Rumunský plán obnovy jako příležitost pro zahraniční investory

Prospěšné je této zemi také členství v EU, z níž se Rumunsku dostává štědré podpory ve formě grantů a půjček. Na druhou stranu se však země potýká s historicky nestabilní politickou scénou, která způsobuje nepředvídatelnost vládní politiky a má negativní dopad na ekonomický rozvoj Rumunska.

Charakteristickým prvkem rumunské politické scény jsou v posledních letech poměrně časté změny vlády. Důkazem toho byla i vládní koalice PNL, USR-PLUS a UDMR, která v tomto složení vydržela pouze dva roky, když se v září 2021 rozhodla strana USR-PLUS z vládní koalice vystoupit. Ve vládě ji vystřídala sociálně demokratická PSD, což s sebou přineslo potenciální riziko v implementaci některých reforem, ke kterým tato strana zaujímá odmítavé stanovisko.

Vláda je však od té doby relativně stabilní a disponuje pohodlnou většinou v obou komorách parlamentu. Strany s nejsilnějšími mandáty PSD a PNL se dohodly na systému rotace předsedů vlády a také klíčových ministerstev, což nastane v květnu tohoto roku. Je však otázkou, jak efektivní může být tento systém rotace po 18 měsících z hlediska tvorby politiky.

ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva

Sdílení hranic s válkou postiženou Ukrajinou

Výhodná geografická poloha Rumunska se v únoru minulého roku, kdy Rusko zaútočilo na sousední Ukrajinu, stala spíše prokletím. Počáteční obavy tamních obyvatel se však i přes blízkost konfliktu zmenšily, a to zejména díky členství Rumunska v NATO, které je klíčovou garancí národní bezpečnosti. Důležitou zprávou pro celou zemi je, že od začátku ruské invaze nebyly hlášeny žádné závažné bezpečnostní incidenty.

Existuje nicméně zvýšené riziko narušení komerční dopravy v severozápadní části Černého moře, kde bylo od začátku vypuknutí konfliktu nalezeno několik námořních min, což má vliv na náklad mířící do rumunských přístavů. Pozitivní naopak je, že utažení kohoutů ruského plynu nezasáhlo Rumunsko tak jako jiné státy Evropy, a to díky nižší závislosti na ruském plynu a vlastním ložiskům ropy a zemního plynu. Rumunská spotřeba ropy byla před ruskou invazí z 30 % z vlastních zdrojů a ze 70 % z dovozu, který pocházel ze 40 % z Kazachstánu a z 30 % z Ruska.

Aktuální hospodářská situace

Rumunská ekonomika je poměrně dobře diverzifikovaná, ovšem v kontextu velikosti rumunské populace, která čítá 19,1 mil. obyvatel, je stále poměrně malá. Z hlediska velikosti HDP (284 mld. USD) je tedy rumunská ekonomika větší než například česká či maďarská, ale v poměru HDP na obyvatele (14 858 USD/ob.) za oběma zmíněnými ekonomikami zaostává (ČR 26 821 USD/ob., Maďarsko 18 728 USD/ob.).

Za poslední dvě desetiletí dosáhla země poměrně působivého růstu a prosperity. V roce 2020 sice zaznamenala v důsledku propuknutí pandemie covidu-19 recesi o 3,7 % HDP, což bylo způsobené snížením domácí i zahraniční poptávky a různými omezeními domácího trhu plynoucí z protipandemických opatření. V dalších dvou letech se však rumunská ekonomika zotavila a vzrostla o 5,1 %, resp. 5,2 % HDP, a to navzdory výraznému zrychlení inflace a zvýšené nejistotě kvůli zmíněné válce na Ukrajině.

Rumunsko má poměrně rozsáhlé přírodní bohatství, které není omezeno pouze na zásoby ropy a zemního plynu. Země disponuje také úrodnou zemědělskou půdou, ložisky uranu či rozsáhlými zásobami dřeva. Šoky vyvolané pandemií covidu-19 a ruskou invazí ovšem odhalily také strukturální zranitelnosti ekonomiky, mezi které patří přetrvávající chudoba (23 % obyvatel žije pod hranicí chudoby), rozdíly v ekonomických příležitostech mezi regiony a městskými a venkovními oblastmi či nedostatky ve fiskální politice.

Čerpání finančních prostředků z EU

Dlouhodobý růstový potenciál a podporu investic by mělo podpořit navýšení finančních prostředků z EU, které by během let 2021–2027 mohlo dosáhnout až 4 % HDP ročně. Tato štědrá finanční podpora ze strany EU je pro Rumunsko velmi pozitivní zprávou. Jen v rámci Národního plánu obnovy (The National Recovery and Resilience Plan) bylo Rumunsku přiděleno 12,1 mld. EUR ve formě grantů a 14,9 mld. EUR v půjčkách, což činí přibližně 11 % HDP. Vyplácení těchto finančních prostředků je nicméně spjato s plněním řady reformních milníků. Do jaké míry bude Rumunsko schopné zmíněné prostředky skutečně načerpat, zůstává tedy otázkou.

První platbu v říjnu 2022 nicméně na základě splnění kritérií čerpání obdrželo. Dalším milníkem je nyní schválení reformy důchodového systému v roce 2023 a vidíme i aktuálně u nás, jak mohou být takové podmínky obtížně splnitelné.

Vzájemný obchod mezi ČR a Rumunskem

Export České republiky se soustředí spíše na jiné evropské země, než je Rumunsko, nicméně podíl Rumunska na celkovém českém vývozu roste. Tempo růstu je ovšem pomalé a celkový podíl této země na českém vývozu se dostal z 1,4 % v roce 2017 na 1,6 % v roce 2022. Nejvíce se z České republiky do Rumunska dle údajů ČSÚ vyváží osobní automobily, dále jsou to výfuky, volanty, pneumatiky a další příslušenství k motorovým vozidlům a často se také vyváží elektroinstalační materiál.

Uvedený graf znázorňuje, jak se český export do Rumunska vyvíjel v průběhu posledních několika let. Postupný růst se zastavil pouze v roce 2020 v důsledku pandemie covidu-19. I přes trvající pandemii v roce 2021 vývoz do Rumunska opět vzrostl, a to i díky státní podpoře COVID Plus, kterou EGAP zajišťoval. V roce 2022 pak došlo k nejvýraznějšímu nárůstu exportu, když vzrostl ze 75 mld. CZK na 87 mld. CZK, tedy o 17,5 %.

Příležitosti pro české exportéry

Vzhledem k aktuálnímu zaměření vlády na investice, resp. reformy, které se Rumunsko postupně chystá přijímat v rámci zmíněného plánu obnovy The National Recovery and Resilience Plan, se nabízí široká škála nových příležitostí pro české exportéry a investory. Pro české firmy působící v dopravním průmyslu a infrastruktuře by mohl být perspektivní vývoz stavebních materiálů, strojů a technologií (bagry, nakladače, frézovací technika atd.) či dodávky stavebních prací.

Pro české exportéry v sektoru ICT dodávky technologie, softwaru pro řízení průmyslových provozů a callcenter či softwaru pro ochranu firemních dat. S ohledem na zvýšení investic do obranného průmyslu by příležitost mohla představovat také participace na přezbrojování či vybavení letišť. V zemědělském a potravinářském průmyslu by pak mohl být perspektivní vývoz technologií pro zpracovatelský průmysl, výroba a dodávka hnojiv či zemědělských strojů.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (31/2023). Autor: Jan Doubrava, odbor mezinárodních vztahů, EGAP