Japonsko se dlouhodobě vyrovnává s rychlým úbytkem pracovních sil v produktivním věku. Zatímco před třiceti lety žilo v zemi 87 milionů lidí ve věku 15–64 let, před dvěma lety to už bylo jen 73 milionů obyvatel.

Demografové předpovídají, že do dvaceti let produktivní část obyvatelstva klesne pod 60 milionů. Podle dlouhodobé prognózy pak bude v Japonsku po roce 2062 již méně než 50 milionů ekonomicky aktivních obyvatel.

ExportMag.cz: Svět stárne a sháňka po výrobcích pro seniory graduje

Zejména v dopravě, výrobě, zemědělství a péči chybějí pracovníci již nyní a Japonsko se je snaží nahradit. Země se pokles pracovní síly snaží tlumit zapojováním seniorů, žen a zahraničních pracovníků. Počet zaměstnaných cizinců se mezi lety 2014 a 2024 téměř ztrojnásobil na 2,3 milionu, vláda však zachovává sektorové limity, kvalifikační a jazykové požadavky a u části pracovníků z ciziny omezuje délku pobytu i možnost přivézt si s sebou rodinu.

Migrace úbytek pracovníků zpomaluje, ale neobrací. Hlavní odpovědí podniků proto zůstává snaha o vyšší produktivitu. Otevírá se tím prostor pro dodávky strojů, ale také pro software, analytické technologie a služby, které šetří čas, omezují chyby a propojují zařízení s daty.

Efektivnější logistika a data

Nejviditelněji se nedostatek pracovníků projevil v logistice. Od dubna 2024 platí pro řidiče nákladní dopravy nová pravidla omezující přesčasy. Omezení pracovní doby řidičů zvýraznilo dlouhodobé problémy s optimalizací, mezi něž patří čekání při nakládce, ruční manipulace, nedostatečné vytížení vozidel i roztříštěná data. Podle vládního scénáře by bez dalších opatření mohla v roce 2030 chybět zhruba třetina potřebné přepravní kapacity.

Vláda letos přijala logistický plán pro období 2026–2030. Plán podporuje automatizaci a digitalizaci skladů i dopravy, standardizaci, změny obchodních zvyklostí a odolnější dodavatelské řetězce. Od letošního dubna musejí vybraní velcí distributoři určit člena vedení odpovědného za logistiku, předkládat střednědobý plán a vykazovat výsledky. Efektivnější logistika se netýká jen dopravců, ale také výrobců a obchodních řetězců.

Čeští dodavatelé tak mohou uspět s řešeními pro řízení skladů, plánování tras a zásob i automatizovanou manipulaci. Příležitostí je také dlouhodobý servis, vzdálený monitoring a optimalizace provozu. Český software se může prosadit i u institucionálního zákazníka, pokud řeší konkrétní provozní potřebu a má kvalitní místní podporu. Význam standardizovaných dat ukazuje úspěch brněnské společnosti Aura. Její systém MC Catalogue pro katalogizaci vojenského materiálu podle kodifikačního systému NATO využívá od roku 2018 japonská agentura ATLA. Zavedení zajistil místní odborný partner DataCraft.

Od přístroje k širšímu řešení

Stejný tlak na produktivitu pociťují průmysl a infrastruktura. Perspektivu mají systémy kontroly kvality, analytické přístroje, senzory, digitální modely či software pro prediktivní údržbu.  Zákazníkem může být systémový integrátor i logistický operátor. Pro zahraniční firmu je často nejschůdnější partnerství s obchodní společností či s místním výrobcem.

Brněnský Tescan je příkladem nejtěsnějšího propojení s místním výrobcem. Japonská Shimadzu Corporation dokončila letos převzetí skupiny Tescan prostřednictvím společnosti Glass za 711 milionů amerických dolarů. Elektronová mikroskopie brněnské firmy doplňuje analytické a měřicí technologie Shimadzu a umožňuje nabídnout komplexnější řešení. Česká specializace tak získává hodnotu jako součást rozsáhlejšího portfolia.

