Prvním je zajištění finančních prostředků na investice bez vytváření nového zadlužení. Druhým podpora projektů a investice do klíčových oblastí, jako jsou infrastruktura, vzdělávání, výzkum a inovace. Třetím je odstranění překážek specifických pro jednotlivé sektory i dalších finančních či jiných překážek pro investice.
Roční analýza růstu na rok 2015, kterou zveřejnila Evropská komise, se soustřeďuje na nasměrování Evropy zpět na cestu udržitelného vytváření pracovních příležitostí a ekonomického růstu. Nastoupení nové Komise s její ambiciózní agendou pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu je správným okamžikem pro vytvoření nového impulzu ke změnám.
Návrhem ambiciózního investičního plánu na zajištění dalších minimálně 315 miliard eur veřejných a soukromých investic na příští tři roky načíná Evropa novou kapitolu (internetové stránky k investičnímu plánu). Jedná se o součást celkového přístupu Evropské komise k podpoře vytváření pracovních příležitostí a k růstu Evropy. K tomuto přístupu patří i to, že Komise ve své roční analýze růstu 2015 doporučuje provádět ekonomickou a sociální politiku založenou na třech hlavních pilířích: 1) podpoře investic, 2) obnoveném závazku ke strukturálním reformám a 3) dosažení fiskální odpovědnosti.
Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis prohlásil: „Evropská unie čelí riziku pokračujícího nízkého ekonomického růstu, který by v některých částech Unie prohloubil již nyní závažné sociální problémy. Proto dnes navrhujeme soubor strategických politických opatření založený na investicích, strukturálních reformách a fiskální odpovědnosti. Požadujeme bezodkladné zapojení vlád, parlamentů a sociálních partnerů na úrovni EU i v jednotlivých členských státech. Budeme-li nyní jednat společně, můžeme do budoucna zajistit vytvoření podmínek pro zdravý a udržitelný růst a pro naše občany více pracovních příležitostí.“
„Vytváření pracovních příležitostí a sociální politiky jsou základem naší agendy a vystupují v roční analýze růstu zřetelně do popředí,“ uvedla k tomu Marianne Thyssenová, komisařka EU pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu.
„Odpovědnost bychom měli převzít všichni. Členské státy, které odvážně reformovaly své pracovní trhy, dokázaly, že se reformy skutečně vyplácejí. To by mělo být inspirací i pro další členské státy. Investiční plán v hodnotě 315 miliard eur, který Komise předložila, může přispět k ještě lepším výsledkům.“
Roční analýza růstu zahajuje každoroční cyklus správy ekonomických záležitostí, stanoví pro EU obecné ekonomické priority a poskytuje členským státům politická doporučení pro příští rok. Přes veškeré úsilí vynaložené na úrovni členských států i úrovni EU je oživení evropské ekonomiky stále slabé a křehké. To zase brání pokroku při snižování vysoké míry nezaměstnanosti a chudoby.
Znovunastolit důvěru a dostat celou EU opět na cestu růstu je možné pouze společným úsilím: To vyžaduje pevné odhodlání členských států k odlišnému přístupu na vnitrostátní úrovni. Vzhledem k rozdílné ekonomické situaci v členských státech se bude správný přístup v jednotlivých zemích nevyhnutelně lišit. Aby se přístupy jednotlivých členských států ubíraly jedním směrem, doporučuje Komise pro rok 2015 tři hlavní pilíře ekonomické a sociální politiky EU:
1. Podpora investic
Od začátku celosvětové ekonomické a finanční krize trápí EU nedostatečná míra investic. K odvrácení tohoto negativního vývoje a k nasměrování celé EU na cestu ekonomického oživení je třeba vyvinout společné a koordinované úsilí. Investice jsou nezbytné pro modernizaci systémů sociálního zabezpečení, financování vzdělání, výzkumu a inovací, pro účinnější a ekologičtější využívání energie, pro modernizaci dopravní infrastruktury i pro zavedení pokročilejšího a rychlejšího širokopásmového připojení.
