SP ČR: Pohled na ekonomiku Česka v roce 2029

V posledních letech vzniklo mnoho rozsáhlých strategií či se objevila řada návrhů opatření hospodářské politiky. Často ale chybí základní, jednoduchý směr. Nově zvolené představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR tímto představuje koncepční pohled, jednoduchou představu, kde vidí a chce vidět naši ekonomiku za pět let.

Vychází z dlouhodobých požadavků Svazu, trendů a výzev, které jsou řešeny v jednotlivých expertních týmech, přičemž nemá ambice dublovat je nebo detailně popisovat.

„V rámci Svazu průmyslu bojujeme za lepší podnikatelské prostředí mnoha způsoby, sdílíme společně příklady dobré praxe a hledáme cesty, jak naši ekonomiku posunout. Když jsem v nově zvoleném představenstvu Svazu získal gesci hospodářské politiky, mým cílem bylo položit na stůl i trochu koncepčnější a ucelený pohled na budoucnost naší ekonomiky a související hospodářské politiky, který bude obsahovat i měřitelné ukazatele a bude benchmarkem směřování kroků nás všech,“ uvádí Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Tuto vizi Svaz průmyslu představil na své Valné hromadě v květnu 2024.

1. Znalostní ekonomika a podnikavost: Ekonomika založená na lidech, jejich zalostech a podnikavosti
   • Zvýšení míry ekonomické aktivity 15- až 64letých na úroveň minimálně 79 % (v roce 2022 77,2 %).
   • Počet osob prošlých digitálním upskillingem/reskillingem mezi roky 2024 a 2029 minimálně 200 000.
   • Zlepšení pozice českých žáků v PISA – matematika a přírodní vědy na 13. místo (z 18. místa v roce 2022).
2. Inovativní země: ČR jako země patřící mezi silné inovátory EU
   • ČR v žebříčku European Innovation Scoreboard patří do kategorie silných inovátorů (v roce 2023 mírný inovátor).
   • Celkové investice ČR do VaV představují 2,5 % HDP (2 % v roce 2022).
3. Digitální ekonomika: Využití potenciálu digitální technologie
   • ČR ve všech oblastech indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) nad průměrem EU.
   • Penetrace pokrytí gigabitovými sítěmi blížící se 100 %. Podíl technologií v českých firmách v oblasti cloudových služeb 60 % a využívání aplikací a systémů umělé inteligence ve 25 % firem.
4. Konkurenceschopná energetika: Zelená tranzice jako potenciál růstu hospodářství. Dostupná a stabilní energie za konkurenceschopné ceny
   • Konkurenceschopná cena energie: finální cena energie nepřekračuje průměr EU a hodnoty nejprůmyslovějších zemí EU včetně například Německa, Slovenska či Polska.
5. Cirkulární ekonomika a udržitelnost: Udržitelný rozvoj jako součást transformační cesty
   • Udržet růstový trend míry využití oběhového materiálu (Circular material use rate) a pozici ČR v rámci EU (v roce 2022 ČR 9. místo s podílem 11,9 %; nad průměrem EU27 11,5 %).
6. Mezinárodní konkurenceschopnost: Rostoucí úspěšnost českých firem na zahraničních trzích, posílení finálních produktů a brandu Czech Republic
   • Export finálních výrobků – v důsledku vyšší specializace a vyšších prodejních cen zvýšení domácí přidané hodnoty exportu na 70 % (62 % v roce 2020).
   • Růst objemu exportu a úspěšnost českých exportérů na trzích mimo Evropu – vývoz ČR mimo Evropskou unii v průměru roste rychlejším tempem než export do EU.
7. Atraktivní investiční prostředí: Firmy z ČR neodchází, naopak zde investují. Dekarbonizace nevede k deindustrializaci
   • Celkové roční investice (tvorba hrubého fixního kapitálu) v ekonomice převýší 3 biliony Kč (v roce 2022 1,8 bilionu Kč). Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HDP neklesne pod 27 %. Zároveň ve zpracovatelském průmyslu tempo růstu reálných investic minimálně 6 %.

Pilíře podrobně se všemi ukazateli či úkoly pro vládu najdete na webu SP ČR.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (01/2024). Autorka: Kateřina Jungbauerová