Jiný model zvolila firma AtomTrace, jejíž zařízení využívají spektroskopii laserem buzeného plazmatu (LIBS) k analýze chemického složení materiálů. V Japonsku působí prostřednictvím odborného distributora Tokyo Instruments. Spolupráce s podobným partnerem může být pro menšího dodavatele praktičtější a levnější cestou na japonský trh než vlastní pobočka: partner rozumí místním zákazníkům a zajišťuje prodej i podporu.

Demografický tlak je výrazný i v zemědělství. Japonské ministerstvo zemědělství odhaduje, že počet zemědělských pracovníků během příštích dvaceti let klesne z 1,16 milionu na přibližně 300 tisíc. Program Smart Agriculture proto podporuje autonomní stroje, drony i datové řízení. Tato řešení aktivně vyhledávají jednotlivé farmy, poskytovatelé služeb, výrobci strojů, družstva i systémoví integrátoři.

Maloobchod zkouší robotizaci

Podobný trend je patrný i v maloobchodu: rutinní úkony ubírají čas pracovníkům, jejichž počet neroste. Obchodní řetězce tak investují do automatizace doplňování zboží, řízení zásob, úklidu a vzdálené obsluhy. Loni v září začal řetězec Seven-Eleven Japan v jedné tokijské prodejně testovat roboty pro doplňování nápojů a úklid spolu se vzdálenou obsluhou zákazníků. Od tříměsíčního pilotního provozu si sliboval snížení pracovní zátěže zaměstnanců přibližně o 30 %. Ač jde o pilotní projekt, příklad vystihuje skutečnost, že řešení nespočívá v jednom robotu, ale ve změně pracovního procesu pomocí know-how, techniky a softwaru.

Úbytek pracovních sil je znát také v pečujících profesích. V dlouhodobé zdravotní péči a v péči o seniory bude Japonsko podle ministerstva zdravotnictví do roku 2040 potřebovat 2,72 milionu pracovníků, o 570 tisíc více než v roce 2022. V kontextu stárnutí populace a úbytku pracovní síly lze pozorovat tlak na digitalizaci a automatizaci péče, vzdálený monitoring a asistenci.

Příležitost na celá desetiletí

Nedostatek pracovníků není v Japonsku výkyvem, ale strukturální změnou, která bude po další desetiletí ovlivňovat logistiku, výrobu, zemědělství, maloobchod i péči. České firmy mohou nabídnout specializované technologie a know-how, které snižují potřebu rutinní práce, uchovávají výrobní zkušenosti a umožňují poskytovat služby s menším počtem pracovníků.

Dlouhodobost poptávky však neznamená rychlou cestu k zakázce. Japonské společnosti často rozhodují konsensuálně napříč technickými, nákupními a manažerskými útvary. To prodlužuje přípravnou fázi, ale po dosažení shody obvykle zvyšuje stabilitu spolupráce. Úspěch proto vyžaduje nejen měřitelný přínos řešení, ale také trpělivost, přesnou následnou komunikaci a někdy i místního partnera schopného zajistit kontakt s koncovým uživatelem, integraci a servis.

Úspěšný vstup na japonský trh nemusí znamenat jen export výrobku. Česká firma Second Foundation využívá matematické modely pro obchodování s elektřinou a optimalizaci bateriových úložišť. V Japonsku založila místní společnost a letos v lednu převzala platformu pro rozvoj solárních a bateriových projektů. Český software a obchodní know-how tím spojila s místními kapacitami pro přípravu a rozvoj energetických projektů.

Úspěch Second Foundation ukazuje, že funkční řešení, spolehlivá podpora a vyčíslitelný přínos jsou to, co japonský zákazník očekává. Zásadní je přitom důvěra, kterou buduje dlouhodobé působení na trhu a viditelnost značky.

Vstup na trh může začít například účastí na veletrzích nebo misích v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie. Tyto akce se osvědčují při navazování přímých kontaktů. Význam takových akcí ukazuje například úspěch společnosti DIVR Labs, jejíž opakovaná účast v českých expozicích na veletrzích XR Fair Tokyo a Tokyo Game Show přispěla k nalezení japonského partnera. Spolupráce v roce 2024 vyústila v otevření zážitkové arény v obchodním centru Yokohama World Porters.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko). Autor: Ondřej Kopečný, ekonomický diplomat.