SP ČR: Evropa by měla produkovat více strategických surovin

Světová banka odhaduje, že do roku 2050 by mohla být až šestkrát vyšší než dnes. EU je u strategických surovin výrazně závislá především na Číně. V současné době odtud například dováží 97 procent spotřeby hořčíku a prakticky veškeré těžké kovy vzácných zemin.

Evropská komise proto přišla s návrhem nařízení o kritických surovinách, které by mělo zajistit větší odolnost EU a snížit unijní dovozní závislost. Nově ze seznamu kritických surovin vyčleňuje šestnáct strategických surovin se zásadním významem pro ekologické a digitální ambice Evropy i pro obranné a kosmické aplikace.

Nařízení začleňuje seznamy kritických i strategických surovin do práva EU, stanoví čtyřletý cyklus jejich revize a především referenční hodnoty pro unijní kapacity v celém strategickém dodavatelském řetězci surovin a pro diverzifikaci dodávek do roku 2030.

Přehnané cíle

Do budoucna by se na území EU mělo těžit aspoň 10 procent ze spotřeby strategických surovin. Snaha EK zlepšit přístup evropského průmyslu k důležitým kovům a zjednodušit povolovací řízení pro inovativní a zelené projekty na území EU je krok správným směrem, nicméně konkrétní strategické cíle nejsou nastaveny adekvátně. V seznamech strategických a kritických surovin chybí železný a ocelový šrot a další šrot s obsahem strategických surovin, nikl a výrobky z něj a také hliník a jeho slitiny.

Pochybnosti lze mít také ohledně cíle, aby 15 procent strategických surovin každý rok pocházelo z recyklace na území EU. V dohledné době nemusí být v EU dostatečné množství vhodného recyklátu ani recyklačních kapacit. Komise se tady navíc pouští do duplicitní regulace. Jedním z významných zdrojů recyklovaného kobaltu budou baterie. Specifický cíl pro jejich recyklaci už ale stanovuje nařízení o bateriích, které se nyní novelizuje.

Přehnaný se jeví také cíl, aby se 40 procent spotřebovaných strategických materiálů produkovalo na území EU. V podstatě to odporuje dlouhodobé strategii lokalizace výroby a může být vnímáno jako ochuzování států, kde se tyto suroviny těží, o výrobu s vyšší přidanou hodnotou.

Z jedné zdrojové země mimo EU by mělo podle návrhu nařízení pocházet maximálně 65 procent dovozu každé z vymezených strategických surovin. Místo podobných stropů by ale bylo smysluplnější dojednat vzájemně výhodné podmínky obchodu, například v dohodách o volném obchodu.

Jednodušší procesy

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje snahu Komise o rozšíření domácí těžby strategických kovů. Upozorňuje ovšem, že rychlé posílení těžebních a zpracovatelských kapacit bude narážet na složité povolovací procesy. V některých aspektech bude proto nutné návrh nařízení změnit.

Jeho smyslem musí být zejména podpora firem, aby byly schopny kritické suroviny zajistit, a podpora vývoje nových, alternativních materiálů, které do budoucna sníží rizika plynoucí ze závislosti na konkrétních dodavatelských zemích.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (2Q/2023). Autorka: Olga Rozsívalová, manažerka pro EU a mezinárodní organizace