Součástí studia je i založení vlastní firmy. Po finském vzoru



Nedávný průzkum Hospodářské komory ČR přitom ukázal, že v současnosti během studia podniká naprosté minimum tuzemských vysokoškoláků.  

Podíl studentů, kteří se ve volném čase věnovali podnikání nebo rozvoji podnikatelského záměru, se mezi sledovanými školami liší, většinou jde ale jen o pět až osm procent. Nejvíce vysokoškoláků podniká při studiu na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě a na Fakultě ekonomicko-správní Masarykovy univerzity v Brně (kolem 15 procent).

Právě v jihomoravské metropoli pochopili, že vztah k podnikání si může student vytvořit jen tak, že si ho vyzkouší v praxi.

Založit si vlastní firmu

Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně připravila na základě finské vzdělávací metody nový anglický bakalářský obor Entrepreneurship and Small Business Development. Studenti si v rámci něj založí vlastní firmu, na které v praxi aplikují své poznatky.

„Sdělovat studentům, jaké jsou výhody a nevýhody vlastního byznysu jen během suchopárných přednášek, asi nepřináší kýžený efekt. Proto bych ocenil, že finský nápad aplikuje nějaká škola v Česku,“ říká vysokoškolský pedagog Jiří Souček, který přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Podle čtvrtiny studentů je vysoké školy na podnikání nepřipraví.

Zmíněný obor, který se otevírá letos na podzim, je v Česku unikátní. Ostatní školy se ale mohou inspirovat. Ve Finsku je tato metoda léty ověřená a přináší výsledky.

Školy nás na podnikání nepřipraví

„Klíčovým předmětem prvního ročníku je předmět zaměřený na simulaci firmy, na kterém spolupracujeme s finskou univerzitou v Tampere. Ta vytvořila virtuální prostředí, ve kterém si mohou studenti založit firmu a realizovat byznys. Tento kurz je pak zakončený akcí Sales Event, která se bude konat buď v Česku, nebo Finsku, a na ní se firmy potkají živě,“ upřesňuje garant oboru Robert Zich.

Ve Finsku zjistili, že více studentů, kteří absolvují tyto programy, podniká ve vlastní firmě i po absolvování univerzity, případně se dostává na vyšší manažerské pozice v již fungujících podnicích. 

Zmíněný průzkum Hospodářské komory mimo jiné ukázal, jaké bariéry vnímají vysokoškoláci při rozjezdu podnikání jako zásadní. A čtvrtina respondentů uvedla, že je vysoká škola na podnikání dostatečně nepřipravila (zejména z důvodu chybějící praxe). „Právě proto se mi zdá ideální skloubit teoretickou výuku s praxí při vedení vlastního projektu,“ dodává Jiří Souček.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.