Evropská komise je připravena přispět svým dílem – před pouhými dvěma dny předložila investiční plán na příští tři roky v hodnotě 315 miliard eur. Tato investiční ofenzíva je založena na třech prvcích, které se vzájemně posilují: 1) zajištění finančních prostředků na investice bez vytváření nového zadlužení, 2) podpora projektů a investice do klíčových oblastí, jako jsou infrastruktura, vzdělávání, výzkum a inovace, a 3) odstranění překážek specifických pro jednotlivé sektory i dalších finančních či jiných překážek pro investice. Evropská komise žádá Evropský parlament a členské státy o podporu tohoto investičního plánu a urychlené přijetí potřebných opatření, aby došlo ke zřetelnému dopadu na evropskou ekonomiku.
2. Obnovený závazek ke strukturálním reformám
Vzhledem k tomu, že se pozornost přesouvá od řešení naléhavých problémů vyplývajících z krize k budování solidních základů pro zaměstnanost a růst, je třeba obnovit závazek ke strukturálním reformám. Na úrovni EU je strukturální reformou „par excellence“ prohloubení jednotného trhu, které pomáhá našim ekonomikám při modernizaci a činí Evropu konkurenceschopnější a pro investory atraktivnější. K prioritám patří odstranění zbývajících regulačních a jiných překážek ve všech sektorech, jako jsou energetika, telekomunikace, doprava a jednotný trh se zbožím a službami.
Na úrovni členských států doporučuje Komise zaměřit se na řadu klíčových reforem: zvýšit dynamičnost pracovních trhů a vyřešit vysokou míru nezaměstnanosti; zajistit účinnost a adekvátnost důchodových systémů a systémů sociální ochrany; vytvořit flexibilnější trhy se zbožím a službami; zlepšit podnikatelské investiční klima a zvýšit kvalitu investic do výzkumu a inovací a zefektivnit činnost veřejných správ v celé Evropě.
3. Úsilí o fiskální odpovědnost
Pokrok při dosahování fiskální konsolidace byl značný: průměrný rozpočtový schodek v EU se za pouhé tři roky snížil z přibližně 4,5 % HDP v roce 2011 na přibližně 3,0 % HDP v roce 2014. O zlepšení ve fiskální oblasti, které se zasloužilo o obnovení důvěry ve zdraví našich veřejných financí a o stabilizaci finanční situace, svědčí i snížení počtu zemí, na které se vztahoval postup při nadměrném schodku, a to z 24 v roce 2011 na 11 v roce 2014.
Zajišťování dlouhodobé kontroly nad výší schodku a snížení vysoké úrovně zadlužení zůstává i nadále klíčovými stavebními kameny udržitelného růstu. V souladu s Paktem o stabilitě a růstu potřebujeme odpovědné fiskální politiky podporující růst a musíme přitom zohlednit konkrétní situaci jednotlivých států. Země s většími fiskálními možnostmi mají více prostoru k podpoře domácí poptávky a investic. Daňové systémy musejí být spravedlivější a účinnější a je třeba rázně bránit daňovým podvodům a únikům.
Zefektivnění evropské správy ekonomických záležitostí
Evropská komise rovněž navrhuje zefektivnit a posílit evropský semestr tím, že se na něj bude soustřeďovat více pozornosti a že bude na základě tří pilířů roční analýzy růstu hrát větší politickou úlohu. Takto zviditelněný evropský semestr by měl posílit sociálně tržní hospodářství a zvýšit účinnost koordinace hospodářské politiky na úrovni EU prostřednictvím vyšší angažovanosti a odpovědnosti všech aktérů, včetně sociálních partnerů. Nový cyklus hospodářské politiky také zjednoduší výstupy Komise a omezí požadavky na podávání zpráv členskými státy, čímž se stane celý proces otevřenějším a multilaterálním.
