Vsadili na renesanci krejčoviny a vyplatilo se. Šijí obleky v ceně nového auta i v cenách kolem třiceti pětatřiceti tisíc korun. „Muži dnes představují zcela nový trh,“ říká Jan Vančura, spolumajitel největšího tuzemského zakázkového krejčovství Delor.
A dodává, že firmy pochopily, že ženám už o mnoho víc věcí neprodají a musejí, pokud chtějí růst, cílit na muže. A to platí například i pro kosmetické společnosti. Před deseti lety velké kosmetické firmy ještě řady pro muže téměř neměly. A dnes je mají všechny.
Americký sen na Vinohradech
Po období socialismu zůstaly rozvalené nejen továrny, ale i krejčovské řemeslo, tradice zakázkového šití byla narušena. To se ale v posledních letech rychle změnilo. A na čele trendu stanul módní salon Delor z pražských Vinohrad.
České krejčovství, které se dnes díky franšízám řadí mezi desítku největších v Evropě, založili v roce 2002 dva nadšenci do módy, Jaroslav Kašický a Tomáš Šimčík. Měli vizi, věřili, že úspěšný muž se neobejde bez perfektně padnoucích šatů. Objevili díru na trhu – krejčí sice uměli šít obleky na míru, ale ne košile. Ty jim dodávali. Šil je pro ně jeden český výrobce konfekce. Obchody ale bohužel moc nešly.
„Začal jsem proto do salonů docházet a nabízet je sám. Krejčí měli v zákaznickém servise co dohánět. Běžně se stávalo, že třeba přišel na zkoušku obleku generální ředitel významného podniku a krejčí ho s omluvou poslal domů, že dílo nestihl dokončit. Uvědomil jsem si, že my bychom se o své klienty dokázali starat lépe,“ říká Vančura, který se k oběma zakladatelům přidal na samém počátku.
Najali obchodníky a začali s nabídkou „měřenek“ oslovovat právníky, daňové poradce, ředitele firem a další bonitní klienty. Před 12 lety otevřeli první salon na Vinohradech, rozšířili nabídku košil i o obleky, a to jak ve variantě made-to-measure, tak kompletního šití na míru bez předem daných vzorů – bespoke.
Butik v Paříži?
Otevřeli také vlastní šicí dílnu na bespoke obleky v Ostravě i další salony v Brně, Ostravě a Bratislavě. Po roce 2007 pak zažívali opravdu hektické období. Na oblek museli klienti čekat i pět měsíců, než se vůbec dostal do výroby, uplynuly třeba dva měsíce. Sháněli klienty, budovali zákaznický servis a otvírali nové salony.
Dosáhli meze, kdy sice dokázali firmu ekonomicky uřídit, ale už nemohli dál růst. Na jaře roku 2015 proto kvůli další plánované expanzi upravili obchodní strategii a převedli část svých poboček na franšízy. „Do 10 let chceme mít celkem 30 salonů, a to nejen v Česku, ale třeba i ve Vídni, Varšavě, Budapešti nebo v Paříži,“ vysvětluje Vančura.
Díky výrobci látek značky Dormeuil, jejímž jsme výhradním distributorem pro český, slovenský i rakouský trh, mají právě v Mekce módy velmi dobré vazby.
Vlastníky většiny ze sedmi současných salonů jsou už sami krejčí. Delor se stará o koncepci a vývoj produktů i zákaznického servisu. Zdokonaluje informační systém pro detailní sledování zakázek od zadání měr, střihů, změn, úprav, materiálů, komunikace s klientem až po termíny dodání i fakturaci.
Sázka na mladé
Delor se dnes orientuje zejména na privátní klientelu. Přibližně pětina zakázek ale stále přichází z řad korporátních zákazníků. Poměr ve prospěch privátní klientely se začal otáčet v době finanční krize poté, co velké firmy seškrtaly výdaje na pořízení „firemních uniforem“. Delor třeba v minulosti oblékl všechny privátní bankéře v ČSOB.
Ačkoliv dnes šijí zejména pro vrcholové manažery, advokáty a podnikatele, nezapomínají ani na mladou generaci. Cílí na ni samostatnou a levnější značkou Louis Purple, jež má potenciál se prosadit i v menších regionálních městech.
