Smykové nakladače KOVACO Electric chtějí v Americe i Realu Madrid

Ve Velké Dobré u Kladna finišují poslední úpravy výrobní haly. Co nevidět zde začne produkce elektrických nakladačů, smykem ovládané stroje se zde vyrábí jako jediné na světě poháněné výhradně elektřinou.

Původně slovenský, následně slovensko-český výrobce KOVACO Electric přešel letos kompletně do českých rukou a s sebou přesouvá i celou svou výrobu. Elektrické smykače vyváží až na západní pobřeží Spojených států, nyní s pojištěním EGAP.

Smykový nakladač Elise900 | KOVACO Electric

„Jednáte s dealery virtuálně, fyzicky je nevidíte, a poslat stroj za milion na druhý konec světa je prostě riziko. Pro firmu naší velikosti to riziko je, takovou případnou ztrátu nést nemůžeme. Cestou pro nás se ukázalo být pojištění dlouhé splatnosti u EGAP,“ říká Hana Holubová, členka představenstva KOVACO Electric.

Faktury, které vystavuje partnerům ve Spojených státech, mívají totiž splatnost i 9 měsíců. Právě do USA svůj vývoz firma pojistila, vedlo toho i do Kolumbie, Chile, Kanady, Irska a Anglie. Dohromady za 82 milionů korun.

„Dlouhá splatnost a vzdálený obchodní partner, to je kombinace okolností, která zejména v době pandemie představuje velmi vysoké riziko. A to i pro firmu, která je na úplné světové technologické špičce jako KOVACO Electric,“ vysvětluje Jan Procházka, předseda představenstva EGAP s tím, že pandemie přivádí i další nové klienty, kteří se dříve nepojišťovali.

KOVACO Electric přitom využívá možnosti pojištění vývozu i do hospodářsky rozvinutých zemí na základě výjimky, kterou pojišťovně udělila Evropská komise v souvislosti s pandemickou pomocí. Výjimka se vztahuje na faktury vystavené do konce roku 2021 se splatností nejdéle do 30. 6. 2022.

Elektrický Real Madrid

Prakticky veškerou produkci zhruba tří stovek strojů ročně firma vyváží do zahraničí. Elektrické smykače pracují téměř ve všech zemích Evropy. Pomáhají ve španělském dole, pokládají trávník na na Estadio Santiago Bernabéu, stadionu hvězdného Realu Madrid a rozváží krmivo zvířatům na amerických farmách.

„Nám se stává, že například zavolá někdo z Rumunska a chce šest našich strojů nebo může objednávka příště přijít z Botswany, ty všechny bychom chtěli řešit s EGAPem. Je to naše výztuha,“ dodává Holubová. 

Elektrické smykače KOVACO Electric jsou tiché, ekologické a lze na ně uplatňovat „zelené“ dotace dle platných podmínek v jednotlivých státech. Společnost dodává dva modely různých velikostí „ELISE900“ a „MiniZ“, který se dá řídit dálkovým ovládáním prostřednictvím joysticků.

Smykový nakladač | KOVACO Electric

Oba stroje jsou vyráběny výhradně ve vlastní továrně KOVACO Electric. Za veškerým vývojem strojů stojí interní česko-slovenský vývojový a výrobní tým. KOVACO Electric a.s. je od léta 2021 ve 100% vlastnictví rodinného investičního holdingu Arbol Capital, který nyní přesouvá původně slovenskou výrobu do Velké Dobré u Kladna.

Exportní pojišťovna EGAP v prvním pololetí roku 2021 pojistila vývoz českého zboží a služeb v objemu 19 miliard korun do čtyř desítek zemí světa. Mezi největší obchodní případy poslední doby patří například výstavba nemocnice na karibském ostrově Trinidad ve státě Trinidad a Tobago, kde českou část dodávky za tři čtvrtě miliardy korun, na které se podílí řada tuzemských firem, zastřešuje Vamed Health Projects CZ s.r.o.

