Bezpečnost Evropy se po roce 2022 přestala jevit jako samozřejmost a není už jen záležitostí armád. Moderní konflikt probíhá i v energetice, dodavatelských řetězcích a kyberprostoru. Bezpečnostní riziko dnes nepředstavují jen vnější hrozby, ale i naše vlastní slabiny – pomalé investiční procesy, technologické zpoždění, nedostatečná koordinace a omezená schopnost rychle reagovat na nové výzvy.

České firmy dokáží inovovat, ale brzdí je procesy, certifikace a regulatorní zátěž. V prostředí, kde se bezpečnostní situace mění dynamicky, má zpomalení v akvizicích, pomalé zavádění technologií nebo vysoká byrokratická zátěž nejen ekonomický dopad, ale je významným bezpečnostním rizikem. Je naprosto klíčové urychlit přenos inovací do praxe a odstranit zbytečné administrativní bariéry.

„Technologie dnes dokážeme vyvíjet velmi rychle. Co nás brzdí, nejsou nápady ani schopnosti, ale procesy, schvalování, certifikace a nadměrná regulace. Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme nové technologie testovat a zavádět v řádu měsíců, ne let,“ uvedl na konferenci Lumír Srch ze společnosti ITS.

Bezpečnostní kapacity státu určuje kromě počtu vojáků a techniky právě schopnost rychle reagovat a odolnost ekonomiky. „Každá koruna investovaná do obranných technologií má sekundární efekt v civilní ekonomice – v inovacích, exportu i pracovních místech,“ zaznělo od Mileny Jabůrkové, viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědné za oblast obrany a připravenosti, kybernetické bezpečnosti a digitální ekonomiky.

Česko musí být u stolu, kde se formují pravidla

Evropa investuje výrazné prostředky do obrany a technologické odolnosti, což je velká příležitost pro české firmy. Nová podoba obranného trhu i bezpečnosti Evropy se formuje právě teď. Česká republika musí být součástí těchto debat, ne jen přejímat hotová rozhodnutí.

Kristýna Helm: Proč je investice do obrany klíčová pro ekonomiku, inovace a naši budoucnost?

Obranné inovace nevznikají ve vzduchoprázdnu, ale ze spolupráce firem s výzkumem a univerzitami. Konference proto propojila významné hráče jako Czechoslovak Group, ITS akciová společnost, IBM a další s akademickými institucemi v čele s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava, nechyběli ani zástupci státní sféry.

„Evropská bezpečnost dnes nestojí pouze na vojenské síle, ale především na technologické vyspělosti, schopnosti rychle inovovat a efektivně propojovat výzkum s praxí. VŠB – Technická univerzita Ostrava se dlouhodobě profiluje v oblastech klíčových pro moderní bezpečnost – od pokročilých materiálů, energetiky a strojírenství přes informační technologie, kybernetickou bezpečnost a superpočítačové výpočty až po environmentální a průmyslové technologie,“ vysvětluje propojení partnerů konference rektor VŠB-TUO Igor Ivan.

„Naším cílem je zajistit, aby výsledky výzkumu nacházely co nejrychlejší uplatnění v praxi a přispívaly k posilování odolnosti nejen České republiky, ale i celé Evropy,“ doplňuje Igor Ivan.

Pasivitu si dovolit nemůžeme

Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje obranu a odolnost za nedílnou součást konkurenceschopnosti české ekonomiky. V prostředí, kde USA, asijské ekonomiky i Rusko masivně investují do obranných technologií, je aktivní účast v evropských a aliančních programech otázkou přežití v čím dál tvrdší globální konkurenci.

„Konference prokázala, že české firmy a univerzity mají obrovský inovační potenciál, avšak bez jasné a stabilní rozpočtové i strategické podpory ze strany státu riskujeme, že tyto firmy a výzkumníci odejdou pracovat pro zahraniční dodavatele či do zahraničí,“ upozornila viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Zdůraznila, že Svaz průmyslu je připraven pomáhat s překonáváním evropských regulačních bariér a zajistit, aby se inovace úspěšně promítly do obranného systému i celé ekonomiky.