„Móda je pro mladé hobby. Na rozdíl od starší generace, která byla zvyklá na nevzhledná a nepadnoucí saka, chtějí mladí vypadat dobře, více cestují a vědí, co se nosí. Naší nevýhodou je pak malá informovanost o tom, jak vypadá kvalitní oblek. Češi se stále spíše rozhodují podle toho, jak se jim líbí nějaká reklama nebo cena. Mladí už ale kvalitu vnímají a jsou ochotni za ni i zaplatit,“ podotýká Vančura a zdůrazňuje, že kvalitu nelze posuzovat jen podle látky, ale i podle střihu, zpracování a konstrukce obleku.
Pojištěné obleky
Mimo Česko dnes Delor šije čtyři pětiny své produkce. Full canvas obleky pro firmu zhotovuje francouzský výrobce ve třech evropských zemích. Delor se rozhodně nechystá otvírat vlastní šicí dílny ať už v Česku nebo zahraničí. „Věřím, že je dobré buď vyrábět, nebo se soustředit na zákaznický servis, obojí dělat v objemech, které máme, nejde,“ říká Vančura.
Měsíčně v Deloru prodají celkem mezi 150 a 200 obleky a kolem 700 až 800 košil, z toho drahé, ručně šité luxusní obleky i košile tvoří zhruba desetinu. Měřenková košile stojí v průměru kolem 3000 korun a oblek zhruba desetkrát tolik. Ve variantě ručně šitého obleku je to samozřejmě mnohem více. I proto obleky nad 100 tisíc korun v Deloru automaticky pojišťují.
Loňský rok skončil pro Delor dobře. Společně s franšízovými pobočkami utržil kolem sedmdesáti milionů korun.
Nelepí! Šijí
V Deloru lepená saka nešijí. Vnitřní výztuž saka řeší metodou full canvas – nastříhají a sešijí ji tak, aby se mohla pohybovat nezávisle na svrchní látce i podšívce. Takové sako kopíruje postavu, lépe dýchá, a pokud v něm zmoknete nebo ho zmačkáte, stále drží tvar.
Naprostá většina obleků, které jsou vyrobeny v Česku, je takzvaně lepená. Jde o levný způsob, jak vyřešit konstrukci saka. Na svrchní látku je zespodu natavena vnitřní vložka, která má látku zpevnit, aby držela tvar.
Sázka na franšízy
„Přešli jsme na obchodní franšízový model s cílem soustředit se více na produkt a celkovou koncepci,“ říká sedmatřicetiletý Jan Vančura, spolumajitel Deloru, který zkušenosti s obchodem sbíral nejprve ve společnosti Mercedes-Benz a Hypo Vereinsbank.
Jste lídr tuzemského trhu s šitím obleků na míru. Proč jste vsadili na franšízy?
Pochopili jsme, že když chceme dál růst, potřebujeme změnit koncepci organizační a vlastnické struktury společnosti. Proto jsme část svých poboček proměnili na franšízy. Pilotním projektem byla franšízová pobočka v Praze ve Slovanském domě. Tuhle cestu následovaly salony Deloru v Brně, Ostravě a nově v Praze 4.
Budete v tom pokračovat?
Jistě. Touto cestou chceme dále růst. Zákaznický servis je zlepšený tím, že majitel je krejčí. Chceme se starat o koncepci a ne o jednotlivé salony. Plánujeme otevírat každý rok minimálně jednu franšízovou provozovnu. Aktuálně máme poptávku například z Košic, ale také z Dubaje. Ve hře je rovněž otevření salonu ve Vídni, Varšavě nebo Budapešti. V současnosti máme sedm poboček a kolem devadesáti pracovníků.
Jaký máte naplánovaný obrat?
Na letošek má Delor bez daně z přidané hodnoty naplánovaný obrat kolem 70 milionů korun. Do tří let chce být společně s franšízovými partnery na sto milionech.
Delor International
Krejčovství založili v roce 2002 Jaroslav Kašický a Tomáš Šimčík (svůj podíl již odprodal). V roce 2006 se stal společníkem Jan Vančura. Později se dalšími společníky s menšinovými podíly stali Pavel Kysela a Jan Holásek. Vedle devíti tuzemských poboček má společnost v současnosti i jednu v Bratislavě. Většina z nich funguje na principu franšízy.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jaroslav Matějka.