Sázkové kanceláře v ohrožení?

Zavřené pobočky. Historické minimum tipů. Úbytek sázkařů a enormní propad tržeb. Předpokládám, že takové morové rány Fortunu ekonomicky nepoloží. Ohrožuje to některé sázkové kanceláře existenčně?
Fortunu to určitě nepoloží, ale malé sázkové kanceláře ano. Například jedna česká sázkovka je na prodej a cena v posledních týdnech spadla na symbolickou jednu korunu. Majitel by se jí rád zbavil a vzal si peníze za licenční poplatek. V Polsku skončilo Milenium a slyšel jsem, že také pár sázkovek v Rumunsku je už zcela finančně vyčerpaných. Provozování sázkové kanceláře je přísně regulovaný byznys pouze pro firmy se silným kapitálem.

Co na vás mělo největší negativní dopad?
Určitě zrušení či přerušení sportovních soutěží a paralelní zavírání poboček. Nabídka běžných sportovních lig spadla o 95 procent. Museli jsme improvizovat, zařazovali jsme do nabídky vše, na co bylo možné sázet a co se dalo považovat za sport. Například 2. nepálskou ligu by naši profesionální hráči těžko nazývali fotbalem. Hřiště je kamenité, ve svahu, hráči musejí na hrací ploše obíhat kus skály. Když už jsme horko těžko nějakou nabídku „spíchli“, k zákazníkům na pobočkách se stejně nedostala. 

O kolik poklesly vaše tržby od března do května? 
V březnu to ještě nebylo tak fatální, tam jsme spadli o pár desítek procent, ale v dubnu, když to zjednoduším, nám naopak těch pár desítek procent zbylo. Až s koncem května jsme se začali zvedat. Tradiční nabídka chyběla, nahradili jsme ji jinými soutěžemi, například zmiňovanými kybersporty, dostihy, závody chrtů a podobně. Těmto sportům u nás ale chybí divácká základna a nejsou pro většinu pravidelných sázkařů zajímavé, protože jsou moc nové.

Co zásahy státu? Považujete pomoc postiženým firmám za dostatečnou? Tipsport například využil program Antivirus…
Fortuna Entertainment Group dává práci v Evropě téměř sedmi tisícům lidem a sázkový byznys je daňově nadstandardně zatížen. Například se nám nevrací DPH a nad rámec korporátní daně jsou naše produkty v návaznosti na místní legislativu ještě zatíženy sektorovou daní od 16 do 35 procent. Na plnění veřejných rozpočtů se podílíme víc než většina oborů, nevidím tedy jediný důvod, proč by sázkovky neměly čerpat z dotačních programů nabízených jednotlivými státy. 

Téměř všichni sázkaři se dnes pohybují v online prostředí. Projevilo se nějak zavření kamenných poboček?
Dílčím způsobem ano, ale na všech trzích jinak. Například Česko je z 90 procent online, v Rumunsku je to je 60 : 40 (internet vs. kamenné pobočky) a v Chorvatsku 50 : 50. Nezapomeňme ale, že nebylo na co sázet. V kontextu toho samotné uzavření poboček takový problém nebyl, zásadní je výpadek nabídky. Ale zlepšuje se to. 

Návrat k normálu asi nezajistí jen restart profesionálních soutěží… Nebudou sázkaři nějakou dobu sázet méně?
Situace je v mnoha ohledech nejasná. Fotbal se naštěstí rozehraje, i když bez diváků, jak ale bude vypadat třeba tenis, nevíme. Možná se odepíše celá sezona. Na podzim nás může zaskočit případná druhá vlna a je třeba brát v úvahu i negativní ekonomické dopady. Návrat k číslům z loňského roku lze čekat až v roce 2021. Je to škoda, letošní rok měl být nejsilnější v dekádě, v plánu bylo fotbalové Euro, hokejové MS a olympiáda. To všechno se zrušilo, ale nejsme jediným odvětvím, které se s takovými problémy musí vypořádat. 

