English version
Růst tuzemské ekonomiky tak bude podle ČBA pomalejší, než předpokládala srpnová prognóza. Letní poněkud optimističtější prognózu upravila v listopadu také Česká národní banka.
Odhad růstu pro příští rok byl oproti srpnu přehodnocen téměř o půl procentního bodu, a to zejména z důvodu slabšího vývoje zahraničních ekonomik. Průměrná inflace letos podle ČBA poklesne na 2,4 procenta a na obdobné úrovni by se měla pohybovat i v příštím roce. Odhady však byly mírně zvýšeny jak pro letošní, tak příští rok. Koncem příštího roku by měla být inflace v okolí dvouprocentního cíle ČNB.
Mzdy letos po dvou letech porostou
Nominální mzdy se letos zvýší o necelých sedm procent, v reálném vyjádření pak o více než 4 procenta, což představuje první celoroční růst reálných mezd po dvouleté přestávce. Určité známky ochlazování na trhu práce jsou sice již viditelné, slabý ekonomický vývoj na něj však prozatím dopadl velmi omezeně.
Úrokové sazby ČNB letos již patrně klesat nebudou, ačkoli na tom se ekonomové neshodli. Část z nich očekává ještě jedno snížení na prosincovém měnovém jednání, do konce příštího roku by se měla hlavní sazba dostat na 3,25 procenta.
ČNB snížila základní úrokovou sazbu o 25 bodů na 4 procenta, je nejnižší za tři roky
Kurz koruny byl ČBA v nové prognóze přehodnocen směrem k nižším hodnotám a koncem letošního roku by se měl pohybovat okolo 25,10 korun za euro, do konce příštího roku se očekává posílení k úrovni 24,7 Kč za euro.
Nejistota globálního vývoje přetrvává
Vývoj v zahraničí přináší pro tuzemské hospodářství řadu výzev a nadále patří mezi hlavní faktory jeho pomalejšího zotavování. Zejména kombinace strukturálních i cyklických potíží, které má německá ekonomika, je jedním z hlavních důvodů, proč se v letošním roce nenaplnila příznivější očekávání a proč je růst i pro příští rok postupně revidován k nižším hodnotám.
Řada zemí EU je stále citelně ovlivněna vyššími cenami energií, což negativně dopadá zejména na energeticky náročná odvětví a jejich konkurenceschopnost. Evropský průmysl se tak potýká s recesí a setrvává stále blízko úrovně produkce roku 2019.
Národní banka v srpnu snížila sazby méně, počítá s nižším růstem ekonomiky
Výsledky amerických voleb jsou z pohledu pravděpodobného zavedení silnějších protekcionistických opatření a obchodních tarifů dalším negativním faktorem, ačkoli prozatím nevedly k výraznějšímu tlaku na kurz koruny. To je patrně dáno i vysokými rezervami centrální banky, která může v případě potřeby korunu podpořit, čehož si je trh vědom.
Tuzemská ekonomika roste nepatrně
Nová prognóza ČBA pro letošní rok nadále očekává růst tuzemské ekonomiky v roce 2024 o jedno procento, což je jen nepatrně nad odhadem minulé prognózy ve výši 0,9 procenta.
Podle předběžného odhadu HDP za 3. čtvrtletí letošního roku česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 % (meziročně o 1,3 %) a pokračuje tak jen ve velmi slabém oživování, které nenaplnilo očekávání z předešlé srpnové prognózy ČBA. Ačkoli mezičtvrtletní růst v první polovině roku se po revizích ukázal jako nepatrně silnější, předpokládané zrychlení růstu v druhé polovině roku se naopak podle předběžných indikátorů nedostavuje.
Uvedený vývoj v průběhu roku se vzájemně vykompenzoval. Prognóza očekává, že mezičtvrtletní tempo růstu se v závěru roku zvýší na 0,5 % a v příštím roce se bude v průměru pohybovat kolem 0,6 %. Nenaplnění tohoto předpokladu by vedlo k dalšímu snižování odhadu růstu pro příští rok. Nadále tedy platí, že očekávané oživování českého hospodářství bude relativně pomalé a zatížené řadou rizik.
Hlavním tahounem ekonomiky domácí spotřeba
Prognóza předpokládá, že ekonomika bude tažena zejména domácí poptávkou vzhledem k obnovenému růstu reálných mezd. Spotřeba domácností začala po poklesu v předešlých dvou letech opět růst, za celý letošek předpokládáme zvýšení o 1,8 % a v příštím roce o necelá 3 procenta.
Opatrný růst české ekonomiky pokračuje, potvrdila zpřesněná čísla ČSÚ
V obou případech jde o nepatrně slabší dynamiku, než očekávala předešlá predikce, což je dáno pomalejším rozjezdem útrat domácností v letošním roce a nadále vyšší mírou úspor v kontextu slabší důvěry a nejistot budoucího ekonomického vývoje.
