Revoluce ve stavebnictví míří do finále. Od ledna musí být všechny budovy šetrné

Výrobci stavebních materiálů a komponentů jsou na nové předpisy připravení. Klíčové bude snížit tepelné ztráty plášťů budov, ale také oken. Výraznější tlak bude také na to, aby si budovy část energie vyráběly.

Zatímco nově stavěné velké kancelářské nebo bytové komplexy musí mít energetický standard blízký nule již od roku 2016, v lednu 2020 začne toto pravidlo platit i pro běžné rodinné domy. Počínaje tímto datem by tak měly být všechny nové budovy postavené v zemích Evropské unie energeticky téměř nulové.

Tuto povinnost splňují především takzvané pasivní a nízkoenergetické domy, které mají minimalizovanou spotřebu energie, zejména na vytápění a ohřev vody, ale i na chlazení, úpravu vzduchu větráním a klimatizací i energii na osvětlení.

Pasivní dům přitom využívá pasivní tepelné zisky v budově, a to jak vnější ze slunečního záření, tak vnitřní vyzařující ze spotřebičů, ale i z lidí. Důležitým prvkem celého systému je kvalitní izolace, díky které takto získaná energie neuniká, ale je dále využívána. Certifikovaný pasivní dům přitom musí splňovat několik požadavků, mezi které patří především spotřeba energie na vytápění a celková spotřeba energie na provoz, včetně všech domácích spotřebičů.

Pasivní dům má levnější provoz

„Dalším požadavkem na pasivní dům je takzvaná neprůvzdušnost budovy související s rychlostí výměny vzduchu v budově. Nízkoenergetický dům pak musí splňovat podobné nároky, ale v menší míře. Zpravidla potřebuje větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, což ve výsledku znamená podobnou počáteční investici, ale dražší provoz než u pasivního domu,“ říká Jiří Bonk ze stavební společnosti Wirtuuu.

V rámci české legislativy se energetická náročnost budov musí v průměru snížit zhruba o 10 až 20 procent. Hlavním zdrojem tepelných ztrát a úniku energií v rodinných domech je většinou samotný plášť budovy. Tam dochází k největšímu plýtvání, které pomůže eliminovat kvalitnější řešení izolace. U hotových staveb pak pomůže dodatečné zateplení, které sníží úniky tepla až o desítky procent.

Energetické ztráty mohou vznikat také v okolí oken, dveří, světlíků nebo světlovodů. Zde je pak nutná izolace a využití kvalitních materiálů. Energii si také můžete díky fotovoltaice vyrábět sami a být alespoň zčásti energeticky soběstační. „Panely lze umístit na střechu domu a finanční pomoc s pořízením fotovoltaické elektrárny můžete získat i s využitím státní podpory z dotačního programu Nová zelená úsporám,“ říká Jan Kovalský, člen představenstva Energie ČS.

Energie ze Slunce

Fotovoltaiku nabízejí i některé přídavné produkty či stavební prvky, které tak řeší vlastní spotřebu nebo výrobu dodatečné energie. Jedním takovým řešením mohou být například kombinované světlovody, které přes den využívají ke svícení přirozené sluneční světlo a večer nebo v noci svítí pomocí úsporných svítidel, na jejichž energii využívají právě vlastní solární panely. „Kromě klasických světlovodů, které šetří energii pouze přes den, jsou na trhu i speciální světlovody, takzvané Lightway Sunflower, které jsou navíc vybaveny solárními panely. Ty přes den vyrábí a skladují elektřinu ze slunce, čímž umožňují svítit pomocí žárovek instalovaných v tubusech světlovodů také za tmy,“ říká Jakub Brandalík ředitel společnosti Lightway.

Solární energii se začínají věnovat také tradiční výrobci střešních krytin. Společnost Lindab, výrobce střešních krytin a okapových systémů ze švédské oceli, uvedla nedávno na trh střešní systém Lindab SolarRoof, který v sobě již má integrované vysoce účinné sluneční panely vyrábějící energii. Splňuje tak nejen požadavky na udržitelnost, ale také na estetiku. To, že součástí střechy jsou solární panely, totiž není na jejím vzhledu poznat. Její montáž je zároveň stejně jednoduchá jako u běžných lehkých střešních krytin.

„Solární panely využívají nejmodernější technologii CIGS. Ta zajišťuje vysokou účinnost získávání energie z několika spekter slunečního záření, využívá i pro oko neviditelné záření a má toleranci vůči zastínění. Panely mají v zamračeném a deštivém počasí o 20 až 30 procent vyšší výkon ve srovnání s panely křemíkovými. V průběhu dne tak pracují delší dobu, a to i ve zhoršených světelných nebo náročnějších klimatických podmínkách, a jsou proto vhodné k celoročnímu využívání,“ komentuje Petr Matoušek, produktový manažer Lindab. Záruka výkonu integrovaných solárních panelů je 90 procent po 10 letech a 80 procent po 25 letech.

