Revoluce ve výuce angličtiny. Pomáhá virtuální realita i hypnóza

Znalost anglického jazyka je v tuzemsku stále slabší než ve vyspělých zemích. Podle statistik ovládá anglický jazyk 45 procent Čechů. Z toho 10 procent ji umí pouze minimálně a 14 procent na základní úrovni, jen sedm procent Čechů ovládá anglický jazyk na velmi pokročilé úrovni.

Libor Činka učí angličtinu s pomocí virtuální reality.

Naučit se kvalitně angličtinu je pro mnoho lidí obtížné. I když Češi podle mezinárodního srovnání v uplynulém období zlepšili svoje znalosti, za těmi nejlepšími státy stále zaostávají. Zlepšit jazykové schopnosti v tuzemsku pomáhají nejen tradiční jazykové kurzy, ale i netradiční metody výuky.

Podle odborníků je problémem mnoha lidí především mluvení. Slovní zásobu sice mají, anglickému jazyku rozumí, ale obavy z chyby jim nedovolí promluvit. S odbouráním ostychu, vytvořením nové slovní zásoby a především se získáním radosti z učení jim může pomoci unikátní metoda výuky. Ta využívá virtuální realitu, speciální pomůcky i hypnózu.

Někdy představují pro studenty blok jejich pasivní znalosti gramatiky a slovíček.  „Levomozkové přemýšlení o tom, co říci, v jakém pořadí, a pak to v duchu překládat z mateřštiny do angličtiny je zásadním blokem klasické výuky. Jazyk se nikdy nesmí učit dominantně přes gramatiku, bohužel tomu tak v českém školství zpravidla je,“ zdůraňuje specialista na procesy učení a hypnoterapeut Libor Činka.

Klasické formy učení podle něj ve skutečnosti vedou k obavám z komunikace a sníženému sebevědomí. Inovativní metoda, s níž přišel, vychází z principů o učení a znalostí toho jak mozek myslí a přijímá informace. „Na kurzu účastníci nenajdou židle a lavice. Naopak jsou v místnosti pohodlná křesla, hraje hudba a každou minutu se odehrává něco zajímavého. Každý vystupuje pod pseudonymem – hraje roli, kterou mu nepřidělil lektor, ale kterou si sám vybral. Paměťové schopnosti a rozvoj zajistí hypnotické prožitky na závěr každého z bloků,“ popisuje Libor Činka.

Vstup do 3D světa

Pro umocnění zážitku využívá i virtuální realitu. „Účastníci najednou vstoupí do 3D světa. Virtuální realita umožňuje v propojení se speciálními texty doslova kouzla. Účastníci se díky virtuální realitě například přesunou do Las Vegas, hrají karetní hru s nepravidelnými slovesy a přitom se baví. Paměť má díky tomu k dispozici ještě intenzivnější kontextové vztahy,“ vysvětlil Libor Činka.

Libor Činka

Díky virtuální realitě si mohou studenti například vyzkoušet nakupování podobně jako herci, kteří prožívají děj. „A ještě si mohou díky virtuální realitě zajít na nákupy na 5. Avenue do New Yorku. To je učení pro 21. století,“ dodává Libor Činka. Další netradiční postup pak představuje zařazení regenerační hypnózy na závěr jazykového kurzu. Ta reaktivuje paměťové schopnosti a způsobí, že oslabené sebevědomí bude nahrazeno radostí z angličtiny,“ vysvětlil Libor Činka.

Netradiční metoda výuky navazuje na jeho celoživotní projekt, kdy již na střední škole začal experimentovat s učením ve spánku.

„Na překonávání nemožného jsem byl zvyklý, protože jsem chodil do nejstaršího kouzelnického klubu v Praze, kam v době první republiky chodili bohatí továrníci, herci, mystici, umělci. Když totiž vidíte zdánlivě nemožné, tak  vás to provokuje ke kombinování poznatků a hledání řešení. Navíc to bylo v době, kdy David Copperfield nechal zmizet sochu svobody či letadlo a začalo se spekulovat o použitých technologiích jako holografie. Kouzelníci vždy využívali vědu o něco dříve, než o ní lidé věděli,“ podotýká Libor Činka.

Mistr magie

Již tehdy začal propojovat prvky využívající skryté možnosti paměti se zrychleným učením. A zároveň od počátku propojoval znalosti a dovednosti z různých oborů. Jako koníčka dělal kouzla a později vedl školení Českého Magického svazu. „Vystudoval jsem obor zubní technik a později na klinice zažil zklamání, že se nevyužívají postupy a špičková technologie, které jsem znal z veletrhů. Narážel jsem na rigiditu zajetých postupů na klinice považované za špičku. Kolegové se smáli mým zlepšovacím návrhům, ale pár ocenění od profesionálů mi dávalo energii ‚vymýšlet si‘ dál,“ vzpomíná Libor Činka.

