English version
Podle výzkumníků z BNEF za výhodností výroby solární a větrné energie stojí setrvalé klesání ceny fotovoltaické technologie, zvyšování výkonu větrných turbín a také zlepšování technologie pro ukládání energie. Studie uvádí, že vliv mají i aukce na podporu pro nové větrné a solární elektrárny. Na výzkum upozornil specializovaný web oEnergetice.cz.
Například v Číně se jedná o meziroční devíti procentní pokles LCOE (sdružených výrobních nákladů) na cenu 38 dolarů/MWh. Nově vybudované solární elektrárny jsou tak v současné době téměř na úrovni uhelných elektráren, jejichž cena se pohybuje kolem 35 dolarů/MWh.
V České republice vláda není nakloněna většímu využívání solární a větrné energie. U fotovoltaiky za to může stigma, které si toto odvětví s sebou vleče z let 2009 až 2011, kdy začala solární energie díky přílivům levné fotovoltaické technologie z Číny rapidně zlevňovat, na což nedokázal stát pružně zareagovat. V následujících letech tento omyl stál Česko několik desítek miliard korun.
V současné době pokrývá solární výroba elektřiny v Česku zhruba 2,3 procenta celkového objemu. Stát do budoucna se zvýšením jejího podílu příliš nepočítá. A to i navzdory některým analýzám. Například studie společnosti Delloite, kterou vypracovala pro Svaz moderní energetiky, tvrdí, že foltovoltaiku lze považovat „za nejvhodnější zdroj pro případné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů“. Na konci dubna navíc vláda Andreje Babiše bez předchozí konzultace legislativní rady vlády nebo bez meziresortního připomínkového řízení schválila snížení podpory fotovoltaiky na nejnižší možnou úroveň.
Vláda má však jiného favorita – jadernou energetiku. Po dlouhých letech váhání, zda se Česko pokusí o stavbu nových jaderných bloků, se situace posunula a vláda schválila smlouvy s energetickou skupinou ČEZ na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Vláda tak své priority v energetickém mixu jasně definovala.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček přitom tvrdí, že výsledná cena se bude pohybovat kolem 150 miliard korun. Zkušenost ze zahraničí však ukazuje, že skutečná cena by se pohybovala spíše v částkách kolem 300 miliard korun. Tuto částku potvrzují případy z Velké Británie, Finska a Francie. Projekty doprovází zdržení dokončení a následné zvyšování ceny energie pro koncové zákazníky.
Pro jaderný tendr Havlíček nepočítá s tím, že by ruské nebo čínské firmy mohly být vyloučený předem z geopolitických důvodů. „Kohokoliv dopředu vyloučit by znamenalo nešťastný strategický i obchodní tah,“ uvedl ministr. Havlíček je zároveň odpůrcem protiruských sankcí, které by chtěl co nejrychleji zrušit. Sankce ze strany Evropské unie byly na Ruskou federaci uvaleny kvůli ruské agresi vůči Ukrajině na východu země a při anexi poloostrovu Krym.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Filip Zelenka
