Situace ukrajinských zaměstnanců v českých firmách

Zaměstnanci z Ukrajiny jsou stálicí českých firem již mnoho let. Před válkou to byli námezdní dělníci dovážení k nám z iniciativy firem nebo vládních programů. Vykonávali nekvalifikovanou práci na stavbách, ve výrobě a v logistice. Byli laciní, ale jejich využití bylo omezeno jednak onou nízkou kvalifikací a jednak tím, že přicházeli vždy na omezenou a často předem danou dobu a ve firmách rotovali.

Primární adaptace byla rychlá

Vojenský konflikt na Ukrajině podobu Ukrajinců ve firmách výrazně změnil. Česká republika postupně absorbovala přes 400 tisíc Ukrajinců, uprchlíků před ruskou invazí. Velká část z nich krátce po svém příchodu projevila ochotu a vůli se adaptovat na české podmínky a začít pracovat. Firmy, které trpěly nedostatkem zaměstnanců, jim rády poskytly podané ruce, a to velmi často nejen v podobě nabídky zaměstnání, ale podpory ve všem, co potřebovali, od ubytování přes výuku jazyka po benefity a kulturní podporu. To bylo před rokem.

Konflikt na Ukrajině trvá již rok. Uprchlíci, kteří jsou v českých firmách, pracují. A současný stav je následující:

• Došlo k poměrně rychlé primární adaptaci. Uprchlíci se naučili alespoň v základu rozumět a mluvit česky a naučili se práci, která se po nich vyžadovala. Začali pracovat, a i když samozřejmě mezi nimi najdeme problémové lidi, v obecné rovině platí, že jsou velmi motivovaní a svědomití.
• Přestože přicházeli lidé různé kvalifikace, od dělnických po doopravdy špičkové, většina z nich vykonává stále podřadné profese. Důvodem jsou jednak ne zcela překonané komunikační a kulturní rozdíly a jednak a hlavně skutečnost, že ve vysoce kvalifikovaných profesích nedostatečně funguje uznávání ukrajinské kvalifikace. Potřebná konverze je časově i finančně náročný úkol a investice.
• Velká část ukrajinských uprchlíků ve firmách jsou ženy, často s malými dětmi. I když po začátku války přicházeli jak muži, tak ženy, práceschopní muži se po krátké době vrátili zpět – bojovat.

Můžeme tedy říct, že ukrajinští zaměstnanci, tam kde jsou, se adaptovali, pracují, jak se od nich očekává, nicméně jejich kvalifikace využívána spíše není, než je. A z větší části se jedná o zaměstnance se specifickými potřebami, například pokud jde o schopnost pracovat na směny.

V čem tkví současné problémy z pohledu zaměstnavatelů?

Úplně největším problémem je nejistota. Firmy jednoduše nevědí, jak dlouho zde uprchlíci zůstanou. Důvody jsou zřejmé a ospravedlnitelné, ale nejistota je problém. Je nutné zdůraznit, že pro zaměstnavatele není zásadní, zda zůstanou krátkou dobu a pak se vrátí zpět, nebo zda zůstanou trvale, protože na obě situace se dá dobře adaptovat. Problém je v tom, že odpověď jednoduše chybí.

Výše uvedené je jedním z hlavních důvodů, proč u Ukrajinců není využívána jejich kvalifikace. Vzdělávání a nostrifikace nad rámec základních adaptačních kurzů jsou časově i finančně náročné. Firmy jsou ochotny investovat do svých zaměstnanců, ale pouze za předpokladu, že budou vědět, že jim tito lidé zůstanou.

Na začátku války jsme v souladu s předchozími zkušenostmi doporučovali klientům připravit pro ukrajinské uprchlíky v roli jejich zaměstnanců velmi intenzivní, ale současně krátkodobou podporu. Logikou je, že se udělá vše pro to, aby se noví zaměstnanci zapojili do práce a aby se jim ulehčila jejich situace, ale současně tato podpora rychle vyprší. Tím se jednak motivují samotní uprchlíci, jednak předejdete riziku, že by stávající zaměstnanci brali jejich podporu po delší době jako nespravedlnost vůči sobě. Po roce už většina adaptační podpory vypršela či v dohledné době vyprší, ale firmy ani zaměstnanci nevědí, co bude dál.

Jak využít spící potenciál

Pokud to shrneme; i když ukrajinští uprchlíci trh práce v České republice rozhodně nevytrhli, jsou přínosem. Většinu problémů a komplikací, které s nimi přicházejí, jsou firmy schopny i ochotny překonat, ale problém je v tom, že prostě a jednoduše neví, zda takto získaní zaměstnanci během několika málo měsíců odejdou, nebo zda se stanou zaměstnanci trvalými. Odpověď na tuto otázku rozhodne, co s nimi bude dál, ale firmy tuto odpověď nutně potřebují znát.

Pokud budeme předpokládat návrat uprchlíků do vlasti, budou pracovat dál v málo kvalifikovaných profesích a je pravděpodobné, že budou spíše tvořit uzavřené skupiny. V takovém případě bude jejich přínos nižší, než je jejich potenciál. Pokud ovšem bude jistější jejich setrvání, firmy investují do jejich kvalifikace i komplexní adaptace. Ukrajinci pak nebudou tvořit uzavřené skupiny a „rozpustí“ se mezi ostatní zaměstnance. Pak jejich dosud spící potenciál budou firmy moci využít naplno.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Vojtěch Bednář, www.firemni‑sociolog.cz