Skončí současná absurdní praxe povolování staveb v Česku?

Zdá se, že proces povolování staveb v České republice již brzy nebude připomínat absurdní drama z pera Václava Havla a mnohem více se přiblíží vlastně úplně běžnému standardnímu systému, který je součástí moderních států 21. století.

Rekodifikaci stavebního práva, jednoho z nejdůležitějších legislativních počinů současné vlády, projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Právě včas – bude důležitým hybatelem pro obnovu covidem a restrikcemi zasažené země.

Ve druhém čtení počátkem března 2021 Poslanecká sněmovna přijala komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru PSP, který vrátil zpět oddělený model a některá další zásadní opatření a stal se tak fakticky novým východiskem pro celou změnu. Snad se díky tomu absurdní situace, se kterými se setkávají nejen čeští investoři a developeři, stavební úřady, plánovači měst, ale také menší stavebníci či jednotlivci, stanou brzy již jen minulostí.

Současnému systému nikdo nerozumí

Před několika týdny Česká televize uvedla zcela nový pořad Bilance dílem, který se věnoval právě problematice složitého stavebního procesu. Pokud bychom 20 minut pořadu shrnuli do několika vět, potom současnému systému nikdo nerozumí, jednotní nejsou ani úředníci. V důsledku toho vzniká mnoho chyb na všech stranách, kromě úředníků na různých místech se nakonec vším zabývají ještě soudy. Pro obyčejného člověka a investora nepochopitelné. Pro stát drahé a neefektivní. Musí se to změnit.

Diskuze o tom, zda rekodifikaci stavebního práva Česká republika potřebuje, či nikoli, je zcela bezpředmětná. Každodenní praxe ukazuje, že měla být provedena již dávno. Pokusy současný návrh zahodit, počkat na volby a začít znovu lze označit téměř za zločin páchaný na již tak značně zkoušeném a krizí zasaženém českém hospodářství. Neznamenalo by to totiž odložení procesu přijetí změny o několik měsíců, ale o několik let, navíc v době, kdy ekonomika potřebuje znovu popadnout dech.

Stejně negativně vnímáme pokusy zásadní změnu nedělat a systém napravit jen drobnými úpravami. Jak takové pokusy dopadly, jsme se mohli přesvědčit v posledních letech, kdy s pravděpodobností hraničící s jistotou přinesly nové povinnosti, nová razítka, více úředníků a delší proces. Tedy žádné zlepšení. To nemůže přinést ani digitalizace, která je podle jiných právě tou jedinou a správnou cestou k nápravě.

Digitalizace není všemocná

Digitalizace je nezbytný a velmi důležitý a smysluplný nástroj, který musí být nedílnou součástí této změny. Nemůže ji ale zcela substituovat. Digitalizace nesníží počet razítek. Nesníží ani opakované odvolávání, přezkumy, soudní tahanice. Digitalizace je nástrojem k výkonu, nikoliv řešením sama o sobě. Je to pero, bez kterého nelze napsat knihu, samo o sobě však knihu nahradit nemůže.

Jak tedy shrnout návrh, který je nyní v Poslanecké sněmovně? Sjednocuje schvalovací řízení, zaručuje veřejnosti právo hájit kvalitu svého života, pozornost směřuje na rozhodování o věci, nikoli o formalitách, zajišťuje stabilitu platnosti vydaného rozhodnutí, a to vše při zachování nezbytné ochrany veřejných zájmů. Soudům umožňuje rychlejší rozhodování a možnost věnovat se danému sporu jen jednou, nikoli opakovaně.

Zní to prostě, v souladu se zdravým rozumem, protože to jednoduché a rozumné prostě je. Mimochodem – všechny tyto body jsou základní premisy Zeleného kruhu, které byly definovány na začátku procesu přípravy nové stavební legislativy. A v současném projednávaném návrhu byly naplněny.

Poučme se v Německu

Jak je stavebnictví jako takové důležité, ukázal rok 2020 v Německu. Výstavba bytů táhla stavebnictví a stavebnictví táhlo celou ekonomiku. Totéž si pamatujeme z krize v naší zemi, která se projevila v roce 2008. Oproti předchozímu roku se o desítky tisíc zvýšil počet povolených bytů i těch, které byly zahájeny. V ČR v současném stavu něco nepředstavitelného. Nesmíme přitom zapomínat, že stavebnictví se svým vysokým multiplikačním efektem má předpoklad být důležitým hybatelem zaměstnanosti a ekonomické stability celých regionů.

V tomto smyslu je poměrně zajímavý pohled na výnosovou stránku, kterou (nejen) veřejným financím rekodifikace přinese. Spočítal ji tým uznávaného profesora Michala Mejstříka a v základních číslech dosahuje úrovně 7 miliard korun ročně. Přinese zásadní zlepšení stavební činnosti v České republice a v důsledku toho se zvýší daňový výběr státu v oblasti stavebnictví a navazujících oborů.

Povolovací proces se zkrátí z průměrných 5,4 let (u dopravních staveb i z více než 20 let) na maximálně 1 rok. Přínosy národnímu hospodářství poplynou i po dokončení a uvedení stavby do užívání. Roční přínosy u komerčních staveb dosahují 1,6 miliardy korun, stejně tak u rezidenčních.

Celkově má investovaný 1 milion korun potenciál zvýšit produkci ČR až o 3,09 miliardy korun. U silničních staveb jsou roční přínosy 2,02 miliardy korun, u železničních staveb 1,66 miliardy korun. Celkové kvantifikovatelné přínosy 6,88 miliardy korun za rok.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Hana Landová




• Oblasti podnikání: Stavebnictví a stavební materiály
• Teritorium: Česká republika