Vyplývá to z dat, která zveřejnilo Ministerstvo financí ČR k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok. Schodek rozpočtu byl přesto vyšší než v roce 2025.

Odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura to vysvětluje především tím, že se dařilo ekonomice a rychle rostly platy. Nárůst mezd byl loni skutečně nejvyšší za posledních jedenáct let.

„Svou roli ale hrály i změny v daňové legislativě, jež přijala Fialova vláda, například omezení daňových slev, která znamená, že mnozí zaplatí vyšší daně z příjmu. Inflace, která se celý rok pohybovala kolem 2,5 procenta, hrála na rozdíl od předchozích let v loňském roce jen malou roli,“ shrnuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Více se vybralo na všech daních

V roce 2025 se zvýšilo inkaso všech daní. Nejrychleji rostl výběr daní z příjmu právnických a fyzických osob.

Od firem vybral stát z jejich příjmů o téměř 14 procent více než předloni. Daň se už loni zvýšila z 19 na 21 procent, u většiny firem se to ale projevilo až loni. Celkově bylo vybráno 333 miliard korun, což je více než pětina všech příjmů státu z přímých a nepřímých daní.

Nepřímými daněmi se rozumějí daně spojené s výrobou a dovozem – především daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daň. Přímé daně jsou naopak daně z příjmu a majetku  – typicky daň z příjmů, daň z nemovitých věcí.

Podle ministerstva financí se na výběru daní z příjmu pozitivně projevilo vyrovnání záloh za rok 2024.

Významnou položku tvoří také takzvaná windfall tax, která byla v Česku zavedena v roce 2023 během energetické krize, Jde o daň z neočekávaných zisků, kterou odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky. Loni přinesla státu 38,4 miliardy korun, což je téměř o pět procent víc než v roce 2024.

Na dani z příjmu fyzických osob stát loni vybral 290,1 miliardy korun. To je zhruba o desetinu víc než v roce 2024. Právě tady se logicky projevil růst mezd a platů nejvíce.

DPH tradičním rekordmanem

Vůbec největší příjem státního rozpočtu tradičně tvoří nejvýznamnější nepřímá daň – tedy daň z přidané hodnoty (DPH). Její inkaso loni dosáhlo rekordních 623,1 miliardy korun, proti roku 2024 narostlo o 6,7 procenta. Za růstem stálo zejména zvýšení spotřeby domácností.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026

Vyšší spotřeba by přitom měla pokračovat i v roce 2026. Ekonomika roste a Češi navíc začínají utrácet úspory z minulých hubených let. Na všech výše zmíněných daních vybral stát od lidí a firem nejvíce peněz v historii.

Také na spotřebních daních stát loni vybral více než v roce předchozím. Celkem to bylo 175,2 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 2,4 procenta.

Zde jsou podle ministerstva hlavním důvodem především zvýšení sazby daně z tabákových výrobků a vyšší přepravní výkony, které se projevily ve větší spotřebě pohonných hmot. Naopak inkaso spotřebních daní z lihu mírně kleslo i přes zvýšení daňové sazby, a to zejména kvůli klesající spotřebě alkoholu.

Státní rozpočet loni získal z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 1,06 bilionu korun, meziročně o 9,5 procenta více. Rozpočet skončil se schodkem 290,7 miliardy Kč, meziročně se deficit prohloubil o 19,3 miliardy korun. Schodek byl čtvrtý největší v historii Česka.

Z menších daňových titulů zaznamenala nejvyšší nárůst daň z hazardních her, kde se výběr zvýšil o deset procent na 22,7 miliardy korun. Daň z nemovitých věcí vynesla obcím 23,6 miliardy korun, což je o 2,2 procenta více než v roce 2024 (připomínáme, že daň je ze 100 procent příjmem obcí).

Daně v Česku přitom nejsou výhradně příjmem státu. Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.

V roce 2026 na kraje připadalo 9,45 procenta a na obce 24,16 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti měly obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. U daně z nemovitých věcí je to tak, že je výhradně příjmem obcí.

Změny v daních a odvodech 2026: Čemu mají podnikatelé věnovat pozornost?

Má stát více zdanit majetek?

Česko by mohlo zvýšit příjmy státního rozpočtu vyšším zdaněním majetku, což navrhují někteří ekonomové a dokonce i politici. V České republice je totiž zdanění majetku jedno z nejnižších na světě (druhé nejnižší mezi zeměmi OECD). Příjmy z majetkových daní tvoří v Česku pouze 0,16 procenta příjmů rozpočtu (na HDP). V Česku se neplatí dědická ani darovací daň.

Jedinou významnou majetkovou daní tak v tuzemsku zůstává daň z nemovitostí, jejíž výši si vlastními koeficienty určují obce. V posledních letech sice někde dochází k jejímu zvyšování, ale přesto celkově v porovnání s ostatními zeměmi zůstává v Česku nízká. Pro domácnosti to na druhou stranu znamená jen nepatrnou zátěž spojenou s vlastnictvím či převodem nemovitostí, což podporuje vysoký podíl vlastnického bydlení.

jap