Speciální tribometr na míru vyrobili brněnští vědci pro japonskou firmu

Unikátní optický tribometr kombinující dvě různé metody měření vznikl pod rukama odborníků z Fakulty strojního inženýrství v Brně. Zakázku si zadala japonská firma zabývající se vývojem maziv.

Podobný přístroj není žádný komerční dodavatel schopen vyrobit. Pro brněnské vědce se jednalo o třetí podobnou zakázku, v minulosti už vyrobili zařízení na míru pro velkou japonskou automobilku i pro německou univerzitu.

Vývoj optického tribometru zabral vědcům několik měsíců | Archiv Ústavu konstruování VUT

Tribometr je, laicky řečeno, zařízení určené k měření tření a opotřebení mezi dvěma povrchy. Jeden speciálně upravený přístroj sháněla japonská firma, která se zabývá vývojem plastických maziv. Na trhu neuspěli, obrátili se proto na vědce z brněnského VUT, aby jim potřebnou technologii sestrojili přímo na míru.

„Náš obor tribologie je poměrně úzce zaměřen. Na rozdíl od Life Sciences, kde je komerčních zařízení dostupné velké množství a jejich úroveň se blíží současné vědecké špičce, v našem oboru existuje větší propast mezi tím, jaké přístroje lze komerčně koupit, a tím, jaké metody a zařízení používají vědecká pracoviště,“ vysvětluje Petr Šperka z Ústavu konstruování brněnské strojní fakulty. Jinak řečeno: pokud chce firma něco extra, musí si přístroj nechat vyrobit na zakázku.

Detail speciálního tribometru | Archiv Ústavu konstruování VUT

Pro vývoj plastických maziv potřebovali Japonci zařízení, které umí měřit tření a opotřebení, ale zároveň chtěli vědět, co se děje s jednotlivými složkami maziva a jak se proces vyvíjí v čase.

„Klasický tribometr měří tření a tloušťku mazací vrstvy, což je samozřejmě důležité. Plastické mazivo je ovšem složeno minimálně ze dvou komponent, z nichž každá má určitou roli. S pomocí optických metod jsme schopni vidět, co dokáže jedna a druhá složka v místě kontaktu a v jeho okolí. Umíme je separátně vizualizovat, kvantifikovat i pozorovat. Pro tento účel jsme do zařízení přidali další optickou metodu. Vzniklo takové „dva v jednom“, celkově přístroj obsahuje tři kamery, jednu z nich vysokorychlostní pro záznam rychlých dějů,“ vysvětluje Šperka s tím, že šlo o zatím nejsložitější zařízení tohoto typu, které na ústavu konstruovali.

Redakčně upravená tisková zpráva VUT v Brně

Doporučujeme