Nerostné bohatství poskytuje JAR značnou konkurenční výhodu, proto se zde vyrábí více než 600 různých chemikálií, které své odbytiště nalézají jak na trhu domácím, tak i světovém, a to ať už v Africe či mimo ni. Velké množství příležitostí zde skýtá výroba tzv. zeleného vodíku a dále pak nových materiálů, a to včetně nanotechnologií.
Velikost jihoafrického chemického průmyslu se odhaduje na 25 mld. USD (565 mld. Kč), což je přibližně 4x větší, než je tento sektor v Nigérii, největší africké ekonomice, či 13x větší než v Egyptě. Podíl chemického průmyslu JAR na HDP je přibližně 5 %, přičemž jeho podíl na jihoafrické výrobní produkci je až čtvrtinový.
Chemickému průmyslu dominují v JAR tuzemské i zahraniční společnosti, z nichž 20 největších zodpovídá za více než 90 % výnosů v této oblasti. Za rozvinutostí jihoafrického chemického průmyslu stojí jak její relativní průmyslová vyspělost, tak dostatečné množství nerostného bohatství, kterým JAR oplývá.
O vyspělosti jihoafrického chemického průmyslu svědčí i plně integrované řetězce přidané hodnoty, které zahrnují jak produkci nezbytných nerostných surovin či polotovarů, tak i hotových produktů. Důkazem tohoto je i produkce pokročilých materiálů, jako je karbon či nano materiály.
K největším příležitostem v Africe patří lusofonní státy
JAR lze považovat za světového leadera v oblasti využívání tzv. Fischer-Tropschovy syntézy, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. methan za teploty 200–350 °C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. JAR představuje přibližně 0,5 % světové produkce chemikálií, přičemž 55 % z toho představují lokálně produkované petrochemikálie. Chemický průmysl JAR je důležitý i z hlediska tvorby pracovních míst, neboť v něm nachází uplatnění vice než 170 000 osob.
Za hub chemického průmyslu v JAR lze považovat oblast Sasolburg, která leží v relativní blízkosti Johannesburgu, a která je domovem řady závodů místního petro-chemického gigantu SASOL. Nově příchozí společnosti pak často zakládají své výrobní závody mimo jiné v blízkosti uhelných dolů či míst největšího odbytiště jejich produktů. Na významu nabývají také přístavní města Durban či Mossel Bay. Z hlediska provincií se tak jedná primárně o Gauteng, KwaZulu-Natal, Východní Kapsko či Svobodný stát.
Obrovský potenciál má v JAR tzv. zelený vodík, a to jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska dekarbonizace emisně náročných průmyslových odvětví JAR. Vodík, který je produkovaný elektrolýzou, tj. průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, je považován za „zelený“ je-li k procesu jeho výroby používána energie z obnovitelných zdrojů.
V globálním měřítku se z něj stává stále důležitější zdroj energie a odhaduje se, že do roku 2050 bude představovat trh o velikosti 2,5 bil. USD. Jeho cena pomalu, ale jistě klesá a bude-li tento trend pokračovat, což přímo odvisí od cenové dostupnosti energie z obnovitelných zdrojů, bude dle odborníků zelený vodík sehrávat zásadní roli v ozelenění globální ekonomiky a dosažení emisní neutrality do roku 2050 v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC).
Dle expertů mají projekty na něm postavené potenciál v JAR vytvořit více než 370 000 pracovních míst. Konkurenční výhoda jihoafrické produkce zeleného vodíku spočívá především v geografické poloze příznivé pro větrnou a solární energii, ale také v relativně vysokém stupni industrializace a know-how v oblasti již zmiňované Fischer-Tropschově syntéze.
S ohledem na to, že v JAR působí více než 32 000 komerčních zemědělců, významným produktem chemického průmyslu jsou zde i hnojiva. JAR spotřebuje přibližně 0,5 % světové produkce hnojiv, avšak drtivá většina hnojiv se do JAR dováží, což znamená značné vystavení vnějším cenovým vlivům. Nejvíce hnojiv se v JAR spotřebuje na pěstování kukuřice (41 %) a cukrové třtiny (18 %).
Lze říci, že na trhu s hnojivy v JAR panuje značná konkurence, avšak kromě ceny o zapojení nových produktů rozhoduje i individuální přístup a poradenství, zvyšování úrodnosti a snižování spotřeby vody. V neposlední řadě pak vzhledem k velikosti jihoafrické populace a s ní spojené spotřebě domácností skýtá JAR řadu příležitostí v oblasti implementace biologicky rozložitelných obalových materiálů.