EGAP také navíc v rámci programu Covid Plus schvaluje záruky za úvěry větších tuzemských exportujících firem, které se vinou pandemie dostaly do problémů. Dosud pojišťovna schválila záruky v objemu přesahujícím 22 miliard korun.

Mezi významné firmy, jejichž úvěry zaručila EGAP, patří například výrobce obráběcích strojů Fermat, zemědělské techniky Agrostroj, dopravci RegioJet, Smartwings, Umbrella či výrobce svítidel Lasvit nebo Koh-i-noor Mladá Vožice, vyrábějící aerosolové ventily pro domácnosti a automotive.

Čekat devět měsíců na peníze z Ameriky bez pojištění nejde

„Poslat stroj za milion na druhý konec světa s sebou samozřejmě přináší určitá rizika a obchodní specifika, jako jsou například požadavky na dlouhé splatnosti. Výhodnou cestou pro eliminaci některých rizik se ukázalo být pojištění dlouhé splatnosti prostřednictvím produktů EGAP,“ říká Hana Holubová.

Smykový nakladač na sněhu | KOVACO Electric

Rozhovor s Hanou Holubovou, členkou předsednictva Kovaco Electric

Smykače jsou stroje řízené smykem, to znamená, že díky své obratnosti a konstrukci mají širokou míru využití v celé řadě odvětví. Různě se umí točit na místě, díky nízkému těžišti a uložení baterií dokáží ustát vyšší stupně náklonu, jak v bočním, tak přímém směru, dokáží zvednout lopatu a další přídavná zařízení do vyšší výšky, aniž by se převrátily.

Jsou to stroje, které se dají použít v hale, kde je výhodou to, že nemají spalovací motory, nesmrdí, nedělají nepořádek, a hlavně jsou opravdu tiché. Ale jsou stejně tak určeny pro práci venku. Představte si ekofarmy, kde jsou zvířata naskládaná vedle sebe a rozváží se jim tam krmivo. Pro dojný skot a všechna ostatní zvířata je mnohem příjemnější, když kolem nich stroj jezdí úplně potichu. Potichu nasype krmivo, potichu po zvířatech uklidí.

Smykač jenom zasunete do zásuvky, jako si nabíjíte telefon, a potom jedete, kam je potřeba. Máme velké množství přídavných zařízení, takže využití je velmi široké. Třeba ve Španělsku v dole zase používají náš menší dálkově ovládaný stroj prostřednictvím joysticků, protože s ničím větším se do malých prostor nedostanou, a zajistí tak vyšší míru bezpečnosti pro své zaměstnance v rizikovém prostředí.

V létě jste se vykoupením slovenského podílu stali stoprocentním akcionářem firmy. Co to znamená pro výrobu?

Výroba byla na Slovensku. Obchod, marketing, finance a účetnictví se řešily tady. Máme aktuálně novou halu, kterou jsme pronajali ve Velké Dobré u Kladna, kde teď provádíme nutné stavební úpravy a připravujeme spuštění výroby ještě do konce září. Na Slovensku se vyrobí poslední kusy, na kterých jsme domluveni, a vše ostatní se stěhuje sem. Nadále však pokračuje spolupráce se slovenskými kolegy v oblasti výroby přídavných zařízení.

Projeví se změny v modelech, které vyrábíte?

Ne. V tuhle chvíli se soustředíme na přesun výroby. Ale pro příští měsíce připravujeme některé inovace a překvapení. Aktuálně sortiment zůstává stejný, dva modely, dva elektrické smykové nakladače, jeden větší a druhý menší. Liší se hlavně způsobem ovládání a možností užití. Větší z nich je alternativou ke klasickým dieselovým nakladačům.