Maloobchodní tržby bez prodejů automobilů v meziročním pohledu rostou již přes pět procent, celkově se však reálné tržby nachází stále pod průměrnou úrovní roku 2019 a pouze u nepotravinářského zboží jsou o sedm procent vyšší. Vládní spotřeba by se zvýší asi o tři procenta, zde došlo k navýšení odhadu oproti předešlé prognóze z titulu silnějších údajů za první polovinu letošního roku a také dopadu zvýšených výdajů z titulu povodňových kompenzací.
Investice se letos budou zvyšovat jen mírně (0,7 %), jejich slabý vývoj bude spojen s cyklem čerpání EU fondů, horším výhledem na ekonomiku a také nižší ziskovostí firem.
Prognóza: Ekonomika letos poroste jen nepatrně, mírně zrychlí příští rok
Zrychlit by pak měly až příští rok (2,6 %), což pak bude vytvářet patrně opět akumulaci zásob, které byly v předešlých letech výrazně rozkolísané. Vývoj zahraniční poptávky nepotvrdil očekávání robustnějšího oživení z poslední prognózy, i proto byl vývoz pro letošní rok revidován směrem ke slabším hodnotám.
Trh práce se začíná mírně ochlazovat
Tuzemský trh práce zůstává nadále v kontextu ekonomického vývoje napjatý, míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v průměru za rok 2023 dosáhl 3,6 % a v letošním roce se očekává jen nepatrný růst na 3,8 % a v příštím roce na 3,9 %. To je však stále nižší hodnota, než jsme pozorovali v roce 2017, kdy se již na pracovním trhu začaly objevovat známky přehřívání.
Tuzemský trh práce je sice nadále ve stavu, kdy řada zaměstnavatelů má problém najít vhodné zaměstnance, určité známky ochlazování v posledních několika čtvrtletích ovšem patrné jsou a obecná míra nezaměstnanosti se v září nacházela na 2,9 %, tj. 0,2 procentního bodu nad úrovní téhož období minulého roku.
Příliš strnulý trh práce? Češi neradi mění zaměstnání a nejsou flexibilní
Setrvale rostoucí trend má po sezónním očištění i podíl nezaměstnaných osob, který – ač mírně – postupně roste od konce minulého roku, dle předběžných hodnot by však měl podíl nezaměstnaných osob v přespříštím roce opět mírně klesnout.
Nominální průměrná mzda letos vzroste o 6,6 %, v příštím roce by pak měla dynamika dosáhnout necelých 6 %. Růst nominálních mezd dosáhl v loňském roce 8 %, což patří mezi ty nejvyšší meziroční růsty v posledních dvou dekádách.
Ve srovnání s vývojem nominálních mezd ve středoevropském regionu však vývoj mezd v ČR zaostává, a to nejen v posledních letech od propuknutí pandemie, ale i z pohledu dlouhodobějšího vývoje. Po dvou letech propadu reálných mezd by měly reálné mzdy letos růst o 4,1 %, v příštím roce přes 3 procenta.
Průměrná inflace letos i příští rok mírně nad dvěma procenty
Velkou část letošního roku protiinflačně působily ceny potravin a jejich meziroční pokles pomohl navrátit inflaci rychleji k cíli ČNB. Protiinflační vliv potravin však začal v posledních měsících slábnout, což vedlo i k vyšší než očekávané meziroční inflaci.
Uvedený vývoj společně s pomalejším poklesem cen energií či opětovným růstem imputovaného nájemného stál za mírným přehodnocením celoroční inflace pro letošní i příští rok směrem nahoru. Do konce letošního roku se očekává další zrychlení z titulu efektu nižší srovnávací základny, zejména v prosinci, a meziroční inflace se může dostat dokonce nad tříprocentní úroveň.
Jak poroste ekonomika? Podrobnější informace k makroekonomické prognóze ČBA
Mělo by však jít jen o krátkodobý výkyv a lednový růst cen by se měl opět snížit a začínat číslem 2. Rizikem však zůstává pomalý pokles inflace ve službách. I přes vyšší celoroční inflaci v příštím roce konsensus očekává, že na konci příštího roku budeme u dvou procent.
Česká národní banka v listopadu pokračovala ve snižování úrokových sazeb o tradiční čtvrtinu procentního bodu. Hlavní sazba se tak dostala na 4 %. Představitelé centrální banky naznačili, že budou při dalším snižování sazeb již velmi opatrní. Medián odhadů prognózy tak předpokládá, že centrální banka již letos sazby snižovat nebude, nicméně odhad je v tomto ohledu rozdělen 5:4 a jen nepatrně menší část odhadů čeká do konce roku ještě jedno snížení na 3,75 %. Pro konec příštího roku konsensus očekává hlavní sazbu ve výši 3,25 %, a to za předpokladu, že se inflace v druhé polovině roku ustálí a bude směřovat k 2% cíli, což je současné očekávání prognózy.
Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen jen velmi mírně směrem ke slabším hodnotám. Průměrná hodnota pro letošní rok by tak měla setrvat nad hranicí 25 Kč za euro. Na konci letošního roku prognostický panel nadále odhaduje posílení koruny a kurz u hranice 25 Kč za euro.
Redakčně upravená tisková zpráva ČBA
