Komunitní manažerka Natálie Vencovská vypráví o novém konceptu a o tom, proč začínající firmy chtějí sídlit právě ve startupovém hubu JICu.

Jak se JIC za posledních pár let změnil ve fyzickém slova smyslu?

Moc. Rekonstrukce, která jela zhruba rok a dokončila se v únoru 2023, nebyla jen o hezčích stěnách. Náš CEO Petr Chládek měl jasnou vizi: aby prostory odrážely to, co je v DNA JICu – otevřenost, sdílení, transparentnost. Proto dneska fungujeme víc spolu – a v jednom open space prostoru. Hodně lidí se toho na začátku bálo, ale teď to milují.

Součástí role komunitní manažerky je konkrétní služba. Jaká?

Je to jednoduché: děláme všechno pro to, aby dům sloužil lidem. Nejde jen o teplo, světlo, stůl a židli. Chceme startupistům nabízet prostor pro setkávání s dalšími firmami, ale i s mentory a potenciálními investory. Proto jsme začali víc rozhýbávat komunitu zasídlených firem – a vytvářet příležitosti pro setkávání lidí.

Přítomnost ve startupovém hubu JICu není jen o prestižní adrese. Je to pro foundery a founderky příležitost dostat se blíž k ekosystému.

Mají tato setkávání pro startupy i růstový potenciál? 

Komunitu jsme začali znovu aktivizovat po covidu, kdy se firmy izolovaly a v budově trávily méně času. Často jsme naráželi na to, že startupy řeší stejné problémy, ale ani o tom neví. Od té doby organizujeme víc akcí cílených jednak na veřejnost, aby byla možnost dozvědět se o nových technologiích, ale i pro zasídlené firmy, které při neformálním networkingu často najdou i byznysové příležitosti. 

Kdo je ještě součástí zdejšího ekosystému? 

Důležitým dílkem skládačky jsou investoři. Je pro nás důležité, že v JIC house nejsou jen firmy, ale i investoři, externí experti, že přijíždějí různé zahraniční návštěvy i lidé z politiky. To vše vytváří startupový ekosystém, ve kterém se vyplatí být. V poslední době u nás coworkingový prostor poptávají i investoři. Ti jsou tu teď na denní bázi.

Cílem tvé snahy je propojit startupy v rámci celého domu. Aby se foundeři a founderky vzájemně poznali, věděli jeden o druhém, co kdo dělá. Má to nějaké hmatatelné výsledky? 

Loni jsme poprvé měli den otevřených kanclů – tehdy to byla jen akce pro lidi z budovy. Zájemcům, kteří se chtěli zapojit, jsme prostě jen řekli: Nechte otevřené dveře, ať je jasné, že za vámi lidi můžou zajít. Neslibovali jsme si do toho žádné velké výsledky, ale rázem tu vznikly tři konkrétní obchodní spolupráce. 

RoboTwin: Češi, kteří učí roboty učit se jako lidé

Jaké?

Tři firmy zjistily, že pracují na produktech, které vzájemně potřebují – jedna nabízela HW součástku, druhá ji zrovna hledala. Prostě praktický win-win, který by se jinak vůbec nemusel stát. Letos jsme proto dělali větší a otevřené akce i pro studenty. Firmy se tu mohly prezentovat a využít příležitost třeba i pro recruitment-potenciál. 

Jaká je vize startupového hubu JICu do budoucna? 

S prostory chceme být flexibilní a přizpůsobovat se tomu, co firmy potřebují. Teď jsme třeba renovovali naši největší zasedací místnost, aby byla versatilní. Stejně tak jsme i vytvořili dvě hackatonové místnosti, abychom mohli dát prostor i začínajícím nápadům – takovým, které zatím dostávají obrysy a designují je třeba mladé studentky a studenti. Prostor musí reagovat na dynamiku firem. 

Jaké jsou benefity toho, když má startup sídlo právě na JICu? 

Za mě jsou to tři jasné důvody: Zaprvé prostory. Máš tu všechno pohromadě – kanceláře, cowork, zasedačky i bistro. Nemusíš pořád běhat po městě po kavárnách a hledat, kde si dáš schůzku.

Zadruhé komunita. Founder život je někdy pěkná jízda – nemáš peníze, lidi, spíš tři hodiny denně. Je fajn mít kolem sebe další lidi, kteří to znají a se kterými můžeš sdílet radosti i průšvihy.

A zatřetí know-how a experti. V JICu se pohybují denně lidi, kteří už postavili miliardové firmy a udělali velké exity – a jsou ti reálně nablízku. Stejně tak investoři, kteří se tu často zastaví. A bonus? Jsme pár kroků od univerzit a Technologického parku, takže inspirace a talent máš doslova za rohem.

Možná trochu osobnější otázka na závěr: co tě na tvojí roli nejvíc baví? 

Nikdy nevím, co den přinese. Někdy jsou to kolegyně či kolegové, kteří přinášejí inovace a nápady, někdy samotné firmy a koncoví klienti. Miluju, když z obyčejného setkání na chodbě vznikne nápad nebo spolupráce. V tu chvíli vím, že budova žije a funguje jako opravdový ekosystém.

Převzato z JICmagazínu Jihomoravského inovačního centra