English version
Když byla v roce 2012 přijata novela zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, která omezila využití rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, jejich využívání se v české praxi výrazně snížilo. Změna tehdy měla zvýšit právní ochranu spotřebitelů. Předznamenalo ji několik rozsudků soudů, které se spotřebitelů, jako slabší strany, ve sporech zastaly.
Právě rozhodčí doložky byly totiž v předchozích letech velmi často zneužívány jak různými „šmejdy“, ale často i seriózními úvěrovými společnostmi. „Neseriózní část obchodní praxe bohužel v některých případech zneužívala právní režim rozhodčích doložek a rozhodčího řízení v neprospěch spotřebitelů. Toto bylo následně zpřísněno další novelizovanou právní úpravou, která v roce 2016 prakticky zakázala sjednávání rozhodčích doložek v rámci spotřebitelských smluv,“ vysvětluje Vladimír Polách, advokát Advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.
Důsledkem zneužívání rozhodčích doložek v předchozích letech byl i vysoký počet exekucí. Právě exekuční řízení, vedená po přelomovém rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2011, pak loni označil za neplatná Ústavní soud. „Jedním z důsledků neplatnosti rozhodčí doložky je okolnost, že rozhodčí nález vydaný na jejím základě není způsobilým exekučním titulem a exekuci je proto nutné zastavit i bez návrhu povinného. Po 11. květnu 2011 tedy poskytovatelé úvěrů již neměli dané rozhodčí doložky žádným způsobem využívat, a jestliže tak přesto učinili či pokračovali v exekuci, vystavují se negativním důsledkům svého jednání“, píše ve svém vyjádření Ústavní soud.
Přínos u obchodních transakcí
Právě v této oblasti podle něj rozhodčí doložky v žádném případě neztratily smysl. „Rozhodčí doložky měly a mají zásadní praktický význam zejména v rámci obchodních transakcí uzavíraných ve všech hospodářských sektorech, od klasických oblastí typu strojírenství, chemického či automobilového průmyslu, přes development a stavebnictví, až po moderní disciplíny zahrnující IT a různé druhy moderních technologií zaváděných v rámci průmyslu 4.0,“ popisuje advokát.
Rozhodčí doložky mají klíčový význam především pro obchodní transakce, zvláště pak ty uzavírané se zahraničními partnery v rámci mezinárodního obchodu. „Oproti soudnímu řízení má řešení sporů v rámci rozhodčího řízení pro podnikatele řadu praktických výhod, včetně možnosti volby rozhodců, dohody o jazyku řízení, úpravy procesních pravidel řízení podle potřeb konkrétního sporu a stanovení takzvaného sídla rozhodčího řízení, které ovlivňuje procesní režim případné žaloby na zrušení rozhodčího nálezu před národními soudy.,“ zdůrazňuje Vladimír Polách.
Podle něj se tak lze v rámci rozhodčí doložky mimo jiné dohodnout na řešení sporu před některou z tuzemských rozhodčích institucí. Zpravidla před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, anebo před zahraničními rozhodčími soudy, například ve Vídni (VIAC), Londýně (LCIA) či před Rozhodčím soudem při Mezinárodní obchodní komoře (ICC). Výměnou za relativně vyšší náklady podnikatelé získávají v rámci rozhodčího řízení časově efektivní a odborný nástroj řešení obchodních sporů.
Důvěrná jednání
„Z hlediska ochrany know-how a obchodního tajemství je důležité, že rozhodčí řízení jsou důvěrná a neveřejná. Další nespornou výhodou je široká mezinárodní uznatelnost a vykonatelnost rozhodčích nálezů podle Newyorské úmluvy, tedy zejména tam, kde se nachází majetek protistrany, která ve sporu neuspěla a je povinna k finančnímu či majetkovému plnění podle rozhodčího nálezu,“ zmiňuje advokát.
Další rozšíření využití rozhodčích doložek podle něj může přinést řešení důsledků současné pandemie koronaviru COVID-19 v ekonomické oblasti. „Vlivem COVID-19 bude soudní systém na roky přetížen. Jsem o tom přesvědčen. To povede k prodlužování řešení sporu před soudy. Vroste tak význam rozhodčího řízení jako alternativy. Podnikatelé tak budou hledat cesty jak řešit spory mimo soudy,“ předpokládá Vladimír Polách další vývoj.
Dobrý sluha, zlý pán
Také pro podnikatele a firmy přitom zůstávají u rozhodčí doložky některá rizika. „Často našim klientům a partnerům říkáme, že naše praxe potvrzuje okřídlené pravidlo platící i ve vztahu k rozhodčím doložkám, tedy že se jedná o dobrého sluhu, ale špatného pána. Obchodní společnosti si zkrátka musí být předem vědomy výhod a rizik spojených s touto formou řešení obchodních sporů,“ upozorňuje Vladimír Polách. Rizika podle něj mohou vyplývat z toho, že rozhodčí řízení je v naprosto převažující míře vedeno pouze jednoinstančně, bez možnosti podání odvolání.
Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu pak není odvoláním a omezuje se výlučně na formální a procesní otázky. „Dále je potřeba vést v patrnosti, že v rámci mezinárodního obchodu jsou rozhodčí řízení zpravidla vedena v angličtině, což platí také pro předkládané důkazy. Rovněž nevhodně sjednaná rozhodčí doložka ve vztahu k počtu rozhodců či například doplnění rozhodčí doložky o nadbytečná, respektive neprofesionálně formulované ujednání, a tedy nebezpečí její neplatnosti, jsou další podstatná rizika. V tomto případě je rozhodně vhodné podmínky rozhodčí doložky před podpisem pečlivě zvážit a ideálně se o nich poradit s právním zástupcem, který má s rozhodčím řízením praktické zkušenosti,“ konstatuje Vladimír Polách.
Pozor na výběr
V praxi je podle něj zásadní otázka, které konkrétní osoby si strany jako rozhodce pro svůj spor zvolí. „Správná volba a důvěra v nestrannost a profesionalitu členů rozhodčího senátu je skutečně klíčová. I zde tedy není rozhodně radno tuto stránku rozhodčího řízení podcenit,“ zdůrazňuje Vladimír Polách.
V Česku je rozhodčí řízení stále do určité míry ve stínu reputačních potíží, které byly vyvolány v rámci spotřebitelských sporů. „Já osobně jsem toho názoru, že tento stav neodráží skutečnou realitu rozhodčího řízení, poněvadž řada rozhodců svoji funkci vykonává řádně a profesionálně, ve snaze rozhodovat spory po věcné i právní stránce správně, kvalifikovaně a spravedlivě. Domnívám se proto, že obchodní praxe bude postupně rozhodčí řízení využívat čím dál více, protože má pro podnikatele nesporné výhody ve srovnání s řešením obchodních sporů před soudy,“ říká Vladimír Polách. V tuzemsku tak podle něj stále existuje prostor pro vyšší využití rozhodčího řízení. „Věřím, že v dohledné budoucnosti dospějeme i v České republice do stádia, že podnikatelé se budou obracet na rozhodčí soudy s důvěrou v jejich nestrannost, kvalitu a profesionalitu, tak jak je tomu často v zahraničí,“ uzavírá advokát.
Dalibor Dostál
