English version
„Tato směrnice se týká všech obchodních společností s více než pěti sty zaměstnanci, které budou muset ve svých zprávách o hospodaření zveřejňovat informace o tom, jak jejich obchodní model podnikání přispívá k ochraně životního prostředí a zohledňuje sociální aspekty,“ vysvětluje Karel Kotoun, CEO společnosti Green0meter.
Výzva pro malé a střední podniky
Mnohé malé a střední podniky si nejsou vědomy, že CSRD ovlivní i je, především prostřednictvím dodavatelských řetězců velkých společností. Neinformovanost může vést k náhlému tlaku na adaptaci, který bude pro mnohé z nich obtížně zvládnutelný.
„Platforma Green0meter.com umožňuje uživatelům sběr a analýzu dat, provádění auditů, stanovení cílů udržitelnosti a vyhodnocení dvojité materiality, což je zásadní pro pochopení vlivu podnikání na společnost a životní prostředí a naopak,“ vysvětluje Karel Kotoun.
Jak se směrnice CSRD dotkne malých a středních podniků a jak mají postupovat?
Šetření provedené Hospodářskou komorou České republiky odhaluje, že připravenost velkých podniků je na rozdíl od malých a středních firem a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) poměrně vysoká. Zatímco každá osmá velká firma již deklaruje plnou připravenost, více než 80 procent OSVČ a malých podniků se mylně domnívá, že na ně CSRD nemá vliv.
Tlak na snižování uhlíkové stopy
Technologie hrají klíčovou roli ve snížení energetické, materiálové a uhlíkové náročnosti průmyslu. V zemi, která je nejprůmyslovější v Evropě a jejíž energetická náročnost průmyslu je zhruba dvakrát vyšší na jednotku HDP než průměr EU, může mít CSRD silný dopad na celou ekonomiku.
„Navíc české podniky, které jsou součástí mezinárodních dodavatelských řetězců, se mohou setkat s tlakem na snížení uhlíkové stopy, který bude podmiňovat další obchodní spolupráci. A s ohledem na to, že třetina hodnoty produkce ČR připadá na vývoz, je adaptace na CSRD nezbytná pro udržení zahraniční poptávky a výkonnosti českého hospodářství,“ dodává Kotoun.
Usnadnit zavedení CSRD by mohl centrální zdroj informací
Podpora ze strany státu a národní rozvojové banky je pro české podniky nezbytná, zejména ve světle přípravy na novou legislativu CSRD. Jak CSRD, tak také EU Taxonomie vytváří společný jazyk pro aktéry na finančním trhu a otevírá cestu k zeleným investicím.
Nová pravidla pro nefinanční reporting začínají platit v lednu
Jedním z klíčových kroků by mohlo být zřízení unifikovaného ESG hubu, který by podnikům poskytl nejen přístup k informacím a nástrojům potřebným pro klasifikaci dle EU Taxonomie, ale také průvodce komplexním řešením požadavků CSRD.
Tento centrální zdroj by mohl sloužit jako vzdělávací a konzultační platforma, kde by firmy mohly získat nezbytné znalosti a nástroje pro efektivní navigaci v procesu reportingu, aniž by byly nuceny investovat značné finanční prostředky do externích konzultačních služeb.
Tato iniciativa by podle Kotouna nejen ulehčila přechod k udržitelnějšímu podnikání, ale také podpořila rovnoměrnější šíření znalostí a zdrojů mezi podniky všech velikostí a typů. To může pomoci celkovému rozvoji a konkurenceschopnosti českého hospodářství.
Informační kampaně státu?
Hospodářská komora ČR například doporučuje, aby stát inicioval informační kampaně, které by podnikatelům nová pravidla přiblížily a pomohly jim v přípravě. Vývoj a implementace těchto technologií by mohly představovat prostředek pro druhou ekonomickou transformaci České republiky.
„Je třeba, aby všechny podniky, bez ohledu na velikost, začaly s přípravou na CSRD co nejdříve. České firmy mohou nejen splnit nové evropské požadavky, ale i zlepšit svou udržitelnost a přispět k lepší budoucnosti. Příprava na CSRD není pouze o splnění legislativních požadavků, ale i o strategické příležitosti pro zlepšení podnikatelského prostředí a životní úrovně v České republice,“ radí Karel Kotoun.
Redakčně upravená tisková zpráva
