Školy v krizích pomoci umí. Stát i firmy toho mohou využít

Univerzity v době jarní první vlny pandemie koronaviru v Česku výrazně pomohly státu i firmám. Ukázaly, že mají kapacity a znalosti. A vysoké školy mohou být celé společnosti prospěšné i v současné krizi.

Je na politicích, aby znalostí a kapacit VŠ využili a stát začal se školami více spolupracovat. Jestliže v Česku něco chybí, pak jsou to otevřená data a kvalitní predikce. Ta by nejen univerzitám, ale celé společnosti pomohla s přípravami na blízkou budoucnost a druhou vlnu pandemie, zaznělo v září v Praze během online diskuze o společenské roli univerzit.

Plicní ventilátory, obličejové masky, nové metody testování, ale také pomoc studentů zdravotnických, pedagogických či sociálních oborů se zvládáním pandemie. To je jen malý výčet toho, jak se české vysoké školy zapojily do zmírňování jarní krize.

Objevenou energii k rychlé akci a spolupráci s průmyslem by bylo škoda nevyužít, shodli se na účastníci druhého kulatého stolu společensky zodpovědných univerzit. Konal se ve čtvrtek 17. září v prostorách ČVUT v Praze a debatovali na něm zástupci vysokých škol, státu i novinářů.

Jaká je budoucnost Česka? Inspirujte se na countryforfuture.com

Klíčová role akademiků

„Akademici sehráli a sehrávají zásadní roli v celé krizi, nebýt jich, tak by řada smysluplných věcí byla stále v nedohlednu. Univerzity v podstatě zachraňovaly a zachraňují stát. Nepřeberné množství aktivit a produktů, které vznikaly v tak krátkém čase, a přitom ve světové kvalitě, si zaslouží poděkování,“ prohlásil ředitel Odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Robin Čumpelík.

Děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Jana Holá zdůraznila, že univerzity zvládly danou situaci nejlépe, jak mohly. Lucie Rohlíková, vedoucí oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni, připomněla, že rozsah pomoci byl obrovský a podpora společnosti bude pokračovat i v následujícím náročném období.

Diskuze se ale zaměřila především na budoucnost. „Pro blížící se další vlnu epidemie se z různých forem dá vyvodit například to, že vysoké školy jsou schopné kvalitně vyhodnocovat data potřebná pro řízení krize,“ myslí si rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Výstup z datové mlhy

„Mohlo by se proto zapracovat na tom, abychom se z aktuální datové mlhy dostali k reálné predikci situace, která by univerzitám i celé společnosti pomohla s přípravami na blízkou budoucnost,“ poukázal Petráček na stále nedostatečné informace, podle nichž se musejí nejen vysoké školy rozhodovat o základním nastavení svého fungování pro další měsíce.

Aktuálně se rozhoduje ad hoc podle současné situace, podle Petráčka by se ale měla opatření přijímat na základě kvalitních predikcí toho, co se bude dít v horizontu dvou až tří týdnů.

Stát podpoří další podniky, které inovacemi bojují s pandemií

Lucie Rohlíková připomněla, že krize na jaře byla krátká, a tak si školy i celá společnost mohly dovolit krátkodobá řešení. „Teď už ale víme, že je třeba hledat trvalejší a udržitelné způsoby řešení. Situace se dotýká celé jedné generace studentů, kteří ztrácejí čas, kdy jim jde učení nejlépe. Je proto třeba se zaměřit na dlouhodobé fungování škol v podobné situaci.“

Jako odbornice na distanční vzdělávání pak v souvislosti s internacionalizací českých univerzit připomněla nutný rozvoj takzvané virtuální mobility. Podle jejích slov se v Evropě už dlouho řeší otázky tohoto nového přístupu k možnostem zahraniční spolupráce.

„Česká republika zatím neměla potřebu toto využívat. Nyní se nám tyto možnosti otevírají a do budoucna mohou pomoci i studentům, kteří třeba nemohou vycestovat do zahraničí,“ připomněla Rohlíková s tím, že virtuální mobilita ponechává částečnou možnost neztratit kontakt se světem.

Nové myšlení úředníků

„Myslím si, že postupně se promění všechny druhy lidské činnosti. Máme nové nástroje, prostředí, možnosti, ale zkomplikovat to vše může nové myšlení. Dokud například úředníci nezačnou jinak přemýšlet, jen těžko se bude inovovat stát,“ podotkl Robin Čumpelík.

V debatě zaznělo i to, že vítězem celosvětové krize bude ten, kdo se dokáže přizpůsobit a změnit – nejlépe jako první.

Účastníci debaty se shodli i na tom, že vzdělávání na vysokých školách je velmi důležité pro řadu profesí a oborů, které se mohou zapojit do zvládání krizových situací. „Vysokoškoláci by měli být předvojem toho, jak si v podobných situacích poradit. Vychováváme flexibilní lidi s osvojenými základními dovednostmi,“ zdůraznila děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice

„Nedá se předpovědět, odkud přijde budoucí krize. Je proto potřeba, aby univerzity udržovaly ve všech směrech své vzdělávání a výzkum na špičkové úrovni. Pak budou moci plnit svou třetí roli pomoci společnosti, protože budou schopny reagovat na nové situace,“ dodal Vojtěch Petráček.

Role vysokých škol v čase krize spočívá především v udržování pestrosti oborů a mezioborové spolupráce, kritické reflexi minulých kroků a rozvoji kreativního myšlení.

Pražské diskuzní setkání organizovaly v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost Akademie múzických umění, České vysoké učení technické v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáš Bati, Univerzita Pardubice a Západočeská univerzita v Plzni.

Redakčně upravená tisková zpráva ČVUT

Pravidelné novinky e-mailem