English version
Zatímco ještě před dvěma roky většina tuzemských firem nemusela příliš řešit celkové výdaje za energii, protože tvořily jen minimální část firemních nákladů, letos je vše jinak.
Zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi více než stovkou firem ukázal, že energie už ukusuje z nákladů podniků čím dál větší část. Před rokem náklady na energii tvořily více než desetinu celkových nákladů u 23 procent firem z průzkumu, letos se nad tuto hranici dostalo 47 procent podniků.
Podíl těchto firem může už od ledna dál razantně vzrůst. Na 80 procent podniků v průzkumu uvedlo, že nemá z minulosti fixovanou cenu elektřiny a plynu na rok 2023. Budou je proto kupovat za aktuální tržní ceny. A i když se po srpnovém šílenství na energetických burzách cena obou komodit vrátila z kraje listopadu na hodnoty ze začátku léta, pořád budou firmy platit násobně více než letos či před rokem.
Cena silové elektřiny na rok 2023 je čtyřikrát dražší než na začátku loňského listopadu. U zemního plynu je situace podobná. Přestože na roky 2024 až 2026 cena burzovních kontraktů klesá, budou spotřebitelé stále platit násobně více, než na co byli zvyklí před vypuknutím energetické krize.
Hrozba pro budoucnost
Firmy na zdražování rychle zareagovaly. Snižují v rámci možností spotřebu energie a investují do úsporných opatření. Více než polovina podniků z průzkumu plánuje v příštích měsících instalovat vlastní fotovoltaické elektrárny. Jenže to nestačí. Skoro polovina firem seškrtala rozpočet na plánované investice. Dvě pětiny firem omezuje opravy a údržbu na nezbytné minimum.
„Jen malé části firem se daří plně promítnout zdražování energie do cen své produkce. Proto musí omezovat výdaje. škrtání v údržbě a investicích ovšem může být do budoucna pro firmy problém. tím, že nebudou investovat do dalšího rozvoje, mohou ztratit konkurenceschopnost,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Proto musí do hry vstoupit vláda. Ta už zastropovala ceny silové elektřiny na 5000 korun za megawatthodinu a plynu na 2500 korun za megawatthodinu pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce. Svazu průmyslu se podařilo prosadit, aby u malých a středních firem nebyla stropovaná cena plynu omezená velikostí odběru či aby strop byl použitelný u vznikajících firem nebo firem rozšiřujících výrobu. Přesto určitou
část malých a středních firem stropy nepokryjí.
Velké firmy na holičkách
Na zásadní pomoc stále čekají velké podniky s vysokou spotřebou energie. Kvůli zdražování energie už některé uvažují o omezení výroby. I takovým firmám by vláda měla pomoci. Už proto, že jde o významné zaměstnavatele, dodavatele, s velkým vlivem na ekonomiku.
Pomoc může přijít ze dvou stran. Jednak ve formě zastropování cen elektřiny a plynu jako u domácností nebo malých a středních firem, které Svaz průmyslu považuje za zásadní pro stabilizaci situace. Jednak prostřednictvím doplňkové pomoci podle dočasného krizového rámce, který nastavila Evropská komise. Ministerstvo průmyslu a obchodu v listopadu vyhlásilo první výzvu z dočasného rámce, v níž stát firmám přispěje na úhradu části zvýšených nákladů na nákup energie.
„Reálně ale řada firem vzhledem k omezením programu dosáhne pouze na malou část rozdílu nákladů na energii oproti minulému roku. První výzva se týká zatím pouze období od února až října 2022. Pro další výzvy musí vláda maximálně využít aktualizovaná pravidla, kde Evropská komise některé parametry zmírnila ve prospěch větší efektivity pomoci,“ vysvětluje Bohuslav Čížek.
Dočasný rámec nyní platí do konce roku 2023. Svazu průmyslu se podařilo svými návrhy přispět k několika změnám, které pomoc mohou zefektivnit. Například větší limity podpory by se neměly vztahovat jen na firmy, které se dostanou do provozní ztráty. Na seznam příjemců vyšší míry podpory se také dostalo více odvětví.
Vláda by se měla také snažit o dočasné rozvolnění evropských pravidel hospodářské soutěže, aby se národní pomoc s drahou energií mohla vztahovat na všechny podniky bez ohledu na velikost.
„Nejde o to poskytnout vybraným firmám neférovou konkurenční výhodu, ale zmírnit dopad současné mimořádné krizové situace. Už teď mají firmy v různých státech EU různé ceny energie, což vytváří nerovné konkurenční podmínky. Je třeba jednat rychle a přijmout národní opatření pro všechny firmy,“ dodává Bohuslav Čížek.
Oddělit cenu plynu a elektřiny
Řešení vysokých cen energie musí vznikat primárně na evropské úrovni. Svaz průmyslu podporuje návrhy, které by měly vést k oddělení ceny zemního plynu od ceny elektřiny. Do ní se v tuto chvíli promítá tím, že burzovní cenu elektřiny určují výrobní náklady poslední plynové elektrárny připojené k síti.
Takové opatření by mělo pozitivní vliv na cenu elektřiny pro všechny spotřebitele. Podle modelu institutu energetického hospodářství při Univerzitě v Kolíně nad Rýnem by elektřina mohla zlevnit přibližně na polovinu aktuální ceny. Na rozdíl od zastropování cen elektřiny z plynových elektráren na 180 eurech za megawatthodinu, jak ho schválila Rada EU, by spotřebitelé nebyli závislí na finanční pomoci od státu.
Svaz průmyslu rovněž souhlasí s výzvou patnácti členských států EU, aby Evropská komise zavedla strop na cenu dováženého plynu do EU. Pomohlo by také zlevnění emisních povolenek, které se promítají do ceny elektřiny vyráběné z fosilních paliv. Stačilo by uvolnit na trh část povolenek, které jsou nyní uložené v takzvané rezervě tržní stability. Tu EU zavedla před několika lety, aby z trhu odčerpala přebytečné povolenky.
„České předsednictví tento návrh představilo, ale diskuse v EU nevedla ke konkrétním výsledkům, což považujeme za nešťastné, protože v energetické krizi je nezbytné prověřit všechny možnosti snížení ceny energie,“ uvádí Bohuslav Čížek.
Evropské tahanice
Vyjednávání na evropské úrovni se protahuje. V říjnu Evropská rada pověřila Radu EU a Komisi, aby přišly s konkrétními návrhy dynamického stropu pro transakce na plynové burze a stropu pro ceny plynu pro výrobu elektřiny. Šéfové států se také dohodli na společném nákupu plynu nejméně v objemu 15 procent kapacity evropských zásobníků.
Ministři členských zemí ovšem návrhy projednají až na konci listopadu. Proti cenovým stropům na plyn pro výrobu elektřiny vystupuje Německo spolu s dalšími zeměmi, které mají velký podíl plynu ve výrobě elektřiny. Obávají se, že kvůli stropům budou muset dotovat elektřinu, která se nakonec spotřebuje v jiných unijních zemích, kam ji obchodníci vyvezou.
Svaz průmyslu trvá na tom, že pokud se rychle nepodaří vyjednat evropské řešení, musí vláda přijít s mechanismem, který sníží ceny energie všem odběratelům. Aby dopad cenového šoku byl co nejmenší.
Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2022). Autor: Jan Stuchlík
