Startupy se vezou na ekologické a IT vlně

„Bez inovativních prvků s byznysem ani nezačínejte,“ říká Olesja Lancevská z Technologického inovačního centra (TIC) Zlín.

Olesja Lancevská | archiv Technologického inovačního centra

O jaké obory mají dnes v Česku začínající podnikatelé největší zájem? 
Velký zájem je logicky o oblast IT. Zmínila bych například vývoj softwaru, mobilní aplikace, bezpečnost dat. Digitalizace dnes hýbe světem byznysu. U nás ve Zlínském kraji jsou populární také kreativní průmysly a design. Máme tu fakultu multimediálních komunikací, jež produkuje řadu absolventů, kteří v těchto oborech začínají podnikat. Poslední dobou je v módě vše, co souvisí s ekologií. Mladí lidé se svezli na vlně Zero Waste. Pozorujeme také trend sdílené ekonomiky. No a samozřejmě v celém Zlíně a okolí je stále živá tradice Tomáše Bati. Proto je tu také tak významné zastoupení podnikatelského sektoru.

Dá se to shrnout tak, že trendy v tuzemském podnikání kopírují globální trendy ve společnosti?
Ano, úzce to spolu souvisí, pozorujeme to v našem akceleračním programu. Loňský ročník byl zaměřený hodně na ekologické projekty. Záleží také na tom, v jaké sociální bublině se člověk pohybuje a jaké jsou jeho zájmy. Studenti žijí tím, co se děje na sociálních sítích a co se objevuje v médiích. A logicky se tím v případě svého podnikatelského záměru inspirují. Potom je tu skupina lidí, kteří už mají nějakou zkušenost a přehled o tom, co na trhu chybí a s čím by mohli zákazníka oslovit. Nebo lidé, kteří byli dosud někde zaměstnáni a mají představu o tom, co by se v jejich oboru dalo dělat jinak a lépe. Ti už přicházejí s něčím hmatatelnějším, i když to v první etapě nemusí být tak vizionářské a projekt nemusí mít takový globální potenciál.

V posledních letech pomáhají podnikatelům s nastartováním jejich byznysu takzvané inkubátory či akcelerátory. Co je z vašeho pohledu jejich hlavním přínosem? 
Prvním zásadním benefitem je to, že vůbec začal po roce 2000 v České republice vznikat tento ekosystém, který podporuje podnikatelský sektor a především začínající firmy či startupy.  Z inkubátorů se postupně stala centra, kam může člověk přijít a získat důležité informace a rady pro svůj byznys. Poradci a mentoři mu pomohou rozvinout jeho podnikatelský záměr. Dalším z benefitů je to, že se kolem inkubátorů vytváří komunita, jejíž členové úspěšně spolupracují. Je to především o networkingu – tedy o osobních kontaktech a vzájemné výměně informací. I u nás se potkali lidé, kteří postupem času začali pracovat na společných projektech, byť původně přišel každý se zcela odlišným nápadem.

Technologické inovační centrum (TIC)

Technologické inovační centrum je společným podnikem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Zlínského kraje. Jeho posláním je vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj inovačních firem. 

A co nabízejí podnikatelům technologická a inovační centra jako TIC Zlín?
Především je třeba říct, že inovační centra většinou obsahují i podnikatelské inkubátory či akcelerátory. Výraznou roli hrají také v oblasti vzdělávání. My dnes pracujeme se studenty na vysokých i středních školách. Na Univerzitě Tomáše Bati, která je naším zřizovatelem, máme kurz podnikatelské akademie. Aktuálně rozjíždíme pilotní projekt podnikatelské akademie na středních školách. Technologická a inovační centra nabízejí kancelářské prostory k pronájmu, sdílené kanceláře, networkingové a vzdělávací akce. Důležitou součástí nabízených služeb jsou také konzultace, když má někdo podnikatelský záměr a neví, jak jej rozjet – poradíme, nasměrujeme, propojíme.

Takže se u vás potkávají dva světy. Zkušení podnikatelé s těmi, kteří mají nápad, ale přesně nevědí, jak podnikat?
Lidé z první skupiny přicházejí ze školy a začínají řešit svůj budoucí byznys: mám nápad, myšlenku, chtěl bych se někam posunout. Nebo jsem nedávno založil firmu, začínám shánět kontakty, zázemí, prostory a potřeboval bych nasměrovat. V té druhé jsou lidé včetně těch, kteří s námi začínali, a dnes je mnoho z nich úspěšnými podnikateli, kteří ten ekosystém spoluvytvářejí. Stávají se z nich například mentoři, poradci či partneři v našem akceleračním programu.

Sídlo TIC | archiv Technologického inovačního centra

Ve vašem akcelerátoru dostane šanci každý potenciální podnikatel bez ohledu na obor a na to, jak je jeho projekt zaměřený? Nebo tam musejí být nějaké inovativní prvky?
Osobně si myslím, že prvek inovací musí mít dnes každý podnikatelský projekt. Jinak nemůže být úspěšný. Platí to i v tradičních oborech, kde je potřeba se nějak odlišit od konkurence. Ty nejznámější světové akcelerátory se orientují především na technologické startupy. Akcelerátor Můj první milion je tu ale pro všechny a rozhodně nejsme nijak úzce oborově zaměřeni. 

