Pod povrchem slabých makroekonomických čísel se však odehrává podstatně dynamičtější investiční příběh. Rumunsko dál ve velkém modernizuje infrastrukturu a čerpá evropské prostředky.

Rumunská ekonomika letos přeřadila na výrazně nižší rychlost. V prvním pololetí HDP meziročně klesl o 0,7 procenta a Evropská komise očekává za celý rok růst pouhých 0,1 procenta. Za slabými čísly stojí především útlum domácí poptávky a průmyslu. Spotřebitelé se vyrovnávají s dopady fiskální konsolidace a stále vysokými cenami; inflace zůstává na srpnové hodnotě 6,3 procenta jedna z nejvyšších v Evropské unii.

ExportMag.cz: Firmy v letecké a kosmickém průmyslu spojily síly v exportní alianci

Pohled na investice ale nabízí úplně jiný obrázek. Zatímco ekonomika jako celek stagnuje, veřejné investice mají letos podle Evropské komise vzrůst na téměř sedm procent HDP. Jen za prvních sedm měsíců stát investoval 76,5 miliardy RON (14,29 miliardy eur), zhruba o čtvrtinu více než před rokem. Více než 70 procent těchto výdajů bylo spojeno s evropskými fondy a Národním plánem obnovy (PNRR). Rumunsko tak paradoxně prochází jedním z nejslabších období hospodářského růstu posledních let současně s mimořádně silnou investiční vlnou.

Za tímto zdánlivým rozporem stojí především evropské peníze. Vláda musí po letech vysokých schodků omezovat běžné výdaje a zvyšovat příjmy, zároveň si ale nemůže dovolit promarnit prostředky určené na modernizaci země. Fiskální brzda proto zatím dopadá podstatně více na spotřebu než na investice. Za leden až srpen klesl rozpočtový deficit na 2,89 procenta HDP oproti 4,51 procenta ve stejném období minulého roku. Konsolidace tedy začíná být v číslech vidět, aniž by zatím zastavila investiční aktivitu.

Investiční okno nebude otevřené dlouho

Právě tuto křehkou rovnováhu nyní posoudila také agentura S&P Global Ratings. Začátkem října ponechala Rumunsku rating BBB−, tedy poslední stupeň investičního pásma. Současně zachovala negativní výhled. Verdikt je pro Bukurešť úlevou, nikoli však vysvědčením bez výhrad. S&P uznává postup fiskální konsolidace, zároveň upozorňuje na politickou nejistotu, vysoké potřeby financování a rizika dalšího snižování deficitu. Jinými slovy: bezprostřední hrozba pádu do spekulativního pásma se nenaplnila, prostor pro chyby však zůstává malý.

Pro české firmy je přitom důležité nenechat se slabým údajem o HDP zmást. Rumunsko dnes nabízí dva velmi rozdílné trhy. První je tažen spotřebou domácností a pociťuje vysoké ceny i fiskální utažení. Druhý stojí na infrastruktuře, evropských fondech a modernizaci země – a právě ten zůstává mimořádně aktivní. Dopravní a energetická infrastruktura, digitalizace, zdravotnictví nebo modernizace veřejných služeb proto mohou českým dodavatelům nabízet podstatně příznivější perspektivu, než by naznačoval téměř nulový hospodářský růst.

Současné investiční okno ale nebude otevřené neomezeně dlouho. Část dnešní aktivity souvisí s finišem PNRR a mimořádně vysokým čerpáním evropských prostředků. Po skončení programu PNRR bude Rumunsko více odkázáno na standardní evropské fondy, vlastní rozpočet a soukromý kapitál – právě ve chvíli, kdy bude muset pokračovat ve snižování deficitu. Pro české firmy proto mohou být následující měsíce vhodnou dobou nejen ke sledování tendrů, ale především k budování místních partnerství a pozice pro další investiční cyklus.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bukurešti (Rumunsko). Autor: David Vondráček, ekonomický diplomat.