Speciální chmelové EKG začíná měřit, jak rostliny reagují na počasí a klima

Projekt PRO CHMEL, který má za cíl zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele a ve kterém se z iniciativy Plzeňského Prazdroje spojili pěstitelé chmele a přední světoví odborníci na moderní technologie, vstupuje do své hlavní fáze.

Experti v těchto dnech naistalovali na rostliny chmele speciální senzory, které budou hlásit, jak chmel reaguje na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Získaná data umožní vytvořit pro pěstitele zcela novou aplikaci, která přispěje k efektivnějšímu zavlažování chmele i šetření s nedostatkovou vodou.

Instalování senzorů | PRO CHMEL

„Chmelové EKG, tedy senzory umístěné přímo na vybraných rostlinách, instalujeme na šesti farmách v žatecké oblasti. Čekali jsme do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky chmele budou dostatečně silné na to, aby senzory udržely. Ty budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Získané informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme prostřednictvím časosběrné kamery. Chmel tak budeme sledovat nejen zvenčí, ale začínáme detailně monitorovat i jeho kondici zevnitř,“ popisuje Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.

Senzory na rostlinách doplňují půdní čidla a meteostanice instalované na chmelnicích loni v listopadu i časosběrné kamery, které monitorují růst chmele od letošního února. Instalují je experti belgické společnosti 2grow ve spolupráci s výzkumníky z Chmelařského institutu. Senzory byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, úplně poprvé teď budou instalovány na chmel nebo obdobnou rostlinu bez stabilního kmínku.

Už první data získaná z půdních senzorů přinesla nové poznatky. „Od loňského podzimu v pravidelných intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se například velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ doplňuje David Ceaser, hlavní agronom Agritecture.

Instalování senzorů | PRO CHMEL

Meteostanice umístěné v jednotlivých částech chmelnic pak měří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření i vlhkost na povrchu listů chmelových rostlin. „Kompletní výsledky první fáze projektu získáme sice až na podzim po letošní sklizni, ale už nyní nám projekt přináší první benefity. Získali jsme například přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme také detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin v půdě,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

Všechna získaná data poskytnou expertům unikátní informace o tom, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima ve svém okolí. Společnost Microsoft k tomu doplní data ze svého planetárního počítače. Ten obsahuje obrovské množství podrobných informací a satelitních snímků o naší planetě včetně historických údajů. „Momentálně se zaměřujeme na analýzu dostupných satelitních snímků a jejich začlenění do celkového obrazu o stavu chmelnic. Poskytují nám další pohled i možnost škálování mimo pilotní chmelové oblasti. Zároveň strukturujeme získaná historická data, které jsou jedním ze základních předpokladů pro předpovědi, kde a jak zavlažovat, což je přesně to, co by měl software v budoucnu pěstitelům poskytnout,“ říká Alex Mitro z Microsoftu.

Cílem projekt PRO CHMEL je vytvoření mobilní aplikace, která bude umět všechna data pomocí umělé inteligence vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství pro budoucnost.

Projekt PRO CHMEL

Projekt vznikl z iniciativy Plzeňského Prazdroje, za účasti mateřské skupiny Asahi Europe & International, společností Agritecture, Microsoft a ve spolupráci s Chmelařským institutem a Svazem pěstitelů chmele ČR. Na projektu spolupracuje zhruba 40 expertů rozprostřených na třech kontinentech, od Singapuru po San Francisco, od Bělehradu po Quebec.

Instalování senzorů | PRO CHMEL

Český chmel dává českému pivu unikátní hořkou chuť i výjimečnou vůni. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou je potřeba pečovat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohly i nadále vychutnávat české pivo. Podobně jako jiné plodiny i chmel ovlivňují změny klimatu a nepravidelné srážky. Proto vznikl projekt PRO CHMEL, aby pomohl chmelařům efektivněji zavlažovat a tím přispěl k zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele.

K tomu jsou třeba co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách na konkrétní chmelnici. Stejně tak potřebují pěstitelé rozumět tomu, jak a proč rostliny na danou klimatickou situaci reagují. Do půdy, na chmelnici i na rostliny chmele budou instalovány senzory, které budou během jednoho rostlinného cyklu sbírat data o srážkách, vlhkosti a mikroklimatu v půdě.

Jde o takové chmelové EKG, které poskytne unikátní informace o tom, co český chmel v dané roční době a při konkrétním počasí potřebuje. Microsoft spolu s americkou firmou Agritecture vyvinou software, který tato data dokáže zpracovat a vyhodnotit. Mobilní aplikace pak chmelařům ukáže, kdy rostliny potřebují vláhu. Chmelaři tak budou moci s vodou, které je často nedostatek, zacházet efektivněji a zajistit tak udržitelné pěstování této cenné suroviny i do budoucna. Více o projekt na webu PRO CHMEL.

Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí

Ročně se zde na 5 000 hektarech vypěstuje zhruba 6 000 tun chmele. Z toho přes 80 % tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou mj. pro plzeňský ležák. Produkce českého chmele ale v posledních deseti letech výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nepravidelných srážek.

Příkladem je rok 2012, kdy české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun sklizně, zatímco o čtyři roky později přes 7,7 tisíce tun. Rozdíl v úrodě tedy činil 44 %, přičemž plocha chmelnic se změnila jen o 8,5 %. V ostatních letech nejsou rozdíly tak velké, ale jsou pořád viditelné. Meziroční výkyvy opakovaně přesáhly tisíc tun, tedy okolo 20 %.

Redakčně upravená tisková zpráva projektu PRO CHMEL

• Témata: Inovace a startupy
• Teritorium: Česká republika