Profesionální sportovci mohou zdaňovat stejně výhodně jako živnostníci, rozhodl loni Nejvyšší správní soud (NSS). Finanční správa rozhodnutí akceptovala a zároveň přiznala, že soudní rozhodnutí znamená jediné: ze státní kasy vyplatíme postiženým profesionálům přes sto milionů.
„Správce daně do této chvíle vyřídil 174 žádostí a vyplatil asi 49 milionů korun. Co se týká odhadů počtu subjektů, kterých se to celkově dotklo, počítáme zhruba s 2 400 sportovci. Celkovou vratku odhadujeme na 120 milionů,“ říká mluvčí Genrálního finančního ředitelství Kateřina Vaidišová.
„Svůj nárok na uplatnění výdajů ve výši 60 procent z příjmů mohou postižení vyřešit podáním dodatečného daňového přiznání,“ doplňuje finanční správa.
„Vyplácení peněz jde poměrně pomalu, alespoň ovšem ustaly spory mezi profesionály na jedné a státem na druhé straně,“ konstatuje právník Pavel Novotný.
Berňák si nedal říct
Finanční úřady několik let trvaly na tom, že mají mít fotbaloví, hokejoví či basketbaloví profesionálové v Česku horší podmínky než ti, kteří provozují jiné živnosti.
Daňový základ si do přelomového rozsudku NSS z července 2017 mohly OSVČ, které živí sport, snížit jen o 40, nikoli o 60 procent jako jiní živnostníci. Někteří sportovci tak přišli o statisíce korun. Ti, kteří výklad finanční správy neakceptovali, byli trestáni dodatečně (doplatky a penále).
Spory správce daně s právníky sportovních profesionálů často končily v soudní síni. V roce 2016 rozhodl jihočeský krajský soud, že bude sparťanský útočník David Lafata doplácet na daních a penále víc než milion korun. Fotbalista se ale odvolal ke kasačnímu soudu, uspěl a své peníze dostal zpět.
Žalující strana navíc doplatila na svoje rozhodnutí dodat Lafatovi tři platební výměry místo jednoho. „Poplatník dostal dodatečné platební výměry za tři kontrolované roky, o kterých finanční ředitelství rozhodlo třemi rozhodnutími, i když to mohlo spojit. Teď se mu to vrací, když prohrálo,“ konstatoval tehdy daňový poradce Tomáš Hajdušek.
Rozsudek v případu Lafata následně akecptovaly i soudy nižšího stupně, na které se obrátily desítky sportovců. Ke svým penězům se dostal zpět například slovenský hokejový reprezentant, který hraje v české extralize, René Vydarený.
Drobná překážka: úprava paušálů
Optimismus postižených sportovců poněkud zmírnil Babišův daňový balík. V něm je totiž úprava zákona o dani z příjmů, která od roku 2018 snižuje počet podnikatelů, již mohou využívat paušály v plné výši.
Maximální paušál totiž od ledna 2019 (letos bylo ještě možné zvolit původní výhodnější variantu) využijí pouze skutečně drobní živnostníci, jejichž roční příjmy nepřesahují milion korun. Dosud byl strop na dvou milionech ročních příjmů.
Jinými slovy: Paušál půjde využít i při vyšších příjmech, maximálně jím ale uplatníte výdaje odvozené z mezní hranice příjmů, nově milionu korun. Stát díky tomu na dani z příjmu fyzických osob vybere zhruba o miliardu korun ročně více, ti profesionální sportovci (a jsou jich stovky), kteří si ročně vydělají mezi jedním a dvěma miliony korun, ušetří na dani méně.
Jednoduché řešení?
Podobné daňové anabáze by jednoznačně vyřešila nová právní úprava, jež by ze sportovních profesionálů učinila zaměstnance klubů. Česko je pouze jednou ze tří zemí v Evropě, kde si sportovci na chleba vydělávají jako OSVČ, a to bez výhod a benefitů, jež přináší zaměstnanecký poměr a především kolektivní smlouva.
Ačkoli evropské sportovní asociace tlačí na změnu, Česko zatím odolává. Nejvýznamnějším bojovníkem proti změnám je fotbalový svaz (FAČR).
„Zástupci jiných zemí nám říkají: když budou naši fotbalisté přicházet k vám, přejeme si, aby měli stejné podmínky jako u nás. Tedy aby byla právní ochrana fotbalistů stejná po celé Evropě. Největším plusem pro hráče by byla kolektivní smlouva, která by jim zaručila řadu benefitů,“ říká například předsedkyně České asociace fotbalových hráčů Markéta Haindlová.
Smlouvy v zahraničí zaručují sportovcům například podíly z vysílacích a televizních práv. Platí to v Anglii, Německu i ve Francii. Peníze se jim ukládají do penzijních fondů, ze kterých po ukončení kariéry dostanou jednorázovou výplatu, nebo je jim vyplácena měsíční renta. A nemusejí se státem přít, jak vysoké zaplatí daně. Více si přečtěte v článku OSVČ v dresech: Kluboví sportovci jsou v Česku podnikateli na BusinessInfo.cz.
Jakub Procházka