English version
Výnos z hektaru se i kvůli teplotním výkyvům pohybuje od 4,5 tuny až po 8 tun na hektar. Kvalita, ale i výnos na hektar, jsou o něco lepší než v loňském roce.
Zemědělce však trápí nejistota výkupní ceny, která se zatím nezformovala a zálohové platby na kilogram pšenice se pohybují v rozmezí pouhých 18–20 dinárů (0,15–0,17 eur), což je polovina ceny z doby setby této plodiny.
ExportMag.cz: Namíchat si müsli po svém? „Zábavné pochoutky“ firmy Mixit uspěly i ve světě
Dalším problémem jsou plné sýpky, jelikož ve skladech zůstaly desetitisíce tun pšenice z loňské sklizně. Farmáři doufají, že cena s odstupem času poroste, protože nyní prodávají pšenici především ti, kteří potřebují splatit provozní půjčky s termínem splatnosti 15. července. Pro srbskou spotřebu stačí úroda pšenice z řádově 220 000 hektarů.
Přebytky pšenice Srbsko vyváží především do Itálie, Rumunska, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Severní Makedonie. Problém ovšem je, že pro vývoz pšenice do Itálie a Albánie slouží rumunský přístav Konstanca, který je v důsledku války na Ukrajině přetížen. Panuje obava, zda se plánované objemy pšenice do uvedených zemí podaří vyvézt.
Případné přebytky by mohly způsobit nízkou cenu pšenice, která by pro mnohé srbské farmáře mohla být likvidační.
Autor: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.
