Jeho cílem je dostat rychleji vědecké výsledky do praxe, umožnit vědeckým týmům lépe reagovat na aktuální potřeby společnosti, celkově zlepšit práci vědkyň a vědců a tím podpořit inovace a konkurenceschopnost ČR.  

Česká republika za poslední dvě dekády začala ztrácet svou konkurenceschopnost i kvůli neaktualizovanému systému na podporu výzkumu a vývoje. Nový Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí to chce změnit.

„Jde o klíčový krok k tomu, aby česká věda lépe reagovala na aktuální potřeby společnosti a ekonomiky. Při investici jedné koruny do výzkumu a vývoje dostaneme čtyři koruny zpátky, takže čím dřív tyto investice podpoříme, tím lépe. Návrh zákona je navíc výsledkem dlouhodobé debaty s vědeckou obcí a dotčenými institucemi, během které jsme řešili na 1500 připomínek,“ uvedl ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek, který zákon předložil jako jednu ze svých hlavních priorit. 

Transfer znalostí jako základ úspěchu 

Zásadní novinkou je začlenění transferu znalostí jako systémového prvku. Výzkumné organizace i poskytovatelé podpory budou nově muset mít strategii, jak vědecké poznatky převádět do praxe – například formou licencí, spin-off firem nebo spolupráce s podniky.

„Bylo by skvělé, kdybychom se konečně mohli posunout k systémovější podpoře přenosu vědeckých výsledků do praxe. Nová pravidla podporující vznik spin-off firem jsou krok správným směrem. Česká věda má obrovský potenciál, ale potřebujeme nastavit pravidla tak, aby se dobré nápady a jejich aplikace neztrácely v systému“, říká Martin Fusek, přední odborník na transfer technologií z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Transfer znalostí se tak nově stává způsobilým nákladem a zákon kromě dotací umožní i nízkoúročené půjčky.

„Chceme docílit toho, aby znalosti nezůstávaly jen v laboratořích, ale aby co nejrychleji a nejefektivněji sloužily lidem i ekonomice. Uzákoníme best practices a dáme výzkumným organizacím jasný rámec, jak s výsledky naložit,“ vysvětlil Ženíšek.  

Zlepšení podmínek pro práci vědkyň a vědců 

Významnou část zákona tvoří podpora lidského potenciálu v oblasti výzkumu a vývoje. Posiluje se rovnost příležitostí, zejména pro mladé vědkyně a vědce v rané fázi kariéry. Zavádí se možnost příspěvku na péči o děti v době pracovních cest, podpora mobility a zákon iniciuje i vznik nových kariérních programů pro začínající výzkumníky.

„Snažíme se odstranit některé bariéry, které vědecké kariéře komplikují start. Chceme, aby bylo snazší skloubit vědu s péčí o rodinu a současně podpořit návrat do výzkumu po přerušení kariéry,“ uvedl ministr. Zákon také umožní přenositelnost projektů, prodloužení jejich trvání nebo financování nákladů na rozvoj pracovníků.

„Mám radost, že nový zákon o výzkumu zlepší postavení mladých vědkyň a vědců. Stejně tak je důležité, že se věnuje tématu komercializace výzkumu – tedy oblasti, která se konečně začíná vnímat jako legitimní a důležitá součást vědecké činnosti. Bez strategické podpory vědců, vědeckých oborů a inovací není možné dlouhodobě udržet konkurenceschopnost ani prosperitu Česka,“ říká Alexandra Kala, majitelka společnosti PROFIMED a vedoucí pracovní skupiny Věda a výzkum Druhé ekonomické transformace. 

Rychlejší reakce vědy na krize 

Pandemie covidu ukázala, že český systém vědy neumí dostatečně pružně reagovat v krizových situacích. Nový zákon proto umožní vládě v naléhavých případech připravit specifický program podpory ve zrychleném režimu. Zákon zavádí také povinnost výzkumných organizací řídit rizika a zamezit zneužití výsledků výzkumu v rozporu s bezpečnostními zájmy ČR. Hodnocení programů účelové podpory se bude více zaměřovat na reálné dopady a efektivitu vynaložených prostředků. 

Podle ministra Ženíška by nový zákon po podpisu prezidenta měl vstoupit v platnost v roce 2026. Vědecká komunita očekává, že přinese větší jistotu, efektivitu a také větší uplatnění výsledků výzkumu v reálném životě.