English version
Podniky, které mohou v příštích měsících čelit výpadkům výroby kvůli nedostatku cenově dostupné energie, by potřebovaly pomoc státu ve formě kurzarbeitu, aby si své klíčové zaměstnance dokázaly udržet, dokud krize neodezní. Jenže vláda ho zatím nespustila. Ostatním firmám, kterým se nedaří zaplnit volná pracovní místa, by pomohlo navýšení kvót a zjednodušení příchodu zahraničních pracovníků. Na oba problémy upozornil Svaz průmyslu a dopravy ČR vládu na říjnovém Sněmu.
Otevřít dveře cizincům
V Česku dlouhodobě chybí profese jako CNC obráběč, zámečník či nástrojář. Když se však firmy pokusí najít a přivést na tyto pozice pracovníky ze zahraničí, narazí. Třeba jako opavská strojírenská společnost Ostroj. Zorganizovala výběrové řízení, na které se jí podařilo dostat indické pracovníky, kteří tou dobou pracovali v Polsku. Přes videokonferenci našla další pracovníky přímo v Indii. Firma pro ně hned v březnu začala vyřizovat zaměstnanecké karty.
Dlouhé měsíce se ale proces nikam neposunul. „Měsíčně jsme tak přicházeli o tržby v objemu zhruba 5 milionů korun, tedy zhruba 60 milionů za rok. Nemůžeme využít naši optimální výrobní kapacitu a alespoň částečně sanovat neúměrný růst cen energie,“ popisoval na konci srpna situaci Ladislav Botur, personální ředitel společnosti Ostroj.
Nedostatek lidí řeší celá Evropa
Kvalifikovaní zaměstnanci chybějí firmám po celé Evropě. Více než 80 procent podnikatelských a zaměstnavatelských organizací sdružených v BIAC, poradním orgánu OECD, letos uvedlo, že jejich ekonomiky čelí značnému nedostatku pracovních sil, což je klíčový politický problém ovlivňující fungování podniků. Mezi nejvíce zasažené patří obory stavebnictví, ubytovací a stravovací služby, zpracovatelský průmysl, ICT, maloobchod, doprava/skladování a také volný čas a pohostinství.
Evropská podnikatelská konfederace Businesseurope proto vyzvala Evropskou komisi, aby se tomuto problému aktivně věnovala. Řešením může být například měření a předpovídání potřeb dovedností pracovníků ve firmách. Takové informace by pomohly lépe sladit nabídku a poptávku po pracovní síle a lépe zacílit politiky vzdělávání a odborné přípravy.
Komise by měla také lépe využít směrnici o uznávání odborných kvalifikací. Větší úlohu by měly hrát rovněž dávky v zaměstnání tak, aby se na trh práce vrátili neaktivní lidé nebo aby více pracovníků přešlo z částečných na plné úvazky.
Na vině jsou nejen pomalé a administrativně náročné úřední procesy, ale také nedostatečné kvóty na najímání zahraničních pracovníků, které stát navíc stanovil jen pro vybrané země. Vláda by proto měla zjednodušit a zrychlit proces zaměstnávání cizinců. Svaz průmyslu požaduje po zodpovědných rezortech navýšení kvót v Programu kvalifikovaný zaměstnanec minimálně o 5 tisíc nových pracovníků.
Nicméně vláda letos kývla pouze na rozšíření kvót v řádu stovek žádostí, navíc jen u vybraných zemí. Od listopadu se zvedla kvóta pro Moldavsko o 500 žádostí a pro Filipíny o 300 žádostí a počet zdrojových zemí pro nábor pracovníků se rozšířil o Arménii, Gruzii a Severní Makedonii, a to od 400 do 600 žádostí. Požadavek na vyšší kvóty pro zaměstnance z Kazachstánu, Indie a Mongolska úřady dosud nevyslyšely.
Problémy firem s nedostatkem domácích pracovníků, a to nejenom na obsazení uvedených pracovních pozic, ale i vysoce kvalifikovaných odborníků třeba v oblasti IT, se přitom budou dlouhodobě zhoršovat vlivem stárnutí populace. Bez příchodu cizinců bude za osm let podle odhadů Českého statistického úřadu chybět na trhu práce zhruba 300 tisíc lidí.
Ryche připravit kurzarbeit
Část firem se může v zimě kvůli problémům s dodávkami plynu a vysokým cenám energie dostat i do opačných problémů. Kvůli omezení výroby, a to i v důsledku například omezení dodávek plynu u jejich obchodních partnerů, nebudou mít dočasně dost práce pro své zaměstnance. Proplácení mzdových náhrad za dobu, kdy nemají pro zaměstnance práci, by je ovšem mohlo rychle dostat do finančních potíží.
Pro takové případy stát v minulosti na návrh Svazu průmyslu přijal podpůrný nástroj, tzv. kurzarbeit. Firmám postiženým nečekanou krizí tím stát přispěje na úhradu části mzdových nákladů. „Kurzarbeit vnímáme jako možnost zaměstnavatelů udržet si kvalifikovanou pracovní sílu, nikoliv jako prostředek pro řešení problémů hospodaření firem, toto jsou dvě oblasti, které je třeba oddělit. Je důležité mít spuštění kurzarbeitu připravené a schválené tak, aby ho šlo využít pro zcela neočekávané zásadní situace, jako jsou přírodní katastrofy či například neovlivnitelný nedostatek plynu,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Jenže stát přijal podobu kurzarbeitu, která není například na rozdíl od Německa dostatečně pružná. Vláda ho může spustit až vydáním nařízení, v němž stanoví podmínky, za nichž se firmy mohou o příspěvek přihlásit. toto nařízení ovšem ještě musí odsouhlasit Evropská komise. I když ministerstvo práce a sociálních věcí už na jaře tvrdilo, že na nařízeních pro určité situace začalo pracovat, pořád nejsou na světě. Hrozí tak, že v zimě, kdy některé firmy budou potřebovat dočasnou pomoc, nebude kurzarbeit stále funkční. Svaz průmyslu proto po vládě požaduje, aby urychleně příslušná nařízení připravila a nechala je notifikovat Evropskou komisí, aby mohl být kurzarbeit spuštěn.
Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2022). Autor: Jan Stuchlík