Zpráva mechanismu varování
Roční analýza růstu je doplněna zprávou mechanismu varování, která je součástí pravidelného dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Jejím cílem je zjišťovat a odstraňovat nerovnováhu, která může brzdit výkonnost ekonomik členských států, eurozóny či EU jako celku.Do postupu při makroekonomické nerovnováze se zavádějí ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele, které by se měly využívat pro lepší porozumění pracovnímu trhu, sociálnímu vývoji i rizikům.
Z této zprávy vyplývá, že i když členské státy EU pokročily při nápravě některých nerovnováh a konkurenceschopnost se v několika ekonomikách zvýšila, vážné obavy z makroekonomických nerovnováh a jejich velkých sociálních důsledků nadále přetrvávají. Překážkou výraznějšího omezení nerovnováh a souvisejících makroekonomických rizik byla pomalá obnova a velmi nízká inflace.
Obnovování rovnováhy běžných účtů platebních bilancí je navíc i nadále asymetrické. I když se schodky v řadě zemí snížily, docházelo k tomu z velké části vlivem klesající poptávky a konkrétněji snižujícími se investicemi. Pokud by nedošlo k nápravě, mohlo by to mít negativní důsledky pro růstový potenciál ve střednědobém horizontu. V mezidobí vykazovalo Německo a Nizozemsko nadále velmi vysoké přebytky běžného účtu, což svědčí o slabé domácí poptávce a investicích.
Pokud jde o jednotlivé země, dospěla Komise k závěru, že je třeba podrobně prošetřit akumulaci a odstraňování nerovnováh a s nimi související rizika. To si vyžádá další analýzy (hloubkový přezkum) v 16 členských státech: v Belgii, Bulharsku, Německu, Irsku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Finsku, Švédsku a ve Spojeném království.
Společná zpráva o zaměstnanosti
Roční analýzu růstu 2015 doprovází také zveřejnění návrhu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou vypracovala Komise.Tato zpráva analyzuje situaci v Evropě z hlediska zaměstnanosti a politické reakce členských států. Ukazuje, že zásadní strukturální reformy se vyplácejí. Rovněž analyzuje potenciál, pokud jde o zlepšení výsledků EU jako celku v oblasti zaměstnanosti i v oblasti sociální.
Příklady účinných strukturálních reforem v členských státech
Ve Španělsku schválila vláda v prosinci 2013 zákon zaručující jednotu trhu v zájmu svobody pohybu a usazování osob a volného pohybu zboží. Tento zákon představuje náročnou úpravu vzájemně se překrývajících španělských zákonů, která řeší roztříštěnost domácího trhu a zvyšuje konkurenci na výrobkových trzích. Podle španělských orgánů by měla reforma během doby přinést zvýšení HDP o více než 1,5 %.
Portugalsko uzákonilo v letech 2011 až 2013 řadu reforem týkajících se pracovního trhu. Byla upravena ochrana zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou a neurčitou. Legislativa v oblasti pracovní doby se stala flexibilnější a byla přijata opatření pro úpravu mezd podle produktivity na úrovni podniku.
Byly reformovány dávky v nezaměstnanosti a rozšířena práva na ně. Byly reformovány veřejné služby zaměstnanosti, přezkoumána stávající aktivní politika na trhu práce a zavedeny nové programy, včetně programů určených pro mladé. Míra nezaměstnanosti poklesla v období 2013 a 2014 přibližně o 2 procentní body.
Polsko zahájilo náročnou reformu usnadňující přístup k regulovaným povoláním. V první vlně reformy v roce 2013 byl liberalizován přístup k 50 povoláním – včetně právníků, notářů, realitních makléřů a řidičů taxi. V dubnu 2014 schválil polský parlament rozhodnutí týkající se dalších 91 povolání a začátkem roku 2015 se plánuje deregulace 101 dalších.
Itálie v roce 2013 uskutečnila řadu opatření zaměřených na zvýšení konkurence a transparentnosti na trzích s plynem a elektřinou. Tyto iniciativní kroky italské vlády pomohly řešit dlouhodobý problém s vysokými cenami energie v Itálii a podle odhadů energetického regulačního orgánu pomohly snížit ceny pro koncové uživatele.