Takže neplatí, že kdo v baťovském Zlíně chce začít šít boty nebo dělat tradiční řemeslo, má smůlu?
Samozřejmě že ne. Naopak se ukázalo, že šití bot má ve Zlíně stále silnou tradici. Uvedla bych příklad. Před třemi lety se jeden student rozhodl, že se chce prosadit na trhu s vlastní kolekcí bot. Se svým projektem Vasky uspěl v akceleračním programu Můj první milion. A jeho firma dnes vyrábí kvalitní kožené boty, které zákazníci kupují. Řemeslo mají v rodině, ale on k tomu přistoupil jiným způsobem. Budování značky, propagace, marketing – to všechno bylo inovativní a odlišné od průměru. To je cesta k úspěchu. 

Můžete blíže představit zmíněný projekt Můj první milion?
Jedná se o akcelerační program, což je intenzivní kurz plný workshopů a konzultací, kdy během osmí týdnů od úvodní prezentace projektu s účastníky akcelerátoru intenzivně pracují odborníci a zkušení podnikatelé tak, aby se jejich projekt posunul k životaschopnému byznysu. Řeší s nimi témata jako obchodní model, marketing, potřeby zákazníka, průzkum trhu, financování projektu, rozebírají právní aspekty a zaměřují se i na prezentační dovednosti. Ukazují jim pozitivní i negativní příklady. Často se totiž stává, že jsou lidé přesvědčeni o výjimečnosti svého produktu. Na jednu stranu je dobře, že jsou zapálení, ale neuvědomí si, že o něj na trhu nemusí být zájem. My se je snažíme přesvědčit, že by měli primárně uvažovat o tom, o co má zájem zákazník, a najít onu mezeru na trhu. Drtivá většina podnikatelských projektů shoří na tom, že po jejich produktu či službě není poptávka.

Jak přesně program probíhá? 
Na začátku každý účastnik dostane příležitost odprezentovat svůj projekt. Následně komise, která je složená ze zástupců partnerů akcelerátoru, rozebere všechny projekty, dá jim feedback, vybere 10 nejlepších a rozhodne, na čem by ještě měli zapracovat, aby se ve svém projektu posunuli. Z toho vzniknou takzvané akcelerační úkoly. Zmíněný osmitýdenní kurz slouží k tomu, aby je vyřešili během workshopů či konzultací s mentorem. Naši mentoři – významní zlínští podnikatelé – jsou připraveni sdílet své zkušenosti a know-how tak, aby cesta účastníků k prvnímu milionu byla co nejrychlejší. Nakonec vybereme vítěznou trojici. Ti úspěšní dostanou deset minut, aby prezentovali svůj progres.  Odměnou pro vítěze jsou finanční a věcné ceny, nové zkušenosti a kontakty a letos se nově bojuje o investici až do výše milion a půl.

Podle statistik 80 procent firem nepřežije první dva roky, výrazně lepší není toto číslo ani u startupů. Nejsou na tom lépe právě ty firmy, co prošly inkubátory či akcelerátory?
Samozřejmě že je mezi účastníky programů mnoho firem, které ve svém byznysu uspěly. Některé z nich ale už nepokračují. Je to především o lidech a jejich schopnostech. Často se stává, že původní projekt úspěšný není, ale ti, co mají drajv, vymění obor podnikání a úspěšně najdou jinou cestu nebo prostor na trhu v jiném odvětví.

Takže nemůžete srovnávat ani na základě vlastních zkušeností?
To srovnání není možné ještě z jednoho důvodu. Výrazně totiž záleží na startu. Někdo má na počátku větší kapitál nebo například zázemí rodinné firmy a rozjezd je pro něj daleko jednodušší. Jiný měl na začátku prázdné ruce, ale zase má lepší nápad a větší motivaci. Hodně záleží na nastavení člověka, chce to vytrvalost. Podnikání je disciplína, která určitě není pro každého. Zmiňoval jste statistiky, kdy 80 procent podniků zanikne do dvou let, ale podstatné je to, kterou skupinu firem sledujete. Řekněme, že bychom sledovali subjekty, které splňují definici technologicky orientovaného startupu. Ty v první etapě negenerují žádné tržby a nemají zákazníky. Jejich cílem je dostat se do stadia, kdy osloví investory a teprve s nimi se posunou do další fáze, v níž získají první zákazníky případně další investice. Než se dostanou do této etapy, většina firem umře, ale v momentě, kdy si tím procesem úspěšně projdou, stávají se z nich jednorožci. Tyto v pravém slova smyslu startupy jsou v drtivé většině případů úspěšné.

Olesja Lancevská (30) 

Vystudovala na Univerzitě Palackého v Olomouci ruštinu a obor Mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní Univerzitě v Praze. Třetím rokem působí v Technologickém inovačním centru Zlín na pozici projektového manažera, kde má mimo jiné na starosti akcelerační program Můj první milion.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Pravidelné novinky e-mailem