Programové období 2021–2027 pro evropské fondy, ze kterých čerpají prostředky na svůj rozvoj jak firmy, tak stát, vysoké školy a další, se chýlí ke konci. Operační programy čekají poslední velké výzvy.

Například v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost Ministerstva průmyslu a obchodu se připravují výzvy STEP – Výzkum a vývoj kritických technologií, STEP – INVESTICE – Vývoj a výroba kritických technologií či Marketing. Díky pravidlu n+3 bude možné prostředky čerpat až do roku 2029.

Letos dobíhá i Národní plán obnovy a v roce 2027 budou končit i unijní programy pod správou Evropské komise, jako například Horizont Evropa, Program Digitální Evropa nebo Evropský obranný fond.

Hlavním východiskem pro financování z fondů EU v příštím období bude Víceletý finanční rámec 2028–2034, jehož návrh představila Evropská komise v červenci loňského roku a který je od podzimu předmětem intenzivního vyjednávání na pracovní úrovni. První politickou diskusi o konkrétních částkách pro jednotlivé programy a alokacích pro členské státy lze očekávat na Evropské radě v červnu 2026.

Návrh EK počítá s rozpočtem ve výši téměř 2 bilionů eur, což vychází na 1,26 % hrubého národního důchodu EU. Na Národní a regionální partnerské plány (NRPP) by mělo připadnout 44 % rozpočtu, na Evropský fond konkurenceschopnosti (EFK) včetně programu Horizont Evropa 21 %. Zhruba 8,5 % půjde na splátku dluhu v rámci NextGenerationEU.

Alokace pro Česko

Evropská komise navrhuje přímo pro Česko celkovou alokaci ve výši 29,4 mld. eur. Na klimatické a environmentální cíle má být alokováno 43 %, na sociální cíle 14 %. Kohezní a zemědělská politika by z toho měly tvořit 27,6 mld. eur. Jedná se přibližně o 20% pokles oproti stávajícímu období, kdy máme k dispozici 34,2 mld. eur.

Pokles je dán dobrou ekonomickou výkonností české ekonomiky a mohl by být ještě výraznější, pokud by součástí návrhu nebyla „záchranná síť“, jež pokles alokace mezi obdobími pro každý členský stát limituje.

Jaké budou v rozpočtu EU příležitosti pro firmy?

Jakýmsi nástupcem kohezní politiky bude již zmíněný Národní a regionální partnerský plán, který bude podporovat širokou škálu oblastí od energetické účinnosti přes digitalizaci až po vzdělávání. Komise navrhuje do NRPP zahrnout i oblast zemědělství.

Z hlediska modelu financování by se mělo jednat o kombinaci stávajícího nastavení fondů a Národního plánu obnovy, který kromě investic zahrnuje i reformy a využívá výkonové financování založené na stanovení cílů a milníků. Vzhledem ke snížení prostředků v národní alokaci se v rámci NRPP počítá jednak se zúžením počtu podporovaných aktivit a jednak se zásadním posunem od dotačních programů k finančním nástrojům (úvěry, záruky apod.), a to zejména u programů pro podnikatelský sektor.

Pro Svaz průmyslu je důležité ve vyjednávání o novém programovacím období fondů EU položit důraz na inovace a konkurenceschopnost ČR, investice do přípravy nových technologií a z hlediska vzdělávání do všech oborů STEM, zejména však technického vzdělávání. Ač bude větší důraz kladen na finanční nástroje, dle Svazu nejsou vhodné pro oblast výzkumu a vývoje či některých dalších rizikových aktivit.

Klíčovou příležitostí pro firmy bude v budoucím sedmiletém rozpočtu EU představovat Evropský fond konkurenceschopnosti. Tento přímo řízený program s rozpočtem 234 mld. eur má vzniknout spojením 14 stávajících programů. EFK bude v prvé řadě zaměřen na excelenci, ale měl by také podporovat evropskou soběstačnost. Financování získají projekty, které uspějí v celoevropské konkurenci.

„Doporučujeme českým firmám věnovat Evropskému fondu konkurenceschopnosti větší pozornost. Jednak skrze zapojení do mezinárodních konsorcií může účast na špičkových evropských projektech pomoci růstu firmy a technologickému pokroku a jednak pomůže kompenzovat pokles kohezních prostředků,“ říká Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu. „Svaz spolupracuje s MPO na co nejlepším zacílení fondu a na přípravě vhodného prostředí na české straně, aby se české firmy mohly do této evropské ligy fondů EU co nejúspěšněji zapojit,“ dodává.

Svaz vidí v EFK jasnou podporu evropské konkurenceschopnosti. Zároveň je potřeba české žadatele maximálně podpořit, aby se jich hlásilo co největší množství a dostali jsme se na úroveň zemí, které byly dosud v přímo řízených programech úspěšnější. Přitom vidíme řadu sektorů s mnoha progresivními firmami, které mají velkou šanci mezi evropskou konkurencí uspět. Svaz uspořádal mezi členy dotazníkové šetření s cílem identifikovat sektory s největším potenciálem a nastavit optimální prostředí pro zapojení českých firem.

MPO se ve vyjednávání EFK na evropské úrovni snaží o nastavení podmínek, které zvýší šanci českých firem na úspěch. Například je třeba mít v rozhodovacích orgánech programu české experty, kteří budou reflektovat zaměření a potenciál zdejších firem. Rovněž usiluje o geograficky vyvážená konsorcia a jednodušší výzvy pro prvožadatele. Jelikož české subjekty dosud využívají celounijní programy v menší míře, je také prioritou zahrnout do financování z EFK i podporu žadatelů v podobě poradenství.

Dalším významným programem pro podporu konkurenceschopnosti firem zůstává program Horizont Evropa zaměřený na výzkum, inovace a podporu vědecké a technologické excelence. Navržený rozpočet 175 mld. eur představuje téměř dvojnásobné navýšení oproti současnému období. Bohužel stále není jasné provázání s EFK, zejména v částech zaměřených na firemní sektor.

Co se bude dít dál?

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje do 30. června 2026 předložit vládě návrh věcných priorit pro Národní a regionální partnerský plán pro období 2028–2034 a do konce roku i návrh implementační struktury. Následně bude nutné NRPP projednat s Evropskou komisí.

Na evropské úrovni je cílem dosáhnout politické dohody k víceletému finančnímu rámci do konce roku 2026 tak, aby konkrétní legislativní akty mohly být schváleny v roce 2027 a aby výzvy z nového finančního období mohly být spuštěny hned od začátku roku 2028.

Převzato ze speciální přílohy magazínu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (1/2026). Autoři: Jan Proksch a Pavlína Žáková