Produkci naopak táhl dolů pokles výroby motorových vozidel, který byl ale ovlivněn efektem letních odstávek či dovolených. 

Meziročně se zvýšila také hodnota nových průmyslových zakázek, a to o 5,9 procenta, z toho v případě zahraničních zakázek o 9,3 procenta. Od počátku roku nové zakázky meziročně vzrostly o 5,6 procenta. 

Srpnová čísla průmyslové produkce potvrzují pokračování pozvolného oživení. „Růst nestojí pouze na jednom odvětví, ale opírá se o obranný průmysl, elektroniku a elektrotechniku či některé energeticky náročné sektory. Svojí produkci úspěšně navyšuje navzdory mnohým překážkám také chemický průmysl.

Pozitivní je rovněž vývoj nových průmyslových zakázek, které se od ledna do srpna zvýšily o 5,6 procenta, i zlepšující se předstihové ukazatele v Česku a eurozóně. Dosavadní výsledky jsou proto v souladu s naší predikcí, podle níž by průmyslová produkce mohla za celý letošní rok vzrůst přibližně o 2 procenta,“ komentuje Milan Klempíř, ekonom-analytik SP ČR. 

Bližší informace k dispozici na ČSÚ 

Další rozvoj průmyslu však nemusí být automatický. „Dlouhodobou výkonnost omezuje slabá poptávka u hlavních obchodních partnerů, a rostoucí konkurence z Asie, zejména pak v oblasti automotive. Vyšší úroky, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, tlak na náklady ať už v oblasti energií či například mezd jsou trvalým stavem, kterému se firmy musejí přizpůsobit. Řada podniků je schopna se s náročnými podmínkami vypořádat, český byznys by ale ocenil koncepční přístup státu v oblasti podpory investic a výzkumu a vývoje, snižování zbytečné regulační zátěže či alespoň dlouhodobě předvídatelného podnikatelského prostředí, kterého se ne vždy dostává,“ doplňuje Milan Klempíř. 

Podrobnější informace o stavu průmyslu, ale i celkového potenciálu tuzemské ekonomiky v letošním a příštím roce, si přečtěte v predikci Svazu průmyslu (zveřejněna 30. 9. 2026)