SP ČR: EU nesmí vybírat technologické vítěze pro cestu k uhlíkové neutralitě

Až 40 procent technologií nutných k dekarbonizaci ekonomiky by se mělo do roku 2030 vyrábět v Evropské unii. Takový strategický cíl stanovila Evropská komise v návrhu nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise (Net Zero industry Act).

Návrh nařízení o průmyslu pro nulové čisté emise, který zveřejnila Evropská komise, musí být podle Svazu průmyslu a dopravy ČR ambicióznější.

Ilustrační fotografie

Do prioritních technologií, v nichž by EU měla zvýšit soběstačnost, komise zařadila solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla, elektrolyzéry, bateriová úložiště či technologie pro zachytávání a opětovné využívání nebo ukládání uhlíku.

Kromě finanční podpory by se tyto technologie měly dočkat také zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů pro jejich výrobu a instalaci, a to až o třetinu.

Nařízení o průmyslu pro nulové emise je mimo jiné reakcí na americký zákon inflation Reduction Act, který zavedl podporu nízkouhlíkových technologií a jejich výroby na území USA. Spolu s tímto právním předpisem zveřejnila komise také návrh nařízení, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin.

Omezení technologické neutrality

Svaz průmyslu a dopravy ČR souhlasí s východiskem Evropské komise, že pokud má Evropa být soběstačná v průmyslové výrobě a průmysl se má v EU udržet, je nutné mu vytvořit podmínky, aby zůstal konkurenceschopný, a to i v globálním měřítku. Z pohledu průmyslu jde návrh nařízení správným směrem.

Rozsah technologií, které pokrývá, ovšem Svaz považuje za nedostatečný. Pokrývá pouze oblasti energetiky a vodíku. Tím, že komise bude dopředu vybírat technologické vítěze, zmizí možnost, aby se prosadila také alternativní technologická řešení. Technologická neutralita je přitom základem pro nákladově-efektivní zajištění evropské dekarbonizace.

Ilustrační fotografie

Není jasné, zda se nařízení o průmyslu pro čisté emise týká celého dodavatelského řetězce a jsou v něm zahrnuty také výrobní technologie například pro komponenty obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových zdrojů (např. výroby oceli).

Příkladem dobré praxe může být právě americký inflation Reduction Act, který pamatuje na celé hodnotové řetězce, a například k vodíku se staví technologicky neutrálně. Pro SP ČR je klíčové, aby komise rozsah nařízení v tomto ohledu rozšířila a vyjasnila.

Nejasné financování

Za nedostatečné považuje Svaz průmyslu ustanovení týkající se financování. Návrh se omezil na skladování vodíku, výměnu informací a zjednodušení povolování pro určité typy technologií, neřeší ale, jak zajistit dostatečné finanční prostředky pro rozvoj dekarbonizačních technologií. Pokud nebude zajištěno nové financování, je třeba zajistit flexibilitu u stávajících zdrojů, aby jednotlivé členské státy mohly podporu nastavit podle svého uvážení a možností.

Celé stanovisko SP ČR

Z pohledu SP ČR je také důležité, aby se návrh zaměřoval jak na výzkum nových technologií (research), výrobu technologií (manufacturing),
tak i na jejich nasazení do praxe (deployment). Z pohledu zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu jde jen o jedno z nutných opatření. Těmi dalšími jsou zajištění energetické a surovinové bezpečnosti a odstranění byrokracie, kde EU čeká ještě mnoho práce.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (2Q/2023). Autor: Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Právo | Právo a politiky EU

Doporučujeme