Slabé výsledky měl v únoru průmysl i export

Obchodní bilance s hlavními partnery v EU se oproti loňskému únoru zhoršila o 6,1 miliardy korun. Export celkově rostl jen o 7 procent, zatímco import o 16,5 procenta.

„Ačkoliv jsme v únoru zaznamenali meziroční nárůst exportu, je zřejmé, že české vývozce čekají nejisté časy. Únor byl posledním měsícem, ve kterém se ještě nepromítly dopady situace na Ukrajině. Jedním z už probíhajících dopadů války je nedostatek komponent a výrobních materiálů. Kvůli tomu se začínají české firmy potýkat s omezováním výroby. Uzavření ruského, ukrajinského a běloruského trhu je pro český export jako celek okrajové. Pro některé firmy ale tyto státy představovaly klíčové odbytiště,“ říká Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.

Vliv sankcí se do čísel projevil jen zanedbatelně a vypuknutí války na Ukrajině a reakce západu v posledních dnech února nestihly statistiku obchodní bilance výrazně ovlivnit. „V březnu bychom se už měli dočkat plného dopadu veškerých opatření namířených proti Rusku. Špatnou zprávou je dnešní výsledek podnikových objednávek v Německu. Za stejný měsíc, tedy za únor, totiž meziměsíčně klesly o 2,2 procenta a po třech měsících se vrátily do červených čísel. Problémy v Německu nejsou pro ČR nikdy dobrou zprávou a tento případ není jiný. Z pohledu Německa klesly zakázky z EMU o 3,3 procenta a mimo EMU dokonce o 3,4 procenta,“ uvedl Tomáš Volf ze společnosti CitFin.

Vliv má volatilita koruny

ČNB nedávno opět použila silný nástroj své měnové politiky, když přímo intervenovala ve prospěch koruny. „Silnou domácí měnu nyní potřebujeme, aby alespoň částečně zamezila nárůstu cen. Vše má však dvě strany a nutno dodat, že silná koruna znesnadňuje pozici exportérů, ale podporuje dovoz. Koruna se pohybuje v blízkosti 24,40 EURCZK, což je hranice, která je pro domácí inflaci i pro ČNB zřejmě akceptovatelná. Už v datech za březen, tedy za první „válečný“ měsíc, uvidíme nejspíš výraznější změny v konstrukci zahraničního obchodu. Samotné saldo se možná až tak nezmění, ale mnohem zajímavější bude separátní vývoj a kondice vývozu a dovozu,“ uvedl Volf.

Průmysl

Také průmysl jako celek po nadějném začátku roku v únoru zklamal a vrací se tak na méně optimistickou trajektorii z druhé poloviny loňského roku. Konkrétně průmyslová produkce v únoru oproti lednu poklesla o 2,4 procenta a v meziročním srovnání poklesla o 0,3 procenta. „Detailnější pohled na únorová čísla opět ukazuje, že za poklesem průmyslu stojí v podstatě výhradně automobilový sektor, který je od poloviny loňského roku paralyzován nedostatkem výrobních komponent. To se následně promítá do slabší výroby motorových vozidel a s ohledem na vysoký podíl automobilového průmyslu na celkovém průmyslu jsou celková čísla o průmyslové produkce stahována dolů. Nadcházející měsíce bohužel pravděpodobně přinesou ještě větší problémy v automobilovém sektoru a zlepšení je v tomto směru možné očekávat nejdříve až ve druhé polovině roku,“ uvedl Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

V únoru se kromě automotiv nedařilo ani energetickému průmyslu, kde svoji roli sehrálo teplé počasí. Naopak většina zbylých průmyslových odvětví v únoru mírně rostla, ať již se jednalo o výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků, strojírenství, chemický průmysl či elektrická zařízení.

„Poptávka zůstává solidní, když hodnota nových zakázek v únoru vzrostla meziročně o 5,6 % a rychleji rostly opět zahraniční zakázky ve srovnání s těmi tuzemskými. Pozitivní vývoj nových zakázek je však částečně zkreslován tím, že je uváděn v běžných cenách, což za normálních okolností až tolik nevadí, ale v současném prostředí vysoké inflace to znamená, že reálný růst zakázek je významně nižší,“ dodal Miroslav Novák.

Zdroje: Analytici, ČSÚ