Stárnoucí Japonsko jako příležitost

Je všeobecně známo, že Japonci se dožívají vysoké věku. V celosvětovém měřítku má Japonsko vůbec nejvyšší věk dožití – v průměru 81 let – a jednu z nejnižších porodností. Populace rychle stárne a ubývá. Během následujících čtyřiceti let se očekává pokles počtu obyvatel z nynějších 127 milionů na 88 milionů. Sami Japonci se v tomto negativním trendu snaží nalézt co nejvíce příležitostí.



Příležitost pro společnost

Má-li Japonsko s Českou republikou něco společného, je to velmi nízká nezaměstnanost, zejména právě i díky rychle stárnoucí populaci. Společnost se proto otevírá cizincům. Vláda počítá s příchodem až stovek tisíc zájemců zejména do zemědělství, stavebnictví, zdravotní péče či pohostinství. V dubnu roku 2019 vznikne nová vládní agentura, která bude mít management přicházejících na starosti, současně se více zaměří i na nelegální zaměstnávání cizinců či soužití Japonců s přistěhovalci.

Příležitost pro inovace

Paralelně se zájmem o cizince na pracovním trhu pokračuje Japonsko v robotizaci a digitalizaci. Kolem roku 2020 počítá s komerčním spuštěním sítě páté generace (5G), přičemž by mělo dojít k rozvoji internetu věcí (IoT), vzdálené lékařské péče či samořízených vozidel. V rozpočtu na příští rok jsou již alokovány prostředky na vývoj nového telekomunikačního standardu, který by měl 5G nahradit kolem roku 2025.

Českým univerzitám a výzkumným institucím se v tomto kontextu nabízí prostor pro spolupráci ve vědě a vývoji. Oborově perspektivní jsou mimo již zmíněných informačních a telekomunikačních technologií zejména moderní materiály, fotonová fyzika, biomedicínský výzkum, nanotechnologie či výzkum poruch spánku.

Příležitost pro podnikání

Z pohledu soukromého sektoru nabízí stárnoucí populace nebývalé podnikatelské příležitosti. Japonský trh je obrovský. Nejenže mají starší lidé naspořeny finanční prostředky, ve většině případů jsou navíc připraveni je za zboží a služby i utrácet. V případě seniorů skýtá ze zřejmých důvodů největší potenciál zdravotnický a farmaceutický průmysl společně se zemědělstvím a potravinářstvím.

Ve zdravotnictví jsou perspektivní veškeré digitální technologie, včetně zařízení, která jsou schopna pacienta průběžně monitorovat, aniž by byl upoután na lůžko, a přivolat pomoc v případě potřeby, či robotických řešení, jež mohou přispět k mobilitě klientů či jakkoliv usnadnit práci pečovatelům a zdravotnickému personálu.

Co es týče potravin, roste zájem například o doplňky stravy nutričně bohaté na bílkoviny a další složky, jež v pokročilém věku podporují svaly i celkovou vitalitu organismu. Vítány jsou moderní technologie jako potraviny tištěné na 3D tiskárnách, které mohou zmírnit potíže starších lidí se žvýkáním či polykáním pomocí speciálně texturovaných povrchů.

Bavíme-li se o zboží a službách pro seniory (nejen) na japonském trhu obecně, už dáno nejde pouze o dožití se co nejdelšího věku, ale o kvalitu života. Starší lidé chtějí zůstat v kontaktu se svojí rodinou, přáteli, být zapojeni do dění kolem sebe. Rychlá a spolehlivá diagnostika, účinné a dostupné léky či zdravotní péče zůstane v popředí zájmu stárnoucí populace, cokoliv však přispěje k aktivnímu a kvalitnímu důchodovému věku, je předurčeno k úspěchu.

Japonsko si potřeby stárnoucí populace uvědomuje a se soukromou sférou aktivně spolupracuje. V říjnu se v Tokiu uskutečnily „týdny inovací ve zdravotní péči“ (Healthcare Innovation Weeks), během nichž se konala řada přednášek, seminářů či veletrhů, včetně BioJapan či CEATEC, kterých se s podporou Velvyslanectví ČR v Tokiu již tradičně účastní i české firmy. Odvětví zaměřené na seniory je velmi progresivní, plynou do něj obrovské finanční prostředky. Účast českých firem a institucí na těchto veletrzích a jejich pronikání na japonský trh je tak i do budoucna velmi perspektivní.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko).

Doporučujeme