Smíšené financování může firmám pomoci při expanzi v zahraničí

Rok 2023 byl pro smíšené financování (blending finance) rokem velkých úspěchů, během kterého se rozběhl například Úvěrový fond pro cíle udržitelného rozvoje pro Agendu 2030. Tento fond nově kombinuje investiční zdroje a záruky a tím pomáhá i rozvoji soukromého sektoru. Přidal se tak k aktivitám multilaterálních rozvojových bank (MDB) a rozvojových finančních institucí (DFI).

Zvýšená potřeba humanitární pomoci na mnoha místech ve světě změnila v posledních letech toky veřejných financí. To naznačuje, že doposud dotované zahraniční projekty ekonomického rozvoje v nízko a středněpříjmových zemích nemohou zůstat závislé jen na veřejných zdrojích, a jejich udržitelnost je tak ohrožená. Nově se proto prosazují kapitálové investice smíšené s podpůrnými a zárukovými veřejnými fondy, tedy tzv. blendingové financování.

Snížení nároků na veřejné rozpočty

Programy B2B a Záruka definované Českou rozvojovou agenturou jsou určené pouze těm českým subjektům, které zkoumají podnikatelské možnosti v rozvojovém světě. Bohužel kvůli svým podmínkám spoluúčasti i limitujícímu pravidlu de minimis jsou tyto programy pro většinu podnikatelů nepoužitelné. Situaci v podpoře podnikatelských projektů rozvojové pomoci nyní mění návrh zákona o holdingu Národní rozvojové banky (NRB), který připojuje Českou exportní banku (ČEB) do státního holdingu s NRB.

Propojením těchto institucí vzniká pro ČR příležitost zapojit se do aktivit evropského uskupení rozvojově nvestičních institucí. Českým firmám to může přinést mnohé dodavatelské příležitosti a nové reference pro další zakázky v nadnárodních projektech multilaterálních bank a finančních institucí.

Využije i ČR fungování veřejného a soukromého kapitálu?

Vznikem holdingu ČEB a NRB získá ČR nově předpoklady i pro rozvoj českého soukromého sektoru – nejen v Česku, ale také při zahraniční expanzi tam, kde je vhodná pracovní síla, která u nás chybí a brání to firmám efektivně růst. Rozvojově investiční projekty mohou proto být pro tuzemskou ekonomiku přínosem v mnoha ohledech:

• podpoří projekty partnerství českých firem s místním soukromým sektorem v montáži a vývozu na třetí trhy,
• firmy získají start-up kapitál na inovace plynoucí z partnerského podnikání ve specifických podmínkách apod.,
• objeví se příležitost dodávek do rozvojově investičních projektů nadnárodních rozvojových institucí,
• podpoří firemní projekty technického vzdělávání v místě, které umožní dále využít absolventy v českých firmách – ať už v ČR, nebo propojením s vlastní expanzí na zahraniční trhy.

Všechny tyto možnosti mohou přispět k vzájemným ekonomickým přínosům, aniž by byly, díky podílu veřejných financí a kontrole bankou, porušeny zásady, pod kterými politika zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) ČR doposud fungovala. Pronikání českých firem na trhy třetích zemí je zcela v souladu se strategií větší diverzifikace českého vývozu, kterou Svaz dlouhodobě podporuje.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (01/2024). Autorka: Věra Venclíková, poradkyně pro zahraniční rozvojovou spolupráci