Skiareály nad propastí. Covid je připravil o miliardy

Lyžařská sezona trvala jen týden, vládní kompenzace provozovatelům skiareálů nepomohly. Provozovatelé snížili na minimum náklady na provoz, nyní výrazně omezují investice.

Jaké byly dopady vládních restrikcí? Máte spočítány celkové ztráty provozovatelů za letošní extrémně krátkou sezonu?

Dopady byly samozřejmě drtivé – pouhých devět dnů fungování v zimní sezóně znamená, že provozovatelé měli minimální tržby v řádu jednotek procent, případně mnozí neměli žádné. K tomu byla – pokud jde o počasí – letošní zima velmi příznivá, takže odhadovaný propad tržeb je víc než tři miliardy korun.  

Dotkla se omezení některých skiareálů i fatálně, to znamená, že už se někde v příští sezoně vleky nerozjedou?

Zatím nemáme informace o tom, že by některé skiareály přímo zkrachovaly, je však možné, že před příští zimní sezónou se některá střediska již nerozjedou. Výpadek tržeb začal vlastně již minulou zimní sezónu (od 13. března 2020) a přečkat takto dlouhé období až do další zimy je velmi obtížné. Poškozeni jsou všichni bez rozdílů velikosti, půjčkám a škrcení všech nákladů se nevyhne žádný provozovatel.

Nepomohly jim vládní programy a kompenzace?

Jakékoliv kompenzace nemohou obtížnou situaci podnikatelů výrazněji řešit, pomoci mohou jen částečně. Tak tomu je i u podnikatelů na horách – určitě pomáhá zaměstnanosti program Antivirus a samozřejmě jsou určitou podporou i všechny oborové programy včetně speciální podpory pro skiareály Covid Sport III lyžařská střediska.

Jak nastalou situaci podnikatelé řeší – zadlužují se, budou více šetřit, hledají nové investory?

Kompenzační program pomohl řešit 50 procent nákladů a na zbylou polovinu si provozovatelé nejčastěji museli půjčit, případně využít zdrojů z minulosti, nebo i hledat nové spoluinvestory. Zatím je to především kombinace všech možností, přičemž samozřejmostí je maximální snížení provozních nákladů a také odklad investic.

Stovky milionů za přípravy na sezonu

Jak moc vám uškodilo, že jste utráceli za umělé zasněžování ve víře, že se vleky a lanovky rozjedou?

Po zimě jsme zjistili, že zasněžování sjezdovek probíhalo téměř tak, jako by bylo vše v provozu. Je to dáno tím, že v průběhu sezóny bylo otevření středisek na spadnutí a bylo zřejmé, že situaci mohou pomoci pouze vlastní tržby z provozu a každý musel být na tuto variantu připraven. Náklady na tuto „pohotovost“ spojené s úpravou tratí, zaměstnanci a dalšími přípravami stály stovky milionů korun.

Vedli jste nicméně opakovaně jednání s vládou, v lednu jste jí posílali žádost o otevření areálů, ministr zdravotnictví Jan Blatný to dokonce zvažoval. Proč k tomu nakonec nepřistoupil?

V kontaktu se zástupci vlády a zejména s ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jsme byli od listopadu až do dubna. Stále jsme vysvětlovali, argumentovali a jednali, ale výsledek je znám – k otevření středisek došlo jen pár dnů před Vánocemi a pak už ne. Bohužel důvody vlády nikdy pořádně nezazněly, částečně to byly obavy ze zvýšené mobility, nebo vlivy ze zahraničí.

Více informací v článku Černou sezonu skiareály přežily. Teď hledají cestu z krize na BusinessInfo.cz

Jaké je podle vás riziko šíření viru na sjezdovkách? Napověděly vám i nedávné zkušenosti z okolních zemí (Rakousko, Polsko)?

Epidemiologická situace se samozřejmě v průběhu zimy vyvíjela – byla období, kdy byl zákaz provozu lanovek a vleků z našeho pohledu jen politický a preventivní. Nejsou nám zatím známy studie, které by dokládaly, jaké je riziko šíření viru na sjezdovkách – lze jen usuzovat ze zkušeností například v Rakousku, kde jsem nepozorovali ani v době, kdy nebyla dobrá pandemická situace, žádné klastry nákazy související se skiareály. 

Už léta se provozovatelé snaží vybudovat takovou infrastrukturu, aby přilákali i návštěvníky v létě. Může to skutečně pomoci?

Trend prodlužování sezóny nejen na léto, ale i na jaro a podzim je patrný již mnoho let. Podle našich údajů se počet návštěvníků našich hor mimo zimní sezónu meziročně neustále mírně zvyšuje. Je to i díky investicím a stále se rozšiřující nabídce pro letní návštěvníky, kteří tak mají k dispozici zajímavé atrakce, vyžití pro děti i celé rodiny.

Takže léto vykompenzuje ztráty z nepovedené zimy?

To si nemyslím. Z hlediska ekonomiky je pro střediska stále podstatně důležitější zimní sezóna. Ale jsou i místa, kde letní provoz dosahuje stále významnějšího podílu na celkových tržbách.

Měli by se na investice do bikeparků, trailů, lanových center ad. podnikatelé v horských střediscích zaměřit i v příštích letech?

Už nyní se do rozvoje letních aktivit investují ročně významné peníze a je to určitě znát na zkvalitňující se nabídce. Bohužel se tempo investic letos přibrzdí, ale všem je jasné, že potenciál skýtající období mimo zimní sezónu je třeba jednoznačně využít. 

Nebyly by řešením investice do technologií typu Snowfactory (jako na Monínci), které umožnují zasněžování i v teplém počasí, nebo je to příliš nákladné?

Zasněžovací technologie se neustále vyvíjejí a pro udržení konkurenceschopnosti je pro všechny nezbytné je mít na dobré úrovni. Nicméně speciální technologie pracující i v plusových teplotách jsou skutečně velmi náročné finančně a nedají se dost dobře použít na velké plochy sjezdovek u rozlehlejších areálů. Je to tedy jakýsi doplněk pro konkrétní lokality nebo sjezdovky, ale plošné využití těchto technologií nemůžeme předpokládat. 

Už loňská sezona nebyla kvůli počasí a začínající pandemii úspěšná. Víte, jaká byla návštěvnost českých hor v letošní sezoně?

Poslední sezóna byla zkrácena a ta letošní téměř nebyla. Zejména letošní průběh je bezprecedentní. Návštěvnost v letošní zimě se dá jen hrubě odhadovat, protože provoz byl jen mizivý. Můžeme ale konstatovat, že jsme zaznamenali velký zájem o naše hory, což doufejme, bude pokračovat i v době, kdy pandemie ustoupí. Provozovatelé se na své klienty těší a jistě jim budou schopni nabídnout kvalitní a bezpečné služby. Důležitá bude i nadále určitá podpora státu, například poskytnutím slev, nebo odkladů plateb d státních, či polostátních podniků, dostupné možnosti půjček, apod.

Víte, kolik investovaly skiareály do moderních technologií (zejména do zasněžování) před uplynulou sezonou?

Před zimou 2020/21 jsme spočítali, že bylo proinvestováno přes 750 milionů korun a nebýt pandemie, přesáhly by nové projekty 1 miliardu. Peníze šly do nových lanovek a zejména zasněžování a techniky související s úpravou sjezdových tratí. Letos budou investice významně omezeny, ale věříme a předpokládáme, že to nebude mít negativní vliv na kvalitu poskytovaných služeb.

Jakub Procházka