Něčeho se bojíš? Skoč do toho rovnýma nohama. Tenhle přístup si vzala za své podnikatelka Andrea Novotná. To poslední, co by ji v mládí napadlo, bylo, že se její životní vášní stane včelaření. Byla totiž od přírody alergická na včelí jed. „Když jsem byla náctiletá, tak mě dokonce jednou po bodnutí odvezli do nemocnice s anafylaktickým šokem,“ vzpomíná žena, která pak měla pochopitelně ze včel dlouho panický strach.

V dospělosti ale pracovala původně – jak sama říká – jako „kancelářská krysa“. Dělala třeba marketing pro rádia, pracovala v neziskové organizaci zaměřené na oblast Českého středohoří. Ovšem manžel Slávek měl jistého koníčka: chodil k maringotce opatrovat několik úlů. A kreativní žena mu pořád dávala rady, co a jak by měl udělat lépe. „Jednoho dne jsem byla opět chytrá jak rádio a on bouchnul. Vystartoval, že když jsem tak chytrá, tak si mám včely pořídit sama a přestat mu do toho kecat,“ popisovala klíčový moment Andrea Novotná ve svém blogu nazvaném Deníček šílené včelařky. Manželovu výzvu kupodivu přijala.

Farmářka si musela pět let píchat jed

Nejdřív ale musela vyřešit svůj problém s alergií. Začala chodit k lékaři na pravidelné injekce včelího jedu. Odolnost se postupně zvyšovala a tato imunizace trvala nakonec plných pět let. Dnes ale podnikatelka unese včelí píchance při práci bez problému a zatím má rekord 11 žihadel najednou.

Farmu AnnKas oficiálně otevřela v severočeské Dubičné u Úštěka v roce 2015 společně s kolegyní Kateřinou Svobodovou. Název společnosti AnnKas vznikl spojením jmen obou zakladatelek. Kateřina Svobodová ovšem po dvou letech z tohoto podnikání vystoupila.

V apidomečku zavládl včelí klid

Naopak Slávek Novotný, který původně provozoval stavební firmu, své dřívější podnikání postupně ukončil. Myšlenka farmy ho také nadchla a začal se i profesionálně soustředit na včely, vedle toho se ovšem dál občas věnuje zedničině.

Další výzvou ovšem bylo rozšířit si potřebné vzdělání. Manželé Svobodovi proto absolvovali Střední odborné učiliště včelařské v Nasavrkách.

Farma AnnKas je nyní koncipována jako zážitkové království včel, kam chodí návštěvníci na exkurze, při nichž si vyzkoušejí včelaření, výrobu svíček a ozdob ze včelího vosku i další workshopy. Společnost samozřejmě prodává med, sladkosti, přírodní léčiva a kosmetiku či medovinu. Nabízí také masáže a terapie v apidomečku, kde má k relaxaci člověka přispět klidná energie prýštící ze včel.

V létě je práce u úlů, v zimě se svíčkami

Rodinný podnik roste tak, jak finance dovolí. „Na úvod podnikání jsme si museli vzít půjčku 400 tisíc korun na mašinu na výrobu mezistěn. Tolik jsme na začátku opravdu neměli. Co se týče ochranných obleků pro návštěvníky, těch máme v současnosti asi 15 dospělých a 15 dětských. Ty dokupujeme postupně,“ vysvětluje Andrea Novotná.

Obrat společnosti se dostal zhruba na úroveň kolem dvou milionů korun ročně. Podle sezony chovají na farmě od 80 až do 150 včelstev.

Vedle manželů Novotných se do firmy postupně zapojil i jejich syn Ondřej. „Měla jsem z toho strach, když jsem začala tahat rodinu do podnikání. Ale musím zaklepat, neškorpíme se. Naopak se krásně doplňujeme. Asi proto, že kluci pochopili, že mamince se neodporuje,“ směje se Andrea Novotná, která má post jednatelky, a je tudíž i formálně hlavou podniku.

„Máme zároveň status chráněné dílny, takže tu pracují na částečný úvazek také dvě zdravotně znevýhodněné zaměstnankyně, a budeme přibírat ještě jednu. Pracují na různých úkolech, třeba šijí polštářky, jindy pomáhají při včelaření,“ říká podnikatelka.

Práce na farmě se neustále mění podle roční doby. „Péče o včely připadá na duben až maximálně září, na druhou stranu třeba výroba svíček jede nejvíc v chladných měsících,“ říká Novotná. Další proměnlivý faktor je poptávka návštěvníků. „Žádný den tu není stejný. Jednou dělám masáže, druhý den dorazí exkurze dětí ze základní školy, pak zase přijede zboží a pracujeme ve skladu.“

Trubec Karel uklidní každého

Každoročně na farmu zavítá na 2000 dětí. Vedle školních výprav si zážitky na včelí farmě objednávají i firemní výpravy nebo jednotliví zájemci. Všechny exkurze zahrnují výklad o životě včel a pak jdou zájemci buď v ochranných oblecích k úlům, nebo se podívají na včely přes prosklené bariéry v apidomku.

„Píchanec se přihodí, jen když dítě neposlouchá. Za devět let jsme měli u návštěvníků maximálně nějakých 15 či 16 žihadel,“ říká Andrea Novotná. Pro hosty podle ní bývá kontakt se včelami naopak překvapivě uklidňující. „Chodí sem i děti s poruchou autistického spektra. Včely je zklidní a rodiče jsou v šoku, co potom děcka zvládají. Nechávám je třeba pohladit si neškodného trubce Karla. O trubcích vždycky říkám, že jenom blbě bzučí a blbě čumí,“ směje se podnikatelka, které nedělá nadsázka problém.

Někdy prý přijde návštěvník, který má z včel hrůzu, ale přitom dostal exkurzi na farmu jako dárek od někoho z rodiny. „Dělám si legraci, že se ho chce asi někdo zbavit. Ale vždycky se mi nakonec podaří lidi přesvědčit, aby strach překonali,“ říká Andrea Novotná, která paniku ze včel sama z dřívějška zná.

Poslední sezona? Hmyz trápí divné počasí i smrtící parazit

Samotná výroba medu je dnes pro farmu AnnKas jen okrajovou činností. I proto, že počasí v nedávné době včelařům moc nepřálo. „Letošek byl nejdřív chladný a následně deštivý. S medem máme problém. Co si holky pracně nanosily, to následně snědly, takže na nás toho moc nezbylo. A my nikdy nebereme včelám všechno do mrtě, aby měly dost síly,“ říká podnikatelka, podle níž byla slabá co do produkce medu i loňská sezona.

Zároveň včely v Česku potrápilo rozšíření nebezpečného parazita. „Uplynulou zimu nepřežilo v České republice 60 procent včelstev. Populaci decimuje kleštík včelí. Ovšem problém je vždycky v lidech. Když je nějaký včelař přesvědčen, že nemusí léčit, tak potom zlikviduje všechna včelstva v okruhu tří kilometrů,“ podotýká farmářka. Sama se snaží prevenci a léčbě včelstev v AnnKasu věnovat, farma zaznamenala úhyn jen asi desetiny včel.

Místo hasicího přístroje deka. Česká inovace dává lidem jistotu v případě požárů

Novotná, která se zaměřuje také na přednášky pro chovatele, zároveň upozorňuje, že včelaři se někdy příliš soustředí jen na jediný druh. „Ono je krásné myslet jenom na včelu medonosnou. Ale to je v podstatě takové saranče, které sežere všechnu potravu včelám samotářkám. I těm je potřeba vytvořit podmínky, aby mohly také opilovat třeba zeleninu, kterou včela medonosná neopiluje.“

Nápadů je hodně, rukou málo

Andrea Novotná doufá, že příští rok bude co do produkce medu lepší. „Protože včelí farma bez medu, to prostě nejde.“ Včelaři se přitom musejí na rozdíl od jiných zemědělských podnikatelů spolehnout většinou jen na vlastní výdělky. „Na zemědělské dotace nedosáhneme. Včelaři jsou ze spousty dotačních titulů vyčleněni. Máme právo od Státního zemědělského intervenčního fondu na technickou pomoc v řádech do desítek tisíc korun a tím naše nároky končí,“ říká podnikatelka.

Slabší sezona jí ale nadšení pro rozvoj farmy nebere. Do nabídky přidává další výrobky a zážitky. Nové plány musí spíš krotit. „Mám příliš mnoho nápadů a příliš málo rukou,“ směje se.

Podnikatelé sdíleli zkušenosti na festivalu DoToho! Řeč byla o rodinném byznysu či budování značky

Mezi nápady, které pro letošek nachystala, patří zapojení AnnKasu do celorepublikové iniciativy Velký týden malých firem. V jejím rámci firmy nabízejí zákazníkům speciální akce. A konkrétně AnnKas přidá ke svým vybraným výrobkům zdarma minikurz výroby svíček nebo apiterapie. Tedy léčby včelími produkty a v klidovém poli u včel, které se stalo celoživotním firemním sídlem rodiny Novotných.

Tomáš Stingl