Klasický stroj pro přesun a nakládku materiálu, který vám odklidí sníh, odstěhuje palety nebo pomůže při demolici jak venku, tak uvnitř. Menší je určený do specifických prostor, zejména pro interiérové stavebnictví, drobné terénní úpravy a přesun materiálu ve stísněných prostorách s vysokým rizikem zranění operátora. Je ideální například pro facility management, malé zemědělské provozy a podobně.

Naše stroje jsou výhradně elektricky poháněné, nemají naftové ani žádné jiné spalovací motory a fungují čistě na bázi elektromotorů. Celý provoz je tedy přirozeně velice ekologický, mimořádně tichý a recyklovatelný, včetně použitých baterií. Celý náš sortiment tak zapadá do současných požadavků na elektromobilitu.

Mají i elektrické smykače podobně jako auta výhodu v podobě čerpání zelené podpory?

Rozhodně ano, dají se na ně čerpat dotace. Máme teď hezkou zkušenost z Itálie, z Říma, kde náš dealer před pár týdny prodal stroj s tím, že bylo velice jednoduché až triviální tu dotaci získat. Vyplnil s klientem tři papíry, na jeden jsme mu dali razítko ohledně výroby a ekologické zátěže a za týden měl zákazník peníze na účtu. A protože to bylo dokonce 50 procent z kupní ceny, tak si obratem od nás koupil hned další stroj. A na ten dostal další padesátiprocentní dotaci.

Takže je to celé o tom, jakou mají jednotlivé státy dotační politiku, jak mají dotační tituly nastaveny. Ale co je hlavní: v tuto chvíli jsme zatím jediní na světě, kdo plně elektrický smykový nakladač vyrábí.

Také doporučujeme: Příběh firmy Altron s cloudovými kontejnery čtěte na webu ExportMag.cz

Nemáte vůbec žádnou konkurenci?

V tomto ohledu jsme zatím jediní pro náš větší model, u menšího modelu je na trhu již pár konkurentů, od kterých se však také v některých parametrech výrazně odlišujeme.

Máte dealera v Itálii, kde ještě? Jak jste na tom se zastoupeními v zahraničí?

Nyní jsme ve fázi, kdy budujeme světovou dealerskou síť. Máme už poměrně dostatečné množství dealerů v USA, těch je asi 15, další 3 máme v Kanadě. Je nám jasné, že potřebujeme nabírat další a další, trh je obrovský.

Ukazuje se, až jsme z toho překvapeni, že lidé se nám hlásí sami prostřednictvím webu. Na něm jsme si, pravda, dali opravdu záležet. Takže na základě webových poptávek, které k nám chodí naslepo opravdu z celého světa, což je pro mě doteď překvapivé, se nám koncoví uživatelé a potenciální partneři hlásí a my s nimi následně uzavíráme dealerské smlouvy.

To zní jako, že jste výrazně exportující firma a domácí trh vás tolik nezajímá. Jaký je poměr vašich domácích a zahraničních prodejů?

Domácí trh nás zajímá moc, určitě to není tak, že by nás nezajímal, ale upřímně tím, že jsme na trhu krátce a máme omezenou kapacitu personálu, tak to musíme dělat postupně. Nejsme třistačlenná korporace. V momentě, kdy se ukáže nějaká příležitost, tak je to fajn, máme smlouvu i s bankami na leasingové programy, takže pokud by se na nás obrátil nějaký zemědělec nebo nějaký maloproducent „čehokoli“, tak jsme schopni mu obratem sjednat i úvěr na nákup stroje.

Ovšem do Česka jsme dosud prodali jednotky kusů strojů, do zahraničí všechno ostatní. Ale není to proto, že bychom nechtěli, je to proto, že se potřebujeme vyvíjet postupně a firmu jsme získali už s drtivě převládající zahraniční poptávkou.

Každopádně jako každá česká firma nechceme ani náš domovský trh zanedbávat a v těchto chvílích se mu věnuje poměrně velká pozornost v rámci našeho týmu, stejně jako Slovensku. Přeci jen jsme vzešli z československého prostředí a celá řada našich zaměstnanců je z původního společného nastavení.

