Tento systém zahrnuje několik základních činností, které jsou vzájemně propojeny. Mezi hlavní kroky řízení rizik patří identifikace, hodnocení, zmírňování a monitorování rizik spolu s klíčovým prvkem – ochotou riskovat.

Proč je důležité řídit rizika?

Riziko je neodmyslitelnou součástí každé podnikatelské činnosti. Bez ohledu na to, jak silná je strategie a jak dobré jsou produkty či služby, firmy čelí hrozbám, které mohou ovlivnit jejich schopnost dosahovat dlouhodobých cílů. Pokud firmy neřídí rizika efektivně, mohou se vystavit zbytečným finančním ztrátám, poškození reputace, právním problémům, a dokonce i bankrotu.

Pravidelná identifikace a hodnocení rizik umožňuje firmám přijímat proaktivní opatření, čímž se minimalizují potenciální ztráty. Zároveň to organizaci umožňuje flexibilně reagovat na změny na trhu a v regulatorním prostředí. Naopak pokud firma rizika zanedbá, může se dostat do situace, kdy není schopná efektivně čelit nečekaným problémům, což může vést k velkým ztrátám a zhoršení její konkurenceschopnosti.

Mnoho podniků se často zaměřuje pouze na krátkodobé výsledky a ignoruje dlouhodobá rizika, což může vést k zásadním problémům v krizových obdobích. Bez efektivního rámce pro řízení rizik nemusí být u důležitých rozhodnutí zohledněny všechny potenciální hrozby a tím pádem firma riskuje, že se stane zranitelnou vůči neplánovaným situacím.

Jak vypadá „správné“ řízení rizik?

Efektivní řízení rizik musí splňovat tři klíčové vlastnosti: Přiměřenost: Riziková opatření by měla být proporcionální vůči velikosti a významu jednotlivých rizik. Například malé incidenty s nižšími náklady by neměly odvádět přílišnou pozornost, zatímco velké a vzácné hrozby, které mohou způsobit významné finanční ztráty, by měly být předmětem prioritní pozornosti. Statistiky ukazují, že největší ztráty vznikají z největších, ale nejméně častých incidentů.

Konzistence: Rámec řízení rizik musí být konzistentní napříč všemi úrovněmi organizace. To znamená, že přístup k řízení rizik musí být jednotný ve všech rozhodovacích procesech, od strategického plánování až po každodenní operace.

Cirkulární strategie je pro firmy nástrojem risk managementu

Iterace: Rizikové prostředí se neustále mění, a proto by řízení rizik mělo být dynamickým a iterativním proce-
sem. Neustálá revize a aktualizace rizikových strategií pomáhá organizaci zůstat flexibilní a připravenou na
nové výzvy.

Klíčové prvky rámce řízení rizik

Identifikace rizik: Identifikace rizik je první krok, který organizaci umožňuje rozpoznat potenciální hrozby. Tento proces není pouze výčtem problémů, ale vyžaduje hluboké pochopení toho, co by mohlo ohrozit ambice organizace. Během této fáze se přemýšlí nejen o rizicích, která se mohou projevit v každodenním provozu, ale i o těch, která mohou mít dlouhodobé následky pro budoucnost organizace.

Hodnocení rizik: Po identifikaci přichází hodnocení rizik, kdy se analyzuje pravděpodobnost výskytu a potenciální dopad jednotlivých rizik na organizaci. Toto hodnocení poskytuje základy pro informované rozhodování a umožňuje firmám soustředit se na nejkritičtější oblasti. Organizace tak mohou alokovat své zdroje efektivněji a soustředit se na ty hrozby, které by mohly mít největší negativní dopad.

Zmírňování rizik: Zmírňování rizik zahrnuje konkrétní kroky, jak minimalizovat nebo eliminovat dopady rizik na organizaci. To zahrnuje zavedení kontrolních mechanismů, politik a procesů, které snižují pravděpodobnost, že riziko nastane, nebo omezují jeho následky, pokud se objeví. Zmírnění rizik může být technické povahy (například zálohování dat), ale i organizační (například školení zaměstnanců o prevenci bezpečnostních incidentů).

Monitorování rizik: Monitorování je nezbytné pro zajištění, že stanovená opatření skutečně fungují a přinášejí očekávané výsledky. Tato fáze zahrnuje pravidelný přehled a hodnocení implementovaných kroků a úpravy strategie v případě, že se mění podmínky vnějšího nebo vnitřního prostředí. Ochota riskovat: Takzvaný „risk apetit“ organizace určuje, jaké úrovně rizika je ochotna přijmout při snaze dosáhnout svých cílů. Je klíčové, aby organizace měla jasně definovanou úroveň rizika, kterou je ochotna podstoupit. Ta bude sloužit jako kompas pro rozhodování o tom, jaké riziko je akceptovatelné a které je již za touto hranicí a mělo by být minimalizováno.

Různá váha, různý přístup

Když se zamyslíme nad posledním bodem, tj. ochotou riskovat, je pochopitelné, že se úroveň bude v různých oblastech lišit. Níže je uvedeno několik oblastí, z nichž každá má z hlediska rizikového apetitu jinou váhu a vyžaduje odlišný přístup.

Bezpečnost informací: Pokud jde o nebezpečí ztráty citlivých údajů, jen velmi málo organizací má toleranci k tomuto typu rizika. Obvykle se jedná o riziko, u něhož jsou organizace ochotny přijímat jen „co nejnižší možnou míru“ a nastavují proto nejsilnější soubor limitů a kontrol.

Interní podvod: Ačkoli organizace obvykle deklarují nulovou toleranci vůči podvodům, realita vyžaduje diferencovanější přístup. Jelikož nelze závadnému jednání zcela zabránit, je vhodné nastavit správnou kombinaci
preventivních opatření a následných kontrol.

Provozní kontinuita: Tato oblast je z hlediska měření asi nejjednodušší. Ale to neznamená, že je jednoduché ji řídit. Narušení kontinuity může mít na firmu různé dopady od téměř nepodstatných až po ty zcela fatální. Konkrétní metriky, jako je cílová doba obnovy, by měly dobře odrážet úroveň akceptovatelného rizika v této oblasti.

Strategické investice: Můžete mít také „pozitivní“ rizika nebo situace, kdy jste ochotni více riskovat. Na rozdíl od jiných typů rizik, kdy se primárně bráníte negativním důsledkům, strategické investice nebo nastavení nového projektu vyžadují, abyste aktivně přijímali kalkulovaná rizika.

Co dodat závěrem?

Organizace, které umí efektivně řídit rizika, mají nejen lepší schopnost reagovat na krizové situace, ale také vytvářejí stabilní a udržitelné prostředí pro růst a inovace.

Důležité je, aby chápaly řízení rizik nejen jako soubor formalizovaných postupů, ale i jako součást své firemní kultury a vytvořily prostředí, kde se řízení rizik stává přirozenou součástí každodenního rozhodování. To zahrnuje otevřenou komunikaci o rizicích, záznamy o incidentech a pravidelná školení zaměřená na zvyšování kompetencí zaměstnanců.

Proaktivní přístup k řízení rizik zahrnuje nejen reakci na konkrétní incidenty, ale také aktivní hledání příležitostí pro zlepšení procesů a identifikaci nových hrozeb.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Ondřej Šnejdar, expert BDO