Zmínil jste neuskutečněné mistrovství světa v hokeji. Co konkrétně pro sázkové kanceláře takový výpadek znamená?
Když se to opravdu hodně zjednoduší, tak jen v Česku činí ztráta obratu zhruba 600 milionů korun. A při průměrné marži zhruba pěti procent přijdete na tržbách o 30 milionů. Ale v těchto dnech nemá smysl takto počítat, podstatné je, že se nabídka plní. Sázkaři mají alternativy, tedy možnost část z těch 600 milionů vsadit na něco jiného. Každá ztráta takového turnaje bolí, Euro a olympiáda jsou naštěstí jen přeloženy, snad se příští rok uskuteční s plnou parádou.

Jak se na tržbách projevil v květnu start fotbalové bundesligy a české nejvyšší soutěže?
Rozhodně jde konečně o velký pozitivní impulz. První víkend, kdy byla v nabídce bundesliga, se v podstatě zdvojnásobil počet aktivních klientů. A druhý víkend už s Fortuna ligou přinesl stejný efekt. Je to odraz ode dna a doufáme, že se rychle vrátí i další soutěže a rozehrají se tenisové turnaje, i když tam je to – jak jsem zmiňoval – přece jen složitější.

Vraťme se ještě k tomu, co jste mohli jako bookmakeři svým zákazníkům během krize nabídnout… 
Kybersporty převládají, v live nabídce jich máme měsíčně alespoň 30 tisíc. NBA2K, NHL, FIFA, eTenis, nebo eVolleybal. Nabízíme spoustu zápasů stolního tenisu, zhruba dvacet tisíc zápasů měsíčně. Včetně streamů. V nabídce jsou koňské a psí dostihy ze všech možných míst na světě. Kvantita live nabídky je dnes dvojnásobná než před koronakrizí. Chybí ale kvalitní fotbalové, hokejové a tenisové soutěže. Ty zatím nic nenahradí.

Takže zájem o sázení na sport ve virtuálním prostředí roste?
Kromě kybersportu jde ještě o klasické e-sporty. Nabídka e-sportů se navýšila o soutěže nižší kategorie. Kvantita narostla, ale pro zákazníky to nepředstavovalo až takové terno. Je to, jako když v obchodním centru nabízíte papírové kapesníčky s deseti různými vůněmi a sortiment navýšíte o dalších deset. Lidé si stejně budou kupovat nejvíc třeba jahodu a mátu, o vůni papriky nikdo moc nestojí. Podobné je to i s e-sporty. Mají svoje fanoušky a jejich skupina roste, ale čtyřicetiletý příznivec Sparty nezačne sázet Pro Evolution Soccer ligu proto, že nemá Spartu v nabídce. Prostě sázet nebude a počká, až odstartují ligy, které zná. 

Jak vůbec může bookmaker stanovit kurzy na výsledky, když hrají sportovci počítačovou hru?
Nastavení kurzu je velice obtížné. Snažíme se o takových zápasech něco zjistit, ale většinou ty informace chybějí. Informace nemají ani sázkaři, a proto si vsadí jen ti skalní fanoušci jednoho nebo druhého. Zpravidla je to tak, že profesionální hráči kybersporty hrát neumějí, často se ten zápas vůbec nedohraje nebo se nedokážou ani připojit a zápas streamovat. Zápasy hvězd skutečných sportů jsou pro sázení nepoužitelné. Kurzy na to vypisujeme, ale je to hodně o pocitu, není za tím žádná pragmatická úvaha podložená čísly.

Jaké bizarní sázky jste během pandemie vypsali?
Stále nabízíme sázky na Romana Prymulu, jestli se stane prezidentem, předsedou vlády nebo generálním ředitelem Světové zdravotnické organizace. Nabízíme sázky na to, jestli budou v Česku zkráceny letní prázdniny. Jako reakci na dvouměsíční nouzový stav si můžete vsadit, kolik se v Česku narodí v roce 2020 dětí nebo dokdy bude Adam Vojtěch ministrem zdravotnictví. Po demontáži sochy maršála Koněva v Praze se u nás sází na to, zda v Moskvě přejmenují některou ze stanic metra na Pražskou, Brněnskou nebo Pražského jara. Domníváte se, že starosta Novotný bude mít odvahu na utkání v ringu s Foldynou? Bude letos v Česku zaznamenána historicky nejvyšší teplota? Mojí nejoblíbenější sázkou je, jestli bude Jan Hamáček oficiální tváří kolekce podzimních svetrů pro Lidl.  

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.