V osmdesátých letech si sám pro sebe vytvořil speciální nahrávky pro zrychlené učení. „Snažil jsem se propojit střípky myšlenek z knih o lékařské hypnóze a lépe se učit, protože jsem se dal na stomatologii a na fakultě nás zavalili takovým kvantem informací, že si o tom nedokážete udělat obrázek, ani kdybyste desetkrát zvětšili to, co zažíval filmový Štěpán z ‚Básníků‘. Zdravotní problémy a studium pod velkým tlakem mne dovedlo k odchodu. Měl jsem se však čeho chytit a maximálně se vložil do kouzel,“ pokračuje Libor Činka.

Vyhrál titul mistra republiky v moderní magii díky kombinaci maximální zručnosti a fantazie. „Už jste viděli kouzelníka ve fraku, který přijede na skateboardu, aby objevoval zubní kartáčky, svářel na jevišti kouzelnické kruhy, provrtával nafouknutý balonek vrtačkou, aniž praskne zatímco z klobouku sleduje jeho počínání králík s periskopem?“ popisuje Libor Činka své kouzelnické vystoupení, díky kterému vynikl nad ostatními.

Místo barů školení ve firmách

Jenže následující kouzelnická angažmá po barech, kde vystupoval často před publikem zmoženým alkoholem, ho neuspokojovala. Nevyvažovaly to ani vysoké honoráře. A tak raději  začal učit umění paměti a zrychleného učení ve firmách. „Po kouscích jsem do kurzů zařazoval relaxace pro ukotvení učeného v paměti. Stále jsem vyhledával nejefektivnější postupy a po přelomu tisíciletí jsem začal studovat v Anglii, Las Vegas a Arizoně u světových špiček v psychologii Richarda Bandlera, Paula McKenny, Johna Overdurfa,“ konstatuje Libor Činka. Ovlivnila ho také metoda „bezbolestného“ učení Georgije Lozanova.

Při zapojení virtuální reality do výuky angličtiny musel vyvinout vlastní řešení. „Jakkoli existují neuvěřitelné hry pro virtuální realitu, tak pro oblast výuky takřka neexistují. To co existuje jsou simulace pro zaměstnance firem, jak pracovat v složitém továrním provozu či virtuální prostředí, kde si lze stavět třeba auta či držet v ruce díky augmentované realitě nějaký objekt. Virtuální realita konečně umožňuje zajistit názornost, o které prorocky mluvil Komenský. Neexistuje nic, co by skutečně využívalo aktuální stav psychologie učení,“ podotýká Libor Činka. Musel začít tvořit, programovat a vytvořit tak základ svého Virtuálního „Orbis pictus“ aniž by  mohl využít již něco existujícího.

Komenského přístup se objevuje již při zahájení jazykového kurzu, kde se účastníci neocitnou v učebně, ale vstupují do virtuálního Hollywoodu. „Učení hrou je jediný způsob jak se nadchnout a celoživotně  motivovat k učení. Naše tělo si pamatuje díky pohybu v prostoru a kontextu a nemůže si efektivně pamatovat většinu vyučovaného ze škol, kde se sedí v lavicích či posluchárnách,“ zdůrazňuje autor unikátní výukové metody.

Stovky slovíček za pár hodin

Díky virtuální realitě, ale i speciálním kartám výrazně zrychlujícím zapamatování, slibuje, že se studenti mohou naučit stovky anglických slovíček za tři hodiny. „Kdekoli jinde to trvá nikoli týdny, ale i měsíce. Celkem jsem za posledních osmnáct let vytvořil několik desítek postupů a pomůcek,“ podotýká Libor Činka. 

Minimální věková hranice pro účast na kurzu je 15 let, věk účastníků se zpravidla pohybuje mezi 35 a 55 lety. „Výjimkou však nejsou lidé starší 70 let nebo naopak mladí, kterým ve škole angličtina příliš nešla a chtějí se začít učit jinak, protože ví, že v současném světě bez znalosti cizího jazyka neobstojí,“ uzavírá Libor Činka.

V Česku vznikly i další inovativní metody výuky angličtiny. Bývalý manažer Agropolu Miloslav Pešta získal za svůj vzdělávací projekt Mooveez významné mezinárodní ocenění.  Přízvuk jako rodilý Angličan zase pomáhá získat startup Accent Artisan díky metodě založené na pomocí svalové paměti, kterou vyvíjí ve spolupráci s lingvisty, logopedy nebo psychology.

Dalibor Dostál




• Oblasti podnikání: Vzdělávání, lidské zdroje
• Teritorium: Česká republika