Rumunsko a makroekonomické ukazatele: Růst HDP provází významný růst inflace

Podle Národního statistického institutu (INS) vzrostla rumunská ekonomika v prvním pololetí tohoto roku o 4,8 procenta ve srovnání se stejným obdobím roku 2018. Druhé čtvrtletí roku zaznamenalo růst 4,6 procenta. Údaje vycházejí standardně ze sezónně upravených dat.



Vláda pracuje s optimistickým odhadem 5,5% růstu rumunské ekonomiky v roce 2019, mezinárodní instituce mají ovšem skeptičtější odhady růstu, cca 4 % nebo dokonce méně.

Poslední prognóza Evropské komise předpovídá například růst 4 %, Mezinárodní měnový fond očekává růst pouhých 3,1 %, Evropská banka pro obnovu a rozvoj  podobných 3,2 % a Světová banka očekává 3,6% růst. Skeptičtější prognózy mezinárodních institucí mohou souviset i s předpokládaným ochlazením německé ekonomiky.

Rozptyl údajů vcelku výstižně charakterizuje rumunskou ekonomiku – vláda vždy musí být optimistická, resp. musí naplnit příjmovou stránku státního rozpočtu. Mezinárodní instituce si mohou dovolit odstup, ten si také – k nelibosti místních komentátorů – i zachovávají. Pravdou nicméně je, že rumunská ekonomika doposud rostla přijatelným tempem a lze důvodně očekávat, že tomu tak bude i nadále.  Připomínáme, že v roce 2018 rostlo HDP solidním tempem 4,1 %, v roce 2017 šlo dokonce o téměř 7% růst.

Daleko méně pozitivně vyznívá míra inflace. Rumunská míra inflace vyjádřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) činila v červenci 4,1 %, jak nemilosrdně ukazují údaje Eurostatu. Zemi to řadí na první příčku v rámci Evropské unie, následuje Maďarsko (3,3 %), Lotyšsko a Slovensko (obě 3,0 %). Rumunsko zaznamenalo nejvyšší míru inflace v EU i po většinu roku 2018.

Ve srovnání s červencem 2018 vzrostly ceny potravin v průměru o 5,15 %, zatímco nepotravinářské výrobky o 3,4 % a ceny služeb o 4,1 %. V letošním roce rumunská měna ztratila téměř 2 % své hodnoty vůči euru, což na jedné straně může vést ke zlevnění rumunského vývozu, na straně druhé ke zdražení dovozu. Pokud by tento trend trval, pak by mohl nepříznivě ovlivnit české exportéry.

Podle guvernéra Rumunské národní banky (BNR) Mugura Isarescu tlačí ceny nahoru jednak obecně vzata vysoká poptávka a jednak tlak na zvyšování mzdových nákladů. Je zřejmé, že na trhu práce panují velice napjaté podmínky. Nicméně ekonomické aktivity se podle guvernéra překvapivě zvýšily. Tuto rozporuplnost ukazuje i dynamika úvěrů – zatímco úvěry poskytované domácnostem zpomalují, firemní půjčky si udržují vzestupnou trajektorii.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bukurešti (Rumunsko). Autor: Ing. Rudolf Opatřil, rada.

• Teritorium: Evropa | Rumunsko | Zahraničí
• Témata: Zahraniční obchod

Doporučujeme