Nástup silnějších cihel

Změně se museli přizpůsobit také výrobci stavebních materiálů. „Výrobci cihel jsou dobře připraveni na změnu úpravy legislativních požadavků na tepelnou ochranu budov, protože řada jejich výrobků splňuje tyto nové požadavky již řadu let. Konkrétně společnost Heluz již čtyři roky pracuje s marketingovou kampaní ‚normální je nezateplovat‘, která vysvětluje a propaguje výhody jednovrstvého zdění bez dodatečného zateplení. Vždyť nejteplejší cihlou na trhu je již řadu let naše Family 50 2in1. V souladu s tímto vývojem se směrem k vyšším tepelně izolačním parametrům a větším šířkám cihel vyvíjí i výrobkový mix,“ upozorňuje Petr Stejskal, obchodní ředitel společnosti Heluz.

Změně se museli přizpůsobit také výrobci stavebních materiálů. „Výrobci cihel jsou dobře připraveni na změnu úpravy legislativních požadavků na tepelnou ochranu budov, protože řada jejich výrobků splňuje tyto nové požadavky již řadu let. Konkrétně společnost Heluz již čtyři roky pracuje s marketingovou kampaní ‚normální je nezateplovat‘, která vysvětluje a propaguje výhody jednovrstvého zdění bez dodatečného zateplení. Vždyť nejteplejší cihlou na trhu je již řadu let naše Family 50 2in1. V souladu s tímto vývojem se směrem k vyšším tepelně izolačním parametrům a větším šířkám cihel vyvíjí i výrobkový mix,“ upozorňuje Petr Stejskal, obchodní ředitel společnosti Heluz.

Podle jeho slov je přitom vývoj u různých typů objektů odlišný. „Nabídka doplňků a tvarovek roste směrem k cihlám s lepšími tepelně-izolačními vlastnostmi, které jsou vhodné pro nízkoeneregtické a pasivní domy,“ popisuje Petr Stejskal trend v oblasti materiálů pro rodinné domy.

U domů bytových naopak pokračuje trend vnějšího zateplování. „V segmentu vícepodlažních bytových domů stále převládá konstrukce složená z tenčí cihly a kontaktního zateplovacího systému,“ doplňuje Petr Stejskal.

Okna plní požadavky několik let

Ani pro výrobce oken nebude rok 2020 znamenat šok, ale spíše plynulé pokračování posledního vývoje. „Posledních několik let roste zájem o okna a dveře s nejvyššími tepelně izolačními parametry, a to neplatí jen pro novostavby. Tento trend bude pokračovat a pro Vekru tyto požadavky zásadní změnu neznamenají. S takovým vývojem jsme počítali a jsme na něj tudíž připraveni. Dlouhodobě máme své standardy nastavené výše, než stanoví norma. To platí i pro ostatní parametry oken a dveří, nejenom pro tepelnou izolaci,“ vysvětluje Jiří Tušl, generální ředitel společnosti Vekra.

Vývoj na trhu podle něj ukáže, jestli se s novými pravidly dokážou vyrovnat všichni výrobci. „V praxi však jde i o to, jaké skutečné vlastnosti budou mít okna zabudovaná v konkrétní stavbě po několika letech používání. Rozdíl může být také v tom, jaké vlastnosti někteří dodavatelé deklarují a jaká je realita,“ připojuje Jiří Tušl.

Se změnou počítají také developerské společnosti. „V 80 procentech případů u námi dodávaných stavebních zakázek je nová legislativa již vlastně v předstihu splněna přirozenou potřebou majitelů a investorů mít dům, který nespotřebovává tolik energie a peněz. Vítáme změny v legislativě, neboť se pouze uzákoní to, co se ve většině případech staveb už děje. Bydlet v domě nebo v bytě kde je rekuperace a tím i ventilace je skvělá věc,“ konstatuje Jiří Bonk.

Oproti prvním snahám o úspory jde podle něj o výrazný rozdíl. „Naše generace se začala na konci devadesátých let v pseudo-úsporných domech dusit nedostatkem kyslíku díky těsným oknům a dveřím, které byly hromadně montovány do starých i nových domů. Nová legislativa toto upraví a v domech bude kyslíku dost i přesto, že se majitelé úsporných domů bojí větrat aby jim neunikalo drahocenné teplo. Novou legislativu, vítáme, protože zkvalitní výstavbu a zvýší kvalitu žití,“ zdůrazňuje Jiří Bonk. Na druhou stranu u mnoha lidí vyvolávají příliš komplikované, elektronické systémy řídící větrání, topení a další energetické parametry obavy z toho, že podobné technologie budou náchylné k poruchám a drahé na provoz.

Výrazné zdražení nenastane

Naopak k příliš výraznému růstu cen za bytovou výstavbu by podle odborníků kvůli novým pravidlům nemělo dojít. „Zdražení, pokud k němu dojde, bude plošné a pro všechny stejné. Developeři budou muset přepočítat zisky, protože staví často s těmi nejhoršími materiály a nejlevnějšími technologiemi a pak se stavbu snaží prodat jako úspornou. Legislativa přinese vyšší úroveň díky požadavkům, které na novou stavbu zákon klade. A startovní čára se srovná pro všechny na stejnou úroveň. Ceny se dle našeho odhadu zvýší maximálně o 3 až 4 procenta, pokud vůbec,“ uzavírá Jiří Bonk.

Podle některých odborníků se přitom může nová legislativa v letošním roce projevit mírným ochlazením stavebních aktivit. Řada investorů se totiž v posledních letech snažila urychlit svoje projekty, aby se vyhnula přísnějším podmínkám od roku 2020.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem