Slovensko chystá velkou investici do modernizace přístavu v Komárně

Kdysi výstavní skříň strojírenského průmyslu, firmy Slovenské Loděnice a Přístav Komárno, po ne zcela úspěšné privatizaci v roce 2002 postupně chátrala a směřovala téměř až k likvidaci. Aktuálně se slovenský resort dopravy snaží tuto nepříznivou situaci zvrátit a oživit fungování Přístavu Komárno s perspektivou stát se důležitým logistickým uzlem dopravy a překládky zboží. První odhady zatím počítají s investicí cca 310 mil. EUR.

Vedle silniční a aktuálně preferované kolejové přepravy zboží se Slovensko hodlá výrazněji zaměřit i na vodní přepravu zboží. V Komárně, na soutoku řek Váh a Dunaj, se nachází druhý největší přístav a dopravní uzel pro lodě na Slovensku. Přístav Komárno sice svojí rozlohou 643 tis. m² patří k větším přístavům na řece Dunaj, ale z hlediska objemu překladu cca 85 tis. tun ročně, patří mezi malé přístavy. Efektivní využívání existující přístavní infrastruktury a přístavních prostorů včetně celkové modernizace technického zázemí by přispělo nejen ke zlepšení jeho konkurenceschopnosti, ale mohlo by nabídnout i možnosti dalšího rozvoje tohoto přístavu.

Léta chybějící propojení Přístavu Komárno s blízkou velkou průmyslovou zónou s maďarským přístavem bylo letos zrealizováno. V září byl otevřen nový silniční most přes Dunaj, který má sloužit především kamionové dopravě. Není nezajímavé, že na výstavbě mostu se podílela i česká strojírenská společnost MCE Slaný, s.r.o.

Přístav Komárno je součástí významného 3 500 kilometrů dlouhého transevropského koridoru Rýn – Mohan – Dunaj. Strategický plán slovenského ministerstva dopravy počítá s výraznějším zapojením přístavu do projektu výstavby logistického centra tohoto transevropského koridoru.

Koncepčně, technologicky i strukturálně je přístav Komárno vybudován na překládku hromadných volně ložených substrátů. Z přístavu se na lodích vyvážejí zemědělské produkty, dobytek, tuhá paliva, kovové výrobky a různý kusový materiál. Lodě do přístavu dovážejí potraviny a krmiva, ropné produkty, rudu, kovový šrot a kusový materiál. Z hodnotící analýzy přínosu přepravy jednotlivých segmentů vyplynulo, že nejvýznamnější potenciál má přístav v překládce sypkých materiálů, zejména zemědělských produktů, kde je nejvyšší objemový potenciál i nejvyšší zájem o otevření obchodních jednání. Druhou nejvýznamnější oblastí je překlad kusového materiálu, a to především automobilů, strojů, kontejnerů, případně produktů stavebnictví.

Celkový indikativní odhad překládky zboží v Přístavu Komárno je na úrovni 453 tis. tun ročně. Předpokládá se, že dominantním segmentem zůstanou zemědělské produkty, nerostné suroviny, druhotné suroviny, konstrukce a stavebnictví. Dosažení odhadované překládky zboží a využití celkového potenciálu přístavu nelze docílit bez rekonstrukce a modernizace přístavu. V rámci rekonstrukce se počítá s doplněním kontejnerového terminálu, zařízení na manipulaci s nadměrným nákladem a s nábřežní rampou. Ze strategického hlediska by pro přístav bylo přínosem využití jeho rozlohy i na rozvoj průmyslového parku.

Zmodernizovaný přístav by se dle strategického plánu měl více zaměřit i na rekreační a turistické lodě. Dále na vybudování bezpečnostních a monitorovacích systémů, ale i na dodatečné služby, jako např. možnost tankování, odvoz odpadu, ale i na služby pro veřejnost. V těsné blízkosti přístavu jsou kdysi známé Loděnice Komárno, kde se po dlouhé odmlce začaly opět vyrábět lodě. Rozvoj spolupráce Přístavu a Loděnic je rovněž podmíněn jejich celkovou modernizací. Potenciálních investorů do Přístavu Komárno by dle odborníků mohlo přilákat další možné rozšíření přepravovaných komodit.

Rekonstrukce a modernizace Přístavu Komárno by mohla být zajímavou příležitostí pro české firmy, které se aktuálně podílejí na výstavbě veřejných přístavů v ČR.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bratislavě (Slovensko). Autorka: Hildegarda Horská, ekonomická specialistka.




• Oblasti podnikání: Doprava, logistika | Investice
• Teritorium: Evropa | Slovensko | Zahraničí