Slovenská bankovní daň trvá. Ocitá se ale na pranýři

Vláda chce s její pomocí řešit deficit státního rozpočtu, slovenská opozice i centrální banka však vyzývají k jejímu zrušení.

Zvláštní bankovní daň na Slovensku měla být zrušena, místo toho se letos zvýšila na dvojnásobek. Opatření má zlepšit bilanci veřejných financí, které se po dlouhé době v zemi pod Tatrami propadly do deficitu. 

Změnu kritizovaly Slovenská i Evropská centrální banka, vláda ovšem trvá na tom, aby byl vyšší odvod státu zachován, a to na dobu neurčitou.

Ministerstvo financí spočítalo, že náklady bank stoupnou v roce 2020 o 260 milionů eur, což je asi šest a půl miliardy českých korun. Roční odvod se k 1. lednu zvýšil z 0,2 na 0,4 procenta (z pasiv bank v rozvaze). „Daň je značným rizikem pro stabilitu bankovního sektoru,“ citují tamní média Slovenskou centrální banku. Podle ní může daň „ukrojit“ až třetinu zisku peněžních ústavů.

„Opatření jsme navrhli kvůli ohrožení plánovaného cíle dosáhnout v příštím roce schodku veřejných financí ve výši pouze 0,49 procenta hrubého domácího produktu,“ argumentuje ministr financí Ladislav Kamenický.

Zrušme to!

Kritická slova vůči bankovní dani ale neznějí jen od šéfů národní banky. Většina opozičních stran se přiklání k tomu, že je současný odvod nesystémový a je třeba ho změnit. Pro úplné zrušení jsou například strana Svoboda a Solidarita či koalice PS/Spolu. Údajně při tom myslí na „obyčejné lidi“.

„Bankovní odvod státu nemá smysl. Navrhujeme ho zrušit okamžitě, protože se promítá do vyšších poplatků za běžné služby pro obyčejné lidi,“ cituje agentura SITA mluvčí PS/Spolu Silvii Hudáčkovou.

Podle Stana Župa z KDH je bankovní daň nesystémová. „Původně přitom koalice navrhovala daň postupně snižovat a nakonec zrušit,“ připomíná Župa. A komentuje i následný koaliční veletoč: „Pokračování, a dokonce navýšení daně je důkazem nedůvěryhodnosti a nekoncepčnosti současné koalice.“

Chráněný poplatník

Hnutí OľaNO Matúše Bystrianského navrhuje, aby slovenské finanční domy více přispívaly do Fondu ochrany vkladů, aby nebyl daňový poplatník vystaven riziku, že ponese náklady za případnou záchranu ohrožených bank.

„Nevidíme důvod pokračovat v neúměrném zdanění bankovního sektoru. Podle vyjádření Národní banky Slovenska by to v případě krize mohlo ohrozit vklady občanů SR,“ komentuje pro server sme.sk Bystrianský.

Slovenské banky přitom mají velmi slušnou ziskovost. „Jsme zásadně proti tomu, aby zisky, které tyto instituce dosáhly podnikáním na Slovensku, byly takříkajíc bezplatně vyváděné na zahraniční účty vlastníků. Zaveďme proto raději daň z dividend. Ta by se netýkala společností, jejichž čistý roční zisk nepřevýší částku jednoho milionu eur,“ popisuje plány hnutí SME rodina jeho předseda Boris Kollár. 

V lednu 2020 přitom nedošlo pouze ke zvýšení daně. Její platnost byla prodloužena na neurčito, ačkoli se původně měla už v roce 2021 rušit. Banky mají dnes povinnost odvádět peníze státu ve čtyřech kvartální splátkách, a to vždy ke 25. dni příslušného měsíce na konci čtvrtletí. Zvláštní odvod platí od roku 2012.

Na dálnici jen e-známky

Na Slovensku se používají výhradně elektronické dálniční známky. Kontrola se provádí automaticky, stejně jako rozesílání pokut. Ceny poplatků za používání dálnic se pro rok 2020 nemění. Roční známka stojí 50 eur, třicetidenní známka vyjde na 14 a desetidenní na deset eur. Poplatky za známku pro přívěs jsou stejné. Před překročením hranic se Slovenskem je tedy potřeba zakoupit dálniční známku na stránkách eznamka.sk nebo pomocí mobilní aplikace. Datum platnosti lze nastavit i dopředu. Nakupovat tak můžete s předstihem.

Dotace na elektromobily

Na přelomu roku začala registrace slovenských fyzických i právnických osob, které chtějí využít dotaci ve výši osm tisíc eur (204 tisíc korun) na nákup elektromobilu. Pro hybridní pohon to je pět tisíc eur (128 tisíc korun). V České republice je situace jiná – na dotace dosáhnou od roku 2020 pouze firmy, a to v daleko menší míře. Program dotací na elektromobily, který spustilo Slovensko, je poměrně velkorysý. Celkem je pro něj vyčleněno pět milionů eur. Ministerstvo hospodářství navíc oznámilo, že v případě velkého zájmu peníze přidá.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Pravidelné novinky e-mailem