Ručně vyráběná čokoláda firmy Steiner a Kovařík (Pražská čokoláda) z těch nejkvalitnějších surovin dnes sbírá prestižní světová ocenění a vyváží se do mnoha zemí. V letošním roce společnost uspěla v soutěži Rodinná firma roku, kde v kategorii Malá firma obsadila druhé místo.

„Všimli jste si, že jakoukoli významnější mezinárodní gastronomickou soutěž dnes označují média v Česku za gastronomického Oscara?“ ptá se s úsměvem milovnice kvalitní bean-to-bar čokolády Petra Dvořáková.

„Na International Chocolate Awards ale tenhle příměr sedí. Je to opravdu prestižní světová soutěž a malé české čokoládovny jsou v ní úspěšné,“ dodává zasvěceně. Přehled má díky kamarádce, která se věnuje výrobě čokolád v nejmenované jihomoravské manufaktuře.

Už léta si proto vybírá ty největší lahůdky od českých výrobců. Letos najdou její manžel i děti pod stromečkem opravdový unikát – bílou čokoládu s chřestem a jahodami od pražské čokoládovny Steiner a Kovařík.

Ta ve finále zmíněné prestižní soutěže získala v roce 2025 ve své kategorii zlatou medaili a stala se i jedním ze čtyř celkových globálních vítězů.

Naše sladká historie

Bývalá manažerka luxusního obchodu Swarowski v Celetné ulici Silvie Steinerová se před lety rozhodla, že si splní sen a spojí byznys se svou láskou k čokoládě. Hořkosladký příběh firmy Steiner a Kovařík se začíná psát v roce 2005.

Se svým bývalým byznysovým parterem tehdy Silvie Steinerová vzkřísila legendární značku Nachfolger, která už v 19. století vyráběla v monarchii luxusní cukrovinky.

Povedený podnikatelský koncept postavili na zásobování duty free obchodů na pražském letišti. „Naší specializací se staly čokoládové produkty s motivy Prahy, které si rychle získaly oblibu mezi turisty i zahraničními návštěvníky města,“ vzpomíná podnikatelka.

Osudovým okamžikem bylo ale její setkání s budoucím životním i byznysovým partnerem Petrem Kovaříkem.

Láska na první pohled se brzy proměňuje v hluboké partnerství, spojené nejen citem jednoho k druhému, ale i vášní pro svět výjimečné čokolády.

I pro Petra Kovaříka jsou největší milníky v historii firmy jasné a zřetelné. „Setkání Silvie a Petra na beach volejbalu. Založení značky,“ shrnuje několika vše vypovídajícími slovy.

 „Bez nadsázky šlo o osudové setkání. Silvie spíše chtěla produkty vyvíjet, ne se starat, kde je prodat. Když jsme se potkali, mne už nebavila práce v korporátu. Za mě to bylo často zbytečné tvoření něčeho pro něco, a tak jsem jí nabídl, že obvolám 400 hotelů a uvidí se,“ vypráví Petr Kovařík.

Jinak řečeno: Petr využívá své bohaté obchodní zkušenosti k rozvoji značky a úspěšně rozšiřuje síť odběratelů o desítky prestižních hotelů a dalších prodejních míst.

„Na začátku to dřelo, ale díky staršímu kontaktu Silvie v Intercontinentalu se nám tam podařilo dostat a od té chvíle se to nastartovalo. A protože jsme už nechtěli nostalgicky setrvávat v minulosti, vytvořili jsme nový luxusní brand spojením našich dvou jmen,“ popisuje spoluzakladatel značky.

V letech 2014 a 2015 pak zahajuje provoz několik jejich vlastních kamenných prodejen. Splněným snem je pro podnikavé duo otevření premiérového obchodu „Pražská čokoláda“ v Thunovské ulici pod Pražským hradem.

V dalším roce přibývají Praze a Karlových Varech další pobočky, slavnostně otevírají Prague Chocolate Café & Bistro a úspěšně rozjíždějí distribuci čokolád na Slovensko.

Dáváme tam fakt topovky

V současnosti rozšiřují své portfolio o stále nové produkty. Inovují a experimentují.

„Mám pocit, že s takovou kvalitou toho svým zákazníkům nabízíme až moc. Od čokoládových tabulek, přes luxusní dražé až po pralinky s omezenou trvanlivostí. Vyhýbáme se všemu nepřírodnímu (proto kratší trvanlivost), ale pro nás je nejdůležitější maximální zážitek pro zákazníka. Ne maximální zisk,“ popisuje Petr Kovařík.

Největší důraz ovšem kladou na takzvané funkční čokolády. Co si má laik pod tímto označením představit?

„Když vyrábíte z top přírodních ingrediencí, v čokoládě zůstane kakaové máslo a také zůstane superpotravinou. Pokud do toho přimícháte další superpotravinu, tak účinky obou násobíte. A dáváme tam fakt topovky. Hericium, cordyceps, kolegeny, moringu, pravou skořici a tak dále,“ prozrazuje podnikatel.

Máme vlastní džungli

Kvalitní tabulkové čokolády se dnes vyrábějí takzvanou metodou bean-to-bar. Jak název napovídá, výrobce by měl sám kontrolovat celý proces od výběru bobů až po finální temperování a balení čokolády.

Restart čokoládového podnikání rozjela Lada Bartošová na kolečkových bruslích

Podle Petra Kovaříka není ale zmíněný terminus technicus úplně přesný. „Podle mě by základem mělo být, že v čokoládě zůstane cely kakaový bob včetně kakaového másla. Mnozí výrobci často slovíčkaří, ale nevědí, jak kvalitní boby jsou, protože jim ten, kdo je přeprodává, může napovídat cokoli. Podle mě je nejdůležitější vědět, odkud bob je, případně mít partnera, který má totéž a pak dané kakao neseparovat na kakaové máslo a prášek,“ říká spoluzakladatel značky.

Aby věděli, „odkud bob je“, mají podle Petra Kovaříka „vlastní džungli“, kde pěstují kakao. Znamená to, že v roce 2024 koupili kakaovou plantáž v Bolívii  a vysadili zde první tisíce původních kakaovníků.

Navíc bychom v roce 2026 měli být minimálně z 95 procent nezávislí na jakémkoliv dodavateli a můžeme si vše zajistit sami, což mi připadá sexy.

„Chceme být kontrolory celého procesu, nechci brát někde od Holanďanů, kteří mi napovídají nesmysly. To díky vlastní plantáži nemusíme,“ dodává podnikatel.

Abychom v životě uspěli, potřebujeme ocenění, říkával slavný indický spisovatel a filozof Sri Chinmoy. Pokud by se sukces měřil jen cenami, byla by Pražská čokoládovna už dnes veleúspěšnou firmou. Může se totiž pochlubit mnoha světovými oceněními včetně populárních Great Taste Awards.

„Tyhle ceny jsou milé, daleko hodnotnější je ale v naší branži International Chocolate Awards. Za mě není renomovanější a vlastně další nezávislá soutěž. Proto je naše zlato tento rok, jako jediné v ČR a hlavně jako 4. ze všech států celé Evropy mimořádné. Asi nemůžeme čekat, že něco takového obhájíme,“ krčí Petr Kovařík rameny.

Byli jsme první, kteří měli na této soutěži stříbro na světě, a nyní jsme jediní, kteří mají zlato. A navíc globální.

Kvalitní produkty firmy dnes v Česku koupíte v devíti firemních prodejnách, například v pražském Palladiu nebo na letišti v Ruzyni. Kompletní výroba probíhá v Praze, ve vlastní čokoládovně v Řepích.

„Máme ale také dost partnerů. Dnes už si vybíráme, naší čokoládu do B2B neprodáme každému. Máme prioritu prodávat jen těm, kteří nás skutečně chtějí a vědí, co jim nabízíme,“ popisuje.

Nechápali, že je Praha dva roky prázdná

Firma se zaměřuje také na společensky odpovědné a udržitelné podnikání. To dnes pro mnoho podniků neznamená jen altruistický přístup a chuť vracet společnosti to, co vám dala (Giving Back to Society), ale často také konkurenční výhodu.

„Pro nás je to to, kam logicky a přirozeně směřujeme. Bez řečí děláme to, co je rozumné. Podporujeme komunitu v Bolívii, převážíme lodí (i když to není úplně ideální) a používáme co nejšetrnější materiály. Využíváme minimum maštěného papíru (plast plus papír), který vypadá recyklovatelně, ale v podstatě je horší než samotná umělá hmota nebo papír,“ doplňuje Petr Kovařík.

Zakladatel značky sice v úvodu popsal pouze dva důležité milníky, zcela zásadním momentem, zapsaným v curriculum vitae čokoládovny tučným písmem, ovšem byla také covidová krize po roce 2020. Na firmu dopadla plnou silou a podle Kovaříka je v podstatě zázrak, že turbulentní dobu přežili.

Já ve výrobě, manželka na krámě, syn dělá všechno. Rodinné uzenářství nechce být chemickou laboratoří

„Myslím, že jsme přežili zázrakem, protože jsme měli spoustu dluhů, plné sklady. Všechny obchody v centru zavřené a byla tu minimální podpora od státu. Restauratéři sice brečeli, ale my jsme měli jedno bistro a stát navíc podpořil restaurace oproti obchodům s potravinami královsky. Nějak nechápali, že je Praha dva roky prázdná. Ale je to za námi,“ vzpomíná Petr Kovařík.

Navíc jsem odmítl platit reklamu na Facebooku, protože nechci tuhle sociální síť ve velkém podporovat, takže to hodně bolelo a nakupili jsme dluhy.

Možná přežili i díky tomu, že mají oba vlastnosti, které potřebuje každý úspěšný podnikatel. Jaký by tedy měl být ten, kdo se rozhodne pustit na tenký led vlastního byznysu?

„Za mě potřebujete disciplínu a nesmíte si nikdy nechat vymluvit váš sen. Je mnoho lidí, kteří vám pořád něco předhazují, ale nic neudělali. Mají jen řeči. Na ty se vykašlete. A musíte být prostě dobrej. Někdo, kdo není fakt dobrej, tak se tak daleko jako my nedostane,“ směje se Petr Kovařík.

Podle jeho slov nakonec není těžké podnikat, pokud máte schopnost zvládat stres z nezávislosti. „Je ale těžké podnikat a dělat věci jinak než jiní a dávat tomu maximum, abyste změnili svět,“ uzavírá.

Jakub Procházka