Letos jste u EGAPu pojistili vývoz do USA, Kanady, Kolumbie…

… a ještě do Irska a Anglie, právě mi k tomu přišel email.

Souvisí ta pojištění nějak s covidovou situací?

Úplně tak bych to neřekla. Tím, že řídíme obchod této strojírenské firmy relativně krátce a získáváme v tomto byznysu nové zkušenosti, jevilo se nám pojištění jako skvělá příležitost. Dostávali jsme se totiž do situace, kdy nás zejména Jihoameričani a následně i Američani kontaktovali s tím, že o stroje mají zájem, že se jim strašně líbí, ale že chtějí faktury s dlouhou splatností, třeba devět měsíců.

Pro nás jsou ale ti partneři neprověření. Jednáte s nimi virtuálně, fyzicky je nevidíte a poslat stroj za milion na druhý konec světa je prostě riziko. Pro firmu naší velikosti to riziko je, takovou případnou ztrátu nést nechceme a ani nemůžeme. Cestou se ukázalo být pojištění dlouhé splatnosti u EGAP. Třeba v Kolumbii se doklady potřebné k prověření partnera špatně shání a narazili jsme i na partnery, kteří nebyli schopni nám podklady ve vyžádané podobě dodat.

EGAP nám partnery vždy nejprve prověří, podívá se na to a řekne, že za takových a takových podmínek je ochoten to pojistit. A my to pojištění chceme, je to pro nás pomoc, protože jinak bychom tam ten stroj třeba neprodali. Poslat stroj a čekat devět měsíců, kdy pak na konci partner řekne: „A já ho vlastně tady nepotřebuji, peníze vám nedám, přijeďte si pro něj,“ no to je šílené.

To se vám stalo?

Stalo se nám to v USA. Byla to – bohužel – evidentně účelová záležitost, kdy najednou po těch devíti měsících přišla doba splatnosti a oni si začali vymýšlet, že se jim na tom stroji něco nezdá a že ani neví, jestli by ho tam využili. A co pak s tím? Stroj už na tom území je a jeho doprava je neskutečně
drahá, prostě velké problémy. Nicméně bylo díky naší online diagnostice evidentní, že stroje byly hojně využívány a žádné požadavky na servis nebyly evidovány. Ale i takové situace se stávají.

To se odehrálo ještě před pojištěním?

To je právě dřívější případ bohužel bez pojištění EGAPu. Ale teď zase máme obavy z toho, že se bude zintenzivňovat pojištění rizikových států, ale to jištění málo rizikových zemí jako právě Amerika, tak tam to vypadá, že ta možnost skončí s tímto rokem. A to bychom chtěli, aby pokračovalo dál. (pozn aut.: Výjimku na pojišťovnání exportu do ekonomicky rozvinutých zemí získal EGAP na základě rozhodnutí Evropské komise v rámci pandemické pomoci do konce roku 2022).

Nám se stává, že třeba zavolá někdo z Rumunska a chce šest našich strojů nebo může objednávka příště přijít z Botswany. To všechno
pak chceme řešit s EGAPem. Je to naše výztuha.

Kdo jsou vaši zákazníci?

Nejdřív jsme si mysleli, že budeme prodávat napřímo. Vytipovali jsme si obory, kterým bychom se chtěli věnovat. Takže typicky eko farmy a zemědělství obecně, jak jsem říkala, a moc se nám líbily sportovní areály. Zapůjčili jsme stroje do zimního střediska v Rakousku, ale bohužel kvůli covidu si je nemohli pořádně otestovat v zápřahu.

Lyžařská sezóna totiž vlastně neproběhla. Ale zase jsme je otestovali tak, že v minus 30 stupních stály zaparkované v nabíječkách a když jsme je na jaře nastartovali, tak normálně naběhly do provozu. Takže to byla spíš taková technologická zkouška. Právě takoví zákazníci jako rakouská a italská sportovní střediska se nám moc líbí. Speciálně na horách má ten stroj perfektní využití už díky své ekopovaze.

