Singapur přijal rozpočet na rok 2022

Hlavní priority přijatého rozpočtu jsou post-pandemická obnova, důchodová reforma, růst mezd zahraničních pracovníků a omezení jejich počtů, zvýšení daní. Třetí expanzivní rozpočet v řadě v kombinaci s růstem cen dovážených produktů však hrozí rizikem vyšší než standardní inflace, na což centrální banka reaguje úmyslným posilováním kurzu singapurského dolaru.

Singapur je stát s pragmatickou rozpočtovou politikou, která zakazuje vládě fiskální deficit – je třeba jej vykrýt vytvořenými rezervami. Už rok 2020 se však vyznačoval historicky nejvyšším deficitem ve výši 14 % HDP, takže jej v r. 2021 vláda musela korigovat na 2,2 % HDP a v r. 2022 by mělo jít již „jen“ o 0,5 % HDP, což je cca asi 3 mld. singapurských dolarů (zkratka SGD, 1 SGD je cca 17 Kč). Podle vlády je takové čerpání nevyhnutelné, protože je třeba získat nezbytné zdroje na post-pandemickou obnovu země.

Hlavní prioritou jsou investice do zdravotnictví (zasaženého nejen pandemií, ale i citelným postupným stárnutím populace), infrastruktury, ale i zelené transformace ekonomiky. Počítá se však i s rozsáhlou (pokračující) podporou podniků: pro malé a střední podniky půjde o 1000 SGD na místního zaměstnance, maximálně však 10 000 SGD na podnik.

Pobídky na udržení pracovních míst budou prodlouženy do září 2022, ale podpora se bude postupně snižovat. Finančními balíčky však vláda obdaruje i běžné obyvatele, zejména ty nejchudší, jde celkem o 6,7 mld. SGD, které budou kombinací plošných subvencí pro lidi od 21 let a dále cílených dotací na bydlení, na zdravotní péči, na energie a na „kompenzaci zvýšené DPH“.

Čipy a jízdní kola. V čem ještě exceluje malý velký Tchaj-wan?

Rozpočtově pozitivní reformy

Je jasné, že stav deficitního rozpočtu nemůže být trvalý, proto vláda na druhé straně koná odpovědné změny příjmové i výdajové stránky:

Vláda se neobejde bez zvýšení daní. Nejvýznamnější je zvýšení sazby DPH ze 7 % na 9 % ve dvou fázích do r. 2024. Další změny jsou mířeny spíše na majetnější vrstvy populace: ti s příjmy mezi 500 tis. až 1 mil. SGD budou zdaněni sazbou 23 %, zatímco příjmy nad tuto sumu budou zdaněny sazbou 24 %. Vyšší daně z nemovitosti pro obytné nemovitosti, které nejsou obývány vlastníky, se zvýší z 12 na 36 %. Nová sazba dodatečného registračního poplatku (ARF) pro luxusní automobily ve výši 220 % z tržní hodnoty přesahující 80 000 SGD.

Singapur bude omezovat počet zahraničních pracovníků v zemi. Minimální měsíční mzda pro nové žadatele o pracovní víza se od září zvýší o 500 SGD, resp. o 1000 SGD v případě finančního sektoru, přičemž tyto limity se opět zvýší v září 2023 a 2025. Od ledna 2024 se také sníží maximální podíl zahraničních pracovníků, které vůbec může firma zaměstnávat – z 87,5 % na 83,3 %.

Zvýšení uhlíkové daně na 45 SGD na tunu s výhledem 50 až 80 SGD za tunu do roku 2030.

Singapuru rozhodně nehrozí jakékoli riziko zhoršení fiskální situace či ratingu. Opticky sice dluh vůči HDP již nyní dosahuje 135 %, jedná se ale hlavně o „provozní půjčky“ denominované v singapurských dolarech, které se používají na investice skrze suverénní investiční fond GIC nebo investiční společnost Temasek. Při sečtení aktiv a pasiv je Singapur silně věřitelský stát a má hodně rezerv, z nichž může čerpat.

Ekonomové však varují před rizikem inflace. Ta je kromě výše uvedených fiskálních faktorů živená i vyššími cenami potravin (Singapur je na jejich dovozu závislý z 90 %) a energií (Singapur závisí z 90 % na dovozu zemního plynu). Samostatnou kapitolou je poptávka po nájemném bydlení, ekonomové očekávají, že ceny nájemného v r. 2022 vzrostou o 8–12 % po cca 10% růstu v r. 2021. Nejnovější oficiální údaje ukazují, že celková meziroční inflace se v březnu meziročně zvýšila na 5,8 % a přesáhla tak devítileté maximum. Celková inflace se podle odhadů bude v r. 2022 pohybovat okolo 5 %, což je více než dvojnásobek historického průměru.

Tyto impulzy vnímá singapurská centrální banka (MAS), která svým obchodováním zvyšuje míru zhodnocování singapurského dolaru vůči dolaru americkému. To by mělo zlevnit dovoz, a tím bránit kupní sílu singapurských spotřebitelů a podniků. Podle ekonomů se očekává, že MAS v této politice bude pokračovat, což umožní další posílení SGD.

Firmy, které chtějí na singapurském trhu nabízet své produkty a služby, by si tedy výše uvedených makroekonomických trendů měly být vědomy a vhodně se na ně připravit. Pokud by české firmy měly dotazy k aktuální situaci či potřebovaly pomoc se vstupem na trh, kontaktovat p. Petra Manouška (petr_manousek@mzv.cz), ekonomického diplomata Velvyslanectví ČR v Singapuru.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Singapuru (Singapur). Autor: Petr Manoušek, ekonomický diplomat.