Sankce byly vyhlášeny počátkem roku 2025 jako opatření proti financování ruských bojů na Ukrajině a po několika odkladech vstoupily v platnost. Cílem amerických sankcí je vytlačit ruský kapitál z významné rafinérie a sítě čerpacích stanic v Srbsku a omezit celkový ruský vliv na Balkáně.

Účinnost sankcí se odkládala skoro devět měsíců, v průběhu kterých Srbsko jednalo jak s americkou, tak ruskou stranou za účelem nalezení řešení vznikající situace.

ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí

Ruská strana do těchto dní nedala souhlas s prodejem svého majetkového podílu v rafinérii NIS, a proto na základě amerických sankcí přestala do rafinérie proudit ropa (ropovod ADRIA z chorvatské Omišalje). Rovněž byl omezen platební styk, který v praxi znamená nemožnost platit platebními kartami VISA, American Express, Diners a MasterCard na čerpacích stanicích NIS a GAZPROM (platba je zatím možná pouze v hotovosti).

Pro NIS větší problém představuje omezení bankovních převodů a situace kolem provozního úvěru poskytnutého „západními“ bankami (může vzniknout požadavek na jeho okamžité splacení). Vzniká problém také pro fungování státu, protože NIS generoval kolem 10 % příjmů státního rozpočtu.

K situaci vystoupil na tiskové konferenci prezident Vučić a ujišťoval veřejnost, že Srbsko má dostatečné rezervy pohonných hmot na uspokojení standardní poptávky do konce tohoto roku a také zásoby mazutu jsou dostatečné.

Jedno z řešení, které se srbské straně nabízí, je zestátnění společnosti NIS (do roku 2008 byla státní a tehdy ji stát prodal právě Rusům). Na druhou stranu prezident Vučić tuto alternativu zatím odmítl a důvod může být i v tom, že Srbsko s Ruskem stále jedná o dodávkách plynu na následující období a plyn je pro zemi strategicky důležitý, aby přežila zimu. Srbsko má zatím, dle vyjádření Vučiće, zcela plné zásobníky, ale s počínajícím chladným počasím se začínají vyprazdňovat. Právě „levný“ ruský plyn dával Srbsku prostor pro stabilitu a ekonomický rozvoj.

Vzniklá situace může mít dopady na nižší plnění státního rozpočtu a tím opoždění či zrušení výplat dotací na zemědělskou činnost. Rovněž lze předpokládat, že stát bude muset více prostředků vyčlenit na provoz některých sportovních klubů a uměleckých institucí, které doposud sponzoroval NIS, a tím opět zbyde méně prostředků na zemědělství.

Dlouhodobě může mít situace dopad i na zhoršení platební morálky státu a tím také soukromých srbských firem. Pokud by se situace nevyřešila do konce roku, kdy dojdou stávající zásoby pohonných hmot, bude nutné kupovat a dovážet pohonné hmoty ve zvýšené míře ze zahraničních rafinérií a mohou vzniknout problémy se zásobováním trhu. Srbsko si je vědomo všech dopadů vzniklé situace a určitě se bude snažit najít řešení změnou vlastnické struktury NIS a jeho vyjmutím z amerického sankčního režimu.

Pro české občany současná situace znamená, že při cestě do Srbska nemohou platit svými platebními kartami na čerpacích stanicích NIS a GAZPROM. V případě, že tam natankují palivo, budou moct platit pouze v hotovosti, a to v místní měně (dinárech). Běžný platební styk se Srbskem funguje normálně, omezení se týká pouze společnosti NIS. Rovněž čerpací stanice jiných společností fungují normálně a je na nich možné uhradit nákup platební kartou, tak jako doposud.

Autor: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě.

Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu mze.gov.cz v Proexportním okénku.