Setkání potvrdilo rostoucí význam Ázerbájdžánu v evropské energetické bezpečnosti i v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Hlavní pozornost se soustředila na expanzi těžby a kapacit SGC, posilování regionální konektivity a rozsáhlé projekty zelené energie. Významná vystoupení přednesli prezident Ilham Alijev a komisař EU pro bydlení a energetiku Dan Jørgensen.

Konference otevřela dvě klíčová témata, a to posílení a rozšíření Jižního plynového koridoru jako stabilního pilíře evropské energetické bezpečnosti a urychlení elektrifikace a rozvoje obnovitelných zdrojů energie v regionu, včetně plánů na přeshraniční přenosová vedení a akumulaci.

Zasedání se zúčastnili představitelé 27 zemí, 11 mezinárodních organizací a 49 energetických společností. Program byl členěn do ministerské části, technické sekce o dalším rozvoji SGC a sekce věnované projektům zelené energie. Součástí byl také investiční kulatý stůl EU – Ázerbájdžán o zelené konektivitě.

ExportMag.cz: Saúdská Arábie zve svět. Ohromit chce i budovou dlouhou 170 kilometrů

Ve svém vystoupení prezident Alijev zdůraznil význam Ázerbájdžánu jako spolehlivého partnera pro energetickou bezpečnost Evropy. Uvedl, že ázerbájdžánský plyn dnes proudí do 16 zemí, mezi nimiž jsou nově i Německo a Rakousko. V Evropě odebírá ázerbájdžánský plyn 10 členských států EU. Novinkou je také zahájení dodávek do Sýrie v objemu 1,5 mld. m³.

Prezident upozornil, že SGC je plně vytížen a pro očekávaný růst produkce bude nezbytné rozšíření přenosových kapacit. Připomněl nadcházející projekty těžby – spuštění ACG deep gas, trojnásobné navyšování těžby na Absheronu během dvou až tří let, druhou fázi na ložisku Umid a novou fázi Šach Deniz od roku 2028. Celkový potenciál dalšího objemu odhadl na 10–15 mld. m³ ročně.

Důležitou část projevu věnoval rozvoji obnovitelných zdrojů. V Ázerbájdžánu vznikají větrné a solární elektrárny o výkonu 240 MW a 230 MW a země směřuje k dosažení 6–8 GW instalovaného výkonu OZE do roku 2032. Do sítě bylo již připojeno 307 MW nových vodních zdrojů s plánem téměř dvojnásobného navýšení během dvou až tří let. Klíčové jsou rovněž projekty přeshraničních elektrických propojů, zejména kabel přes Černé moře směrem do Evropy a plánovaný propojení Střední Asie s Ázerbájdžánem.

Komisař Jørgensen ve svém vystoupení ocenil dosavadní přínos Ázerbájdžánu k energetické bezpečnosti EU. Připomněl, že jen přes plynovod TAP bylo od roku 2020 dopraveno více než 50 miliard m³ plynu. Současně došlo k výraznému snížení závislosti EU na ruském plynu – z 45 % v roce 2022 na 12 % v roce 2025. EU plánuje během následujících dvou let eliminovat i zbývajících 35 miliard m³ ročního dovozu.

Komisař vyzdvihl také rychlý růst obnovitelných zdrojů v EU, které v roce 2025 pokryly 45 % výroby elektřiny, a roli evropského cleantech sektoru. Upozornil na význam regionální konektivity, zejména v oblasti Černého moře, a na pokračování programu EU4Energy, který podporuje reformy a investice v partnerských zemích.

Ministr energetiky Ázerbájdžánu Parviz Šahbazov označil současné období za „Věk elektřiny“, v němž poroste význam digitalizace, umělé inteligence a datových center. Zdůraznil však, že plyn zůstane dlouhodobě součástí energetického mixu. Uvedl také, že Ázerbájdžán od roku 2021 navýšil export plynu do Evropy o více než 56 %. Stěžejní roli do budoucna mají hrát chystané energetické koridory mezi Kaspickým mořem, Černým mořem a Evropou.

Diskutovalo se o expanzních variantách pro TANAP a TAP, sladění s evropskými interkonektory včetně Vertikálního koridoru a o časování investičních rozhodnutí v návaznosti na nové těžební projekty. Velká pozornost byla věnována i standardům pro snižování emisí metanu.

Představeny byly větrné, solární a vodní projekty s cílem dosáhnout 6–8 GW OZE do roku 2032. Jednání se zaměřila na posilování přenosových soustav, akumulaci a přípravu přeshraničních elektrických vedení – včetně plánů na kabel přes Černé moře či tzv. Transkaspický a East–West koridor.

V rámci kulatého stolu EU – Ázerbájdžán se diskutovalo o investičních prioritách v oblasti OZE, přenosové infrastruktury a energetické účinnosti. Evropská strana představila možnosti podpory prostřednictvím záruk, blended finance a technické asistence. Zúčastnily se klíčové evropské instituce i velké energetické firmy.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Baku (Ázerbájdžán).