Pro segment stavebnictví nabízí naše stroje hlavně tichou a čistou alternativu pro práce ve městech a vnitřních prostorách, kde se tradiční stroje nedají využít nebo je jejich využití časově nebo technologicky omezené díky hygienickým normám. Když někdo řekne „bagřík“, tak ho musím upozornit, že takový stroj potřebuje trochu jiný přístup, protože potřebujete nabíjecí zázemí a využití kapacity baterie je třeba dobře plánovat. Nelze se spoléhat na kolegu s kanystrem, který přiběhne pokaždé, když vám dojde palivo.

S naším strojem se musí zacházet tak, aby bylo vždy možné dojet k dobíjecí stanici a načerpat potřebnou energii pro další práci. I tak ale v běžném způsobu užívání stroj pohodlně vydrží jednu plnou směnu. Prostě stejně jako u elektroaut je třeba změnit své tradiční návyky. Na druhou stranu ale takový stroj využijete tam, kde se dieselový smykač jednoduše použít nedá.

Každopádně jako klíčové se ukazuje právě vytvoření dealerské sítě a s tím související školení našich partnerů. Dealeři pak naše smykače prodávají prakticky ke všem možným zákazníkům, kteří hledají tyto eko alternativy k běžným strojům.

Jak se potkává stěhování výroby a úplné převzetí firmy s covidem? Jak se vás to dotklo?

Nás se to dotklo nejvíc tím, že jsme se nemohli setkat s dealery. Ale podobné problémy řešily všechny firmy. Bylo zvykem, že při domlouvání našich nejdůležitějších obchodních partnerů, nejen na americkém kontinentu, letěl přímo na místo předseda představenstva Martin Havrda. Tam se osobně setkal se zájemci, probrali všechny klíčové body smlouvy a další detaily už dotáhnul náš regionální obchodní zástupce.

Jednání byla vždy velmi efektivní a mnohdy jsme se od našich partnerů při osobních setkáních dozvěděli opravdu zajímavé postřehy. Takto jsme si představovali, že budeme ten obchod dělat. Stihli jsme odletět do USA a pak do Španělska k jednomu z nejstarších dealerů a pak se všechno zavřelo. Nastala zvláštní situace, museli jsme najít nějakou cestu – samozřejmě online. Koupili jsme poměrně nákladově náročný systém na prezentaci strojů a výroby, což je sestava GoPro kamer, které si na sebe oblékne člověk, který stroj prezentuje.

Taková živá prohlídka smykače po internetu?

Je to živá prohlídka, online v reálném čase dokáže lidem zprostředkovat představení stroje, ukázat jim i jeho výrobu. Absolvovali jsme tak už několik školení našich dealerů, kdy třeba 60 lidí z celého světa sedělo v jeden čas u počítače a prostřednictvím tohoto virtuálního zážitku byli schopni si stroj detailně prohlédnout. Řekli třeba, abychom se podívali k pravým dveřím a zkusili je otevřít a my jsme jen plnili jejich požadavky, aby viděli přesně to, co vidět chtěli.

Zároveň je tím provázel náš obchodník, který jim sděloval všechny informace, které k tomu jsou. I co se týče obsluhy a zácviku, jsme těch školení takto několik absolvovali. Ono se zdálo, že to je z nouze ctnost, ale na druhou stranu je to nástroj, který určitě budeme využívat i nadále. Takhle můžeme školit technika třeba v Austrálii.

S takovými nástroji bychom asi začali pracovat až mnohem později. Covid nás donutil k tomu začít je používat dřív a aktivně se začít zajímat o to, co můžeme udělat. Takže něco pozitivního nám do firmy nakonec přinesl.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (9/2021). Autor: Jan Černý, tiskový mluvčí EGAP

• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme