Tak jako ve fotbalovém utkání pískne rozhodčí na píšťalku, aby potrestal faul, mohou i lidé na úřadech nebo ve firmách nahlas upozornit na to, že se nehraje fér a podle pravidel.

„Člověk, který ‚zapíská na píšťalku´ a upozorní na nekalé nebo nezákonné praktiky na pracovišti, tím ale mnohdy poruší loajalitu ke svým přímým nadřízeným a ti mají tendenci ho za to trestat,“ upozorňuje právník Jiří Koukal, který má whistleblowery mezi svými klienty.

Před dvěma lety schválený zákon o ochraně oznamovatelů to změnil jen částečně. Whistleblowing v mnoha firmách zůstává riskantním podnikem, při kterém lidé čelí výhružkám svých šéfů, hrozících jim ztrátou zaměstnání nebo soudy.

„Nejde tu o literu zákona. Vy musíte vytvořit prostor, kde zaměstnanci cítí, že je jim nasloucháno a vedení podniku je nepovažuje za udavače. Anonymní zpětná vazba a rychlé řešení problémů posilují vztahy a často dokonce pomohou vybudovat zdravou firemní kulturu. Mám zkušenost, že takové prostředí vytvářejí některé whistleblowingové online platofrmy jako FaceUp,“ dodává Koukal.

Vyzvedneme vás u domu, ale nejsme taxík. Aby Citya zlepšila dopravní obslužnost, musela změnit zákon

FaceUp vznikl před osmi lety jako školní projekt tří studentů brněnského gymnázia. Platformu pod názvem NNTB (Nenech to být) oceňovali především studenti, kteří mohli s její pomocí bezpečně upozorňovat na šikanu na školách.

Od té doby prorazili podnikatelé z Brna se svým projektem ze školních škamen do kanceláří firem a úřadů, a to nejen v Česku. FaceUp má dnes klienty v sedmdesáti zemích světa.

Aplikace rozhýbala diskuzi o šikaně

Kdykoli vidíte úspěšné podnikání, víte, že kdosi jednou udělal odvážné rozhodnutí, říkal známý rakouský ekonom Peter Drucker.

Odvážné rozhodnutí učinila před osmi lety trojice spolužáků z brněnského gymnázia: Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm. Trio kluků, kteří začínali podnikat ještě předtím, než jim poprvé vydali občanky.

Od čtrnácti jsem podnikal společně se spoluzakladateli FaceUpu Davidem Špunarem a s Pavlem Ihmem. Tehdy to ještě nebyl FaceUp, ale nejrůznější mobilní aplikace. Od šestnácti mám živnostenský list.

Jan Sláma

„Prvotní nápad se mi začal rodit v hlavě ke konci roku 2016, když jsem si pinkal míčkem o zeď. Zrovna jsme s mými dvěma společníky rozpracovávali poměrně šikovnou online kuchařku, ale nakonec jsme tak trochu změnili směr,“ vzpomíná zakladatelů FaceUp.

NNTB založili před osmi lety „s cílem vytvořit něco smysluplného a s pozitivním přesahem“. Jan Sláma přiznává, že měl sám se studentskou šikanou negativní osobní zkušenost.

„Nápad na aplikaci, která by řešila šikanu, přišel úplně spontánně. Po konzultaci s experty z Linky Bezpečí jsme došli k tomu, že u šikany je klíčové její odhalení, protože pro dospělé je často těžké se v dětských šarvátkách zorientovat a pochopit, co je přátelské pošťuchování a co už je dlouhodobé a systematické ponižování a ubližování,“ popisuje zakladatel.

Aplikace „Nenech to být“ se stala takřka okamžitě hitem. Důležitá byla podpora ministerstva školství, ale také zapojení známého youtubera Adama Richtera, který si říká NejFake. Aplikace výrazně rozhýbala diskuzi o šikaně na školách.

Jan Sláma očekával, že půjde o krátkodobý projekt, ale už v prvním týdnu po představení NNTB na tiskové konferenci platformu implementovala – i díky záštitě ministerstva školství – více než stovka škol.

„Došlo mi, že má náš projekt nejen smysl, ale i velký potenciál. Po třech letech fungování, v roce 2020, se NNTB používalo ve dvou tisících škol v ČR a mnoha dalších v zahraničí a začali jsme jej nabízet i v podnicích. Teď v srpnu budeme slavit výročí pěti let ve firmách. Posledním velkým milníkem byla loňská investice, která nám umožnila rychlejší růst a mezinárodní expanzi,“ vypráví zakladatel.

Cesta ze škol do firem

První signál, že by mohl projekt fungovat nejen ve školách, ale i ve firemním prostředí, vzešel paradoxně ze sítě soukromých škol v Jihoafrické republice.

„Řekli nám, že platformu implementují jen pod podmínkou, že zde budou mít šanci se ozvat i zaměstnanci, protože ti také čelí spoustě problémů, které je třeba řešit – a o kterých je těžké mluvit osobně,“ prozrazuje Jan Sláma.

Také na četných konferencích slýchali, že je škoda, že své aktivity nerozšíří i do světa byznysu. Poslední kapkou do pověstného poháru bylo zjištění, že EU chystá směrnici o whistleblowingu: „A my jsme měli v podstatě hotové whistleblowingové řešení, které by firmy jistě využily.“

Ani rok 2020 nebyl náhodný. Byl to také rok pandemie a zavřených škol, takže jsme měli více prostoru věnovat se něčemu novému.

Dnes využívá jejich platformu více než 3 500 organizací po celém světě. Platících klientů je dnes podle Jana Slámy zhruba 1700, a to v 70 zemích světa. Zbytek představují školy, které mají k dispozici free verzi.

A jaká řešení FaceUp svým klientům v současnosti nabízí? „Anonymní zpětnou vazbu, etickou linku, vnitřní oznamovací kanál, dotazníkové šetření, správu podnětů, průzkumy a nástroje pro vyšší angažovanost zaměstnanců, které podporují transparentnost, důvěru, bezpečné prostředí a firemní kulturu,“ vyjmenovává Jan Sláma.

FaceUp má pro své klienty intuitivní nástroje s přizpůsobitelnými nastaveními, chytrými šablonami a více než 90 oblastí využití, z nichž nejčastějším je interní whistleblowing.

Pomoc pro potenciálního jednorožce

Podle amerického obchodníka a filantropa Warrena Buffetta není pro většinu investorů nejdůležitější to, co vědí, ale realistické zhodnocení toho, co nevědí.

K tomu, aby byl schopen investor „realisticky zhodnotit, co neví,“ ale potřebuje relevantní informace. A to takové, které ho přesvědčí o smysluplnosti projektu. Jan Sláma přiznává, že něž dokázali zahraniční investory přesvědčit o smysluplnosti projektu, trvalo to řadu měsíců.

Startup oslovil celkem dvě stovky potenciálních investorů, v první vlně ale nedokázali zaujmout – navzdory desítkám mítinků a callů – nikoho. Zahraniční investoři se obávali především nízko nastavených cen a s tím souvisejících nízkých ročních příjmů startupu (z jednoho zákazníka), či nedostatečné komplexity celého produktu.

Zakladatel FaceUp zmiňuje, že museli loni na jaře změnit strategii. Na konci trnité a dlouhé cesty byla ovšem významná finanční injekce v řádech milionů dolarů. FaceUp získal v roce 2024 celkem 70 milionů korun od fondu Reflex Capital s přispěním Tilia Impact Ventures a LighthouseVentures.

„Na všech zahraničních trzích rosteme meziročně o víc než 100 procent, na konci roku dosáhneme v zahraničí růstu o 150 %. Celkem v zahraničí i u nás to bude 100 procent. Tak rychle bychom bez investice růst nemohli. Díky ní si můžeme dovolit utratit za akvizici klienta částku, kterou klient zaplatí za první dva roky používání aplikace,“ přiznává Jan Sláma.

Jak se firmy stavějí k whistleblowingu

Zakladatel firmy připouští, že jsou mezi jejich klienty tací, kteří whistleblowingovou směrnici a její naplňování berou jen jako byrokratickou povinnost, směrem do podniku téma nekomunikují a prakticky žádné podněty jim nechodí.

Student studentovi učitelem: Doučebnice nabízí efektivní doučování, které nenudí

„Jiným zase záleží na tom, aby všichni věděli, že se mohou bezpečně ozvat, a těm chodí oznámení často. Zdaleka nejen o nekalostech, ale nejrůznější otázky a nápady na zlepšení, ze kterých profituje celá firma,“ krčí podnikatel rameny.

Jinými slovy: V Česku a ve střední Evropě berou podniky naplňování směrnice o whistleblowingu více jako povinnost a oznámení je stále minimum (byť jejich počet roste). V USA a západní Evropě jsou podle Jana Slámy firmy orientované více na zaměstnance.

V Česku je zhruba 15 000 subjektů, které mají více než 50 zaměstnanců. FaceUp používá tisíc firem, další tisíc pracuje s jeho konkurencí. V prvním roce od přijetí zákona o whistleblowingu stoupl ve firmách počet oznámení trojnásobně.

Náš nástroj aktivně používají k tomu, aby ukázali lidem v podnicích, že se mohou kdykoliv ozvat. FaceUp hodně využívají také firmy v Mexiku nebo na Blízkém východě.

„Ty dva tisíce už se mi zdá jako slušné číslo. Lidé využívají whistleblowingové nástroje i k posílání připomínek nebo nápadů na zlepšení. Zákon tak ve výsledku pomáhá s budováním otevřené firemní kultury,“ doplňuje.

Oznámení FaceUp jsou anonymní a tým má přístup jen k těm příběhům, o které se s nimi firmy rozhodnou podělit. „Ty najdete na našich stránkách. Díky FaceUpu došlo mnohokrát k odhalení šikany na pracovišti, což vedlo ke zvýšení pracovního výkonu a snížení fluktuace,“ prozrazuje.

A jaké má Jan Sláma se svým startupem plány do budoucna? V nejbližších letech se chtějí soustředit hlavně na Spojené státy a experimentovat na Blízkém východě, kde se prý skrývá netušený potenciál.

„Navíc stavíme první český opravdu globální a hyper-rostoucí impact-driven scaleup. To je vize, která u mě dlouhodobě přetrvává a které bych se chtěl držet i za pět nebo deset let. Letos budeme končit s předplatným ve výši vyšších desítek milionů korun a snad také růstem kolem 100 procent meziročně, což je tempo, které bychom rádi udrželi,“ doplňuje zakladatel.

Jakub Procházka