English version
Meziroční nárůst ceny cukru (květen 2021 až květen 2022) činil najednou 60,5 %. V březnu 2022 uvedlo Ministerstvo obchodu a integrace a Ministerstvo zemědělství Kazachstánu, že v zemi je dostatek cukru, zásoby jsou na tři další měsíce a zásoby cukru se neustále doplňují.
Přes veškerá prohlášení úřadů pokračoval růst cen i v následujících měsících, např. v dubnu vzrostla cena cukru o dalších 4,5 %, v květnu o 5,7 % a na pultech obchodů nebyl k sehnání.
Co se týče výroby cukru v Kazachstánu, podle výsledků letošního prvního čtvrtletí tamní výrobci pokryli poptávku po cukru z 39 % oproti loňským 43,8 %.
Kazašská produkce v prvním čtvrtletí poklesla meziročně o 25,2 %, dovoz se rovněž snížil o 9 % na 60,1 tis. tun.
Plán rozvoje chovu dojnic
Ministerstvo zemědělství Kazachstánu vypracovalo „Plán rozvoje chovu dojnic na období 2022–2025“. Hlavním cílem je zvýšení užitkovosti mléčného skotu a vytvoření stabilní krmné základny.
Plánuje se, že do r. 2025 vzroste průměrná dojivost v zemědělských podnicích na dojnici až na 5 127 kg a přírůstek dojných a mléčných zvířat bude činit 3 % ročně. Měl by se tak zvýšit objem komerční produkce kvalitního syrového kravského mléka na 500 tis. tun ročně.
Kazachstán po nepokojích? Ekonomiku čekají změny
Ministerstvo zemědělství dále ve zmíněném dokumentu plánuje, že do roku 2026 bude realizováno 70 investičních projektů na vytvoření mléčných farem pro 30 tis. ks skotu s celkovou kapacitou minimálně 100 tis. tun mléka ročně.
Pro dosažení plánovaných ukazatelů bude stát pokračovat v podpoře zemědělství, ale zároveň dojde ke změnám pravidel pro dotování rozvoje chovu hospodářských zvířat za účelem zvyšování užitkovosti a kvality produktů z oblasti živočišné výroby. Změní se i investiční dotace. Kromě toho budou v každém regionu vypracovány konkrétní programy pro chov masných a mléčných plemen skotu.
Ministerstvo zemědělství také připravuje za účasti Národního agrárního vědeckého a vzdělávacího centra vytvořit projekty na výstavbu mléčných farem vhodné pro všechny klimatické zóny v Kazachstánu.
V dokumentu se rovněž uvádí, že za účelem vytvoření stabilní krmné základny je nutné každoročně rozšiřovat plochu pícnin.
Plánuje se také vytvoření tréninkových farem vybavených moderními technologiemi pro školení farmářů.
Stav obilí
Podle výsledků z prvního čtvrtletí 2022 byly z Kazachstánu vyvezeny 2 mil. tun pšenice a soureže v hodnotě 592,3 mil. dolarů. Ve fyzickém vyjádření byl zaznamenán růst o 64 %.
Hlavními odběrateli zůstaly země SNS, především Uzbekistán, do kterého bylo vyvezeno 874,1 tis. tun, dále Tádžikistán, kam bylo vyvezeno 175,8 tis. tun a Turkmenistán s vývozem 149,5 tis. tun. Do Íránu bylo vyvezeno 358,4 tis. tun, do Afghánistánu 227,4 tis. tun a do Itálie 110,1 tis. tun. Exportní ceny pšenice se od začátku roku 2022 zvýšily o 12,1 % a meziročně o 32,1 %.
Po zahrnutí měsíční dynamiky se ceny pro země SNS zvýšily o 7,9 %, pro ostatní země o 11,8 %; v meziroční dynamice se ceny pro země SNS zvýšily o 34,7 %, ve zbytku zemí o 23,7 %. V dubnu 2022 byly průměrné náklady na pšenici u producentů 283 dolarů za tunu. Tuna tvrdé pšenice stála 431,4 dolarů.
V letošním roce bude podle předběžných prognóz Obilné unie Kazachstánu průměrná sklizeň, a to 12,5–13 mil. tun pšenice. Kazachstán produkuje méně než 2 % světové produkce.
Kazachstán dodává pšenici kvůli své geografické poloze především na trhy střední Asie, Afghánistánu, Íránu, které tvoří 90 % exportu Kazachstánu. Pokud jde o export do dalších zemí, tam je problematická jak přeprava přes území Ruska, tak i přes alternativní koridory, jako je Ázerbájdžán a Gruzie.
Autor: Artyom Lukashov, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Almatě. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.
