SOS majitele kadeřnictví

Restriktivní opatření přijatá v souvislosti s pandemií koronaviru doléhají drtivě na mnohé. Nejhorší chvíle nyní zažívají malé a střední firmy podnikající ve službách. Ty jsou nejcitlivější na propad tržeb, nemají povětšinou velké finanční rezervy. Odhaduje se, že s problémy v provozním cash flow se v současnosti potýká v tuzemsku přes 150 tisíc podnikatelských subjektů.

K těm nejvíce postiženým se řadí i kadeřníci a kadeřnice. Ke svým zákazníkům se nesmějí přiblížit, provozovny museli zavřít. Mnozí majitelé salonů se hrozí, že až krize odezní, nebudou už schopni svoje podniky znovu rozběhnout.

Přehlížení

„Z hlediska státu představujeme na kadeřnickém trhu toho nejsolidnějšího partnera. Jako zaměstnavatelé totiž odvádíme za zaměstnance mnohonásobně vyšší odvody než kadeřníci, kteří si jen takzvaně pronajímají křeslo v provozovnách. Za to oni každý měsíc zaplatí pár tisíc pronajímateli a nemají jinou starost,“ říká Tomáš Kotlár, majitel Ateliéru Kotlár.

Patří mezi hvězdy oboru, již v osmnácti letech se stal mistrem republiky a na mezinárodní kadeřnické soutěži v Maďarsku skončil na druhém místě. Kadeřnický salon založil v roce 1991 jako jeden z prvních v Česku a zaměstnává v něm šestnáct lidí.

Upozorňuje na to, že jako plátci DPH odvádějí majitelé kadeřnických provozoven státu miliony korun ročně. „Jako zaměstnavatelé, kteří investují do zaměstnanců, vychovávají je a formují je, budují jim klientelu, jsme přímo zodpovědní za rozvoj a dynamiku celého kadeřnického oboru v České republice.“

Nejen jeho přitom zaráží, že navrhovaná vládní opatření takřka vůbec nereflektují současné problémy majitelů kadeřnických salonů, do kterých se navíc nedostali vlastní vinou. Připravované půjčky (kromě toho, že na ně pražské salony nemohou zatím dosáhnout!) totiž podle nich jejich obtíže neřeší.

„Náš největší problém plyne z velkých fixních a mzdových nákladů, z nájemného, které například ani městská část Praha 1 není ochotna odpustit,“ dodává Kotlár. Volá proto s ostatními po nějaké formě rychlé finanční pomoci. Nikoli půjčky, protože ty jen posouvají problém v čase.

Čtyři body

Nejen on, i další majitelé kadeřnických salonů by uvítali následující opatření:

1. odpuštění plateb DPH (daňové prázdniny) minimálně do konce roku 2020 po opětovném spuštění provozu;
2. odpuštění odvodů za zaměstnance na půl roku po opětovném spuštění provozu. Není žádný důvod, aby byly odvody odpuštěny kadeřníkům na OSVČ, ale našim zaměstnancům nikoliv;
3. stát by se měl zasadit o odpuštění/subvenci nájmů, proto žádáme o úpravu legislativy, abychom nemuseli platit nájemné v době, kdy nemůžeme provozovat své podnikání (např. podle dříve platné úpravy v občanském zákoníku v zákoně č. 40/1964 Sb. v paragrafech 673–674);
4. jiné přímé formy subvence – OSVČ kadeřníci mají všichni nárok na příspěvek 25 tisíc korun, zatímco my nedostaneme na naše zaměstnance nic. Přitom platíme mnohem vyšší odvody a naši zaměstnanci vykonávají naprosto identickou práci. Toto je nespravedlivé a znevýhodňuje to nás, poctivé zaměstnavatele, i naše zaměstnance.

Jeden na jednoho?

„Všechna tato opatření žádám z toho důvodu, aby startovací čára byla pro všechny stejná. Abychom my, zaměstnavatelé v kadeřnickém sektoru, nebyli v dluzích či nemuseli zavírat své provozovny,“ říká Tomáš Kotlár.

Navíc nesouhlasí s tím, co zaznělo v médiích, tedy aby se kadeřnické provozovny otevřely a fungovaly tak, že v nich bude pouze jeden kadeřník a jeden klient.

„Proč? Pokud salon zaměstnává třeba 20 lidí, jeden kadeřník a jeden klient nepřinese dostatek tržeb ani na úhradu provozních nákladů. Proto by toto opatření bylo diskriminační vůči velkým salonům s více obsluhami. Rozhodně to nevyřeší naši finanční situaci vzhledem k velkým fixním nákladům.“

